Devět inkasovaných branek za dvě ligová kola, a přesto trenér Teplic odmítá couvnout od odvážnějšího pojetí, které si klub vytyčil ještě před sezonou.
Sobota 15. srpna 2026, pražská Letná. Sparta posílá Teplice domů s výsledkem 4:1. Týden předtím, 8. srpna, skončil domácí zápas s Plzní 5:5. Součet? Devět gólů v teplické síti za pouhých 180 minut ligového fotbalu. Zdenko Frťala přesto po zápase na Spartě nemluvil o změně kurzu. Naopak, hájil směr, který Teplice zvolily vědomě. A právě v tom je jádro příběhu, který přesahuje dva výsledky.
Jak se devět gólů rozpadá
Pět branek inkasovaly Teplice doma s Plzní, čtyři pak na Spartě. Jenže čísla mají i druhou stranu: v těch samých dvou zápasech Teplice samy nastřílely šest gólů. Zápas s Viktorkou nabídl deset branek a remízu, která se hraje jednou za několik sezon. Na Letné dal Lukáš Mareček jediný teplický gól a potvrdil pozoruhodnou sérii, skóroval ve třetím ligovém kole po sobě. Ofenzivní produkce Teplic tedy není mrtvá. Problém je na druhé straně hřiště.
Po čtyřech odehraných kolech sezony 2026/27 mají Teplice na kontě 10 vstřelených a 10 inkasovaných gólů. Sedm bodů: výhra 3:1 nad Bohemians, výhra 1:0 v Liberci, divoká remíza s Plzní a porážka na Spartě. Proti slabším soupeřům to funguje. Proti silným zatím krvácí.
Co Frťala skutečně hájí
Po Spartě mohl trenér Teplic sáhnout k obvyklé krizové rétorice. Místo toho řekl něco, co zní skoro vzdorovitě: Teplice mohly hrát z hlubokého bloku a čekat na brejky, ale nechtěly. Šly do středního bloku. V první půli tam podle něj byl strach, po přestávce se hra zvedla a přišly i šance. Devět inkasovaných branek za dvě kola je podle jeho vlastních slov moc, ale odpovědí nemá být návrat k defenzivnímu autobusu.
Klíčové je, že tohle není improvizovaná obrana po debaklu. Už 20. července 2026, na předsezonní tiskové konferenci, klub otevřeně mluvil o změně herního obrazu. Frťala na setkání s fanoušky zdůrazňoval ofenzivní ambice. Vedení po minulé záchranářsky náročné sezoně nechalo trenérovi volnou ruku, sám po ročníku 2025/26 ocenil, že mu vedení nezasahovalo do sestavy ani v těžkých chvílích a „nepanikařilo“. Obhajoba stylu tedy nestojí na egu jednoho trenéra, ale na klubem posvěceném směru.
Daň za odvahu, ne za chaos
Dvacet branek ve čtyřech zápasech jednoho týmu, to je číslo, které v české lize nemá moc paralel. Pro neutrálního diváka jsou Teplice nejzábavnějším mužstvem soutěže. Pro teplického fanouška je to nervová jízda bez záchytných bodů.
Podle nás ale nejde o systémový kolaps. Jde o daň za vědomě odvážnější fotbal, která se zatím ostře ukázala hlavně proti top soupeřům. První dvě kola zvládly Teplice za šest bodů a se skóre 4:1. Problém se projevil ve chvíli, kdy narazily na Plzeň a Spartu, týmy, které dokážou trestat každou chybu v přechodové fázi. Frťalův model potřebuje obrannou korekci, ne nutně obrat o 180 stupňů.
Brankářská otázka a co bude dál
Frťala po utkání neukazoval prstem na gólmana, mluvil o týmovém strachu a celkové obranné propustnosti. Situace brankáře je tedy spíš symptomem než příčinou.
K tomu přibývá další komplikace: Ladislav Takács viděl v 88. minutě červenou kartu a pro příští zápas bude s největší pravděpodobností chybět. Teplice tak budou muset řešit nejen herní nastavení, ale i personální ztrátu v obraně.
Frťala ví, že devět inkasovaných gólů za dva zápasy je neudržitelných. Zároveň ví, že návrat k hlubokému bloku by popřel všechno, co klub před sezonou slíbil sobě i fanouškům. Teplice teď hledají rovnováhu mezi odvahou a zodpovědností, a příští ligové kolo ukáže, jestli ji dokážou najít dřív, než jim dojde trpělivost tabulky.
