Sparta v Mladé Boleslavi nevystřelila ani jednou na bránu. Za celý zápas. Prohrála 0:2 a po třech ligových kolech má pouhé tři body.
Sobotní odpoledne na stadionu Lokotrans Arény vypadalo na papíře jako rutinní úkol pro obhájce titulu. Šedesát sedm procent držení míče, dvanáct střeleckých pokusů, převaha ve všech územních statistikách. Jenže ani jeden z těch pokusů neskončil mezi třemi tyčemi. V prvním poločase Sparta dokonce nevystřelila vůbec, nula střel, nula náznaku nebezpečí. Když se k první reálné šanci dostal Brunes v 65. minutě, trefil tyč. To bylo maximum, které rotovaná verze letenského mužstva dokázala v Boleslavi nabídnout.
Sedm změn, nula střel na bránu
Klíč k pochopení boleslavského debaklu leží v kalendáři. Sparta stála mezi dvěma zápasy 3. předkola Ligy mistrů proti Lyonu, z domácího prvního duelu si vezla výhru 2:1 a v úterý 11. srpna ji čekala odveta na Groupama Stadium. Trenér Brian Priske proto oproti pohárovému utkání provedl sedm změn v základní sestavě. V ligovém dresu Sparty debutoval norský obránce Guddal, chyběli Haraslín i Kuchta.
Výsledek? Mužstvo, které vypadalo, jako by se vidělo poprvé. Ofenzivní hra se rozpadla na nesourodé pokusy o kombinaci bez finální přihrávky, bez náběhů za obranu, bez střeleckého instinktu. Oficiální data Chance Ligy ukazují xG Sparty 0,77, číslo, které odpovídá zhruba jednomu povedenému zakončení za devadesát minut. Ani to nepřišlo.
Macek proti svým, penalta jako symbol
Boleslav nemusela hrát nic mimořádného. Stačilo počkat. První větší domácí akce skončila gólem, Sparta inkasovala z brejku, který její rozvolněná obrana nedokázala přečíst. A pak přišel moment, který celý zápas dokonale zosobnil: Roman Macek, čerstvá posila Sparty přestoupivší právě z Boleslavi, fauloval v pokutovém území svého bývalého klubu. Penalta, 2:0, poločas.
Macek nastoupil proti spoluhráčům, se kterými ještě nedávno sdílel kabinu, a místo důkazu, že přestup na Letnou byl krokem výš, se zapsal do statistik jako strůjce klíčového momentu pro soupeře. Krutější scénář si těžko vymyslet.
Kontrast, který nelze přehlédnout
Stačí se podívat o kolo zpět. Proti Zlínu nastoupila výrazně silnější a ustálenější osa mužstva, a Sparta vyhrála 3:1, dvakrát se trefil Rrahmani, jednou Birmančević. Ofenziva fungovala, kombinace měla směr, zakončení mělo adresáta. V Boleslavi ze všeho zbylo jen bezúčelné držení míče.
Na malém vzorku tří ligových zápasů se rýsuje nepříjemný vzorec:
- Brno (1. kolo): porážka 1:3, venku, oslabená sestava
- Zlín (2. kolo): výhra 3:1, doma, silná sestava
- Mladá Boleslav (3. kolo): porážka 0:2, venku, rotovaná sestava
Obě venkovní prohry přišly s obměněným mužstvem. Rozdíl mezi „áčkovou“ verzí Sparty a její rotovanou variantou není o patro, je o několik pater.
Cena za evropský sen
Priske po zápase neschovával hlavu do písku. Sám připustil, že otázka, zda sedm změn nebyla chyba, je legitimní. Řekl, že z výkonu dostal od hráčů odpovědi, a dodal, že nejhorší zprávou je „obecně málo kvality“. Pro trenéra, který mluví o boji o titul, je to tvrdé přiznání po třetím ligovém kole.
Důležitý kontext: i kdyby Sparta v Lyonu neuspěla, nespadla by z evropské mapy. Poražený ze 3. předkola Ligy mistrů v league path postupuje přímo do ligové fáze Evropské ligy. Podzimní Evropa je tedy prakticky jistá. Otázka zní jinak: kolik ligových bodů si Sparta může dovolit obětovat honbě za Champions League, aniž by ztratila kontakt s domácí špičkou? Po třech kolech ztrácela na stoprocentní Liberec šest bodů. A sezona teprve začala.
V úterý letí Priske s mužstvem do Lyonu. V sobotu 15. srpna hostí Teplice. Prostor na opravu existuje. Ale rotovaná Sparta zatím vypadá jako tým, který nemá čím střílet.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 8575
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5798
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4424
