Muž, který zvedl nad hlavu pohár Ligy mistrů, dnes zvedá z postýlky vnoučata. Marek Jankulovski je podruhé dědečkem.
Když v roce 2007 převzal cenu pro nejlepšího českého fotbalistu roku, jako teprve druhý obránce v historii ankety, stál na absolutním vrcholu. AC Milán, finále Ligy mistrů, 78 reprezentačních startů. O necelých dvacet let později žije Jankulovski jiný druh vrcholů. Tišší, ale podle jeho vlastních slov možná intenzivnější. Rodina se mu rozrostla o druhé vnouče a někdejší levý bek, který křižoval italské trávníky, si dnes užívá roli, na kterou ho kariéra nepřipravila.
Proč je slovo „legenda“ na místě
Jankulovského kariéra se dá shrnout do čísel, která mluví sama. Za českou reprezentaci nastoupil do 78 utkání, vstřelil 11 branek a na hřišti strávil přes 6 300 minut, což ho řadí na 12. místo historických statistik národního týmu. Klubová stopa je ještě výraznější. Z Baníku Ostrava odešel přes Neapol do AC Milán, kde v roce 2007 slavil triumf v Lize mistrů. Téhož roku ho čeští novináři zvolili Fotbalistou roku, ocenění, které u obránce nemá v tuzemsku obdoby. UEFA ho tehdy označila za „nejlepšího“ v české nominaci.
Vnučka Meda a slzy při oznámení
První kapitolu dědečkovství otevřela dcera Karolína v lednu 2023, když na Instagramu zveřejnila fotografii s body s nápisem „Ahoj dědo“. Jankulovského reakce? Plakal. V červenci téhož roku pak Karolína sdílela snímek z porodnice, na svět přišla vnučka Meda. Sám Jankulovski na svém veřejném účtu @jankul18 reagoval příspěvkem s jejím jménem. Pro muže, který většinu dětství vlastních dcer strávil na soustředěních a zápasech po celé Evropě, to byl zlomový moment.
Druhý vnouček a tiché rodinné štěstí
Podle informací z rodinného okruhu přivítala rodina na začátku roku 2026 dalšího přírůstka, vnuka Marečka. Podrobnosti tentokrát zůstávají stranou veřejného prostoru. Žádný instagramový post z porodnice, žádná mediální vlna. Jankulovski si druhé dědečkovství zjevně střeží víc než to první. Přesné datum narození ani bližší okolnosti veřejně potvrzené nejsou, a možná právě to vypovídá o tom, jak se jeho přístup k soukromí za tři roky posunul.
„Trofej nestačí, musíte vědět, čím za ni zaplatíte“
Tak nazval Jankulovski rozhovor pro magazín Positiv v roce 2026. Otevřeně v něm přiznal, že mu během kariéry „uteklo dětství vlastních dcer“ a že si to dnes vynahrazuje s vnučkou. Liga mistrů, reprezentace, italská Serie A, to všechno mělo svou cenu, a nebyla jen finanční. Dnes sedí v dozorčí radě Baníku Ostrava, věnuje se projektu Wine of the Champions, spolupracuje s restauračním řetězcem L’Osteria v Česku a rozjel vlastní parfémovou značku MJ. Z fotbalu neodešel, ale přidal k němu vrstvy, které dřív neměl prostor budovat.
Obránce, který se naučil nebránit se emocím
Jankulovského generace (Nedvěd, Rosický, Čech) definovala českou reprezentaci na přelomu tisíciletí. Většina z nich dnes žije mimo reflektory. Jankulovski zůstává viditelný, ale jinak než dřív. Ne přes zákroky na čáře, ale přes upřímnost, s jakou mluví o tom, co ho kariéra stála. Dvojnásobné dědečkovství je pro něj víc než rodinná statistika. Je to druhá šance být u momentů, které mu poprvé utekly.
Muž, který odehrál 78 zápasů za vlast a vyhrál Ligu mistrů, dnes říká, že nejdůležitější zápasy se hrají doma. A tentokrát u nich nechybí.
