Vdova po fotbalistovi Šuralovi má nového partnera. V emotivním vzkazu oslovila zesnulého Josefa

Sedm let, tři měsíce a sedmnáct dní. Tak dlouho uplynulo od chvíle, kdy minibus na turecké dálnici převrátil život Denisy Šuralové naruby. Teď na Instagramu udělala něco, co dosud nedokázala: propojila novou životní kapitolu s přímým oslovením muže, který ji nikdy nepřestal definovat. „Vím, že na nás shůry koukáš a víš, že teď je to v pořádku,“ napsala. Není to rozloučení. Je to pozvání zesnulého manžela do příběhu, který pokračuje.

Od šoku k tichu a zpátky

Josef Šural zemřel 29. dubna 2019 při návratu z ligového zápasu v Turecku. Bylo mu osmadvacet, za českou reprezentaci odehrál dvacet zápasů a na dresu Sparty nosil číslo 23, které klub dodnes nikomu nepřidělil. Zanechal dvě malé dcery a manželku, která v prvních měsících po tragédii popisovala pocit, že „každou chvíli umře“.

Denisa se stáhla z veřejnosti téměř úplně. Sociální sítě utlumila, komunikaci s médii prakticky zastavila. Když se po čase vrátila na Instagram, sdílela hlavně sebe, svou tvorbu a dílčí rodinné momenty, nikdy však partnera, nikdy detaily soukromí. Ještě v roce 2023 média psala, že působí, jako by žila sama.

Pivo před vážením a podobné kousky. Hvězdy UFC popsaly zajímavé momenty při shazování

MMAmag.cz

Právě teď

Vztah, který přišel příliš brzy

První veřejně doložený nový vztah po Josefově smrti začal podle slov podnikatele Tomáše Horáčka už v červnu 2019, tedy zhruba dva měsíce po nehodě. Sám Horáček v rozhovoru pro iSport přiznal, že „to vzali dost rychle“. Reakce veřejnosti byla tvrdá. Rychlost, Horáčkova kontroverzní pověst, těhotenství, to všechno živilo vlnu kritiky, která Denisu znovu zahnala do ústraní.

Podle informací serveru Expres se pár rozešel někdy před dubnem 2024. A právě na konci dubna 2024, v den pátého výročí Josefovy smrti, Denisa řekla větu, která ukazuje, jak daleko od klidu tehdy stále byla: „29. 4. je pro mě nejhorší datum. Mám z něj každý rok totální blok.“

Proč je tentokrát všechno jinak

Nynější zveřejnění se od předchozího vztahu liší zásadně. Jméno aktuálního partnera Denisa v otevřených zdrojích neprozrazuje, žádný rozhovor pro média neposkytl ani on. Kontrolu nad příběhem si drží výhradně ona, a právě to je nejčitelnější posun.

Místo aby vztah odkrýval někdo zvenčí, Denisa ho zasadila do vlastního rámce. Oslovila Josefa. Připomněla, že na její ruce stále zůstává snubní prsten, na těle tetování s jeho jménem. A teprve do tohoto kontextu vložila informaci, že vedle ní stojí někdo nový. Nejde o nahrazení. Jde o rozšíření prostoru.

Její dřívější výrok to vystihuje přesně: „Jsou věci, které v životě nemůžeme překonat. Pouze se s nimi naučíme žít. A tím jsou děti.“ Dcery zůstávají středobodem, důvodem, proč žít dál, a zároveň důvodem, proč chránit soukromí.

Co zůstává po Josefu Šuralovi

Šuralův příběh se v českém prostoru vrací nejen díky bulváru. Sparta drží symboliku jeho dresu, funguje Nadační fond Josefa Šurala a fotbalová reprezentace ho eviduje mezi hráči, kteří odešli v aktivní kariéře. To není sentimentální gesto, je to institucionální paměť, která Denise paradoxně ztěžuje i usnadňuje cestu. Ztěžuje, protože každé výročí přináší novou vlnu pozornosti. Usnadňuje, protože Josef není zapomenutý, a ona tedy nemusí být jedinou strážkyní jeho odkazu.

Příspěvek z poloviny srpna 2026 není ani rozloučení, ani tečka. Je to věta ženy, která po sedmi letech přestala přežívat a začala znovu žít, s tím, že mrtvý manžel zůstává v místnosti.