Sparta otočila zápas 3. předkola Ligy mistrů proti Lyonu z 0:1 na 2:1, a to v sestavě bez Haraslína v základu. Ladislav Vízek z toho byl paf.
Ladislav Vízek patří k hlasům, které se Sparty nebojí seřezat. Olympijský vítěz z Moskvy 1980, bronzový medailista z mistrovství Evropy téhož roku a člen Klubu ligových kanonýrů se ve svých pravidelných komentářích na iSportu profiluje jako někdo, kdo pochvalu nepřiděluje automaticky. Ještě v dubnu 2026 napsal text s titulkem „Sparta mě dvakrát nakrkla“. O to víc zaráží, co z něj vytáhl úterní večer na Letné: prakticky bezvýhradná chvála. A co je podstatnější, má pro ni důvod.
Vlastní gól, penalta, obrat. Šest minut, které změnily všechno
Průběh zápasu vypadal chvíli jako scénář, který Vízek zná a obvykle komentuje s ironií. Těsně před poločasem si Suchomel srazil míč do vlastní sítě, 0:1 a Lyon odcházel do kabin s náskokem. Sparta mohla zkolabovat. Nezkolabovala.
Po změně stran přišel klíčový úsek mezi 63. a 69. minutou. Nejprve srovnal Ryneš, vzápětí Lyon dostal šanci z penalty, Tolisso ji neproměnil. A než se francouzský tým vzpamatoval, Mercado dokonal obrat na 2:1. Šest minut, ve kterých se zápas otočil o sto osmdesát stupňů.
Rotace, která fungovala
Trenér Priske udělal odvážnou volbu: Haraslín, nejviditelnější ofenzivní zbraň Sparty, začal na lavičce. Do hry šel až v 84. minutě, kdy už bylo rozhodnuto. Místo něj dostali prostor Macek, Alcócer a právě Ryneš. A rotace se vyplatila.
Ryneš zapsal gól a asistenci, bilance, kterou by mu záviděl kdekdo i v základní sestavě. Macek odehrál celý zápas ve středové ose proti hráčům kalibru Tolissa. Priske tím ukázal něco, co Vízka zjevně přesvědčilo víc než samotný výsledek: Sparta není závislá na jednom jménu.
Lyon nebyl kdokoliv
Kontext soupeře je pro pochopení Vízkovy reakce zásadní. Olympique Lyonnais není bosenský ani kazašský celek z prvního předkola. Jde o sedminásobného francouzského mistra, klub s rozpočtem a hráčským materiálem, vedle kterého Sparta vypadá na papíře jako outsider. Před dvojzápasem to tak viděla i česká média; iSport psal o tom, že klíčem bude kompaktnost a disciplína, ne ambice dominovat.
Sparta přitom podle oficiálního webu klubu porazila francouzský tým v pohárové Evropě poprvé za devatenáct let. To není detail. To je historický rámec, který z výhry 2:1 dělá víc než tři body do tabulky.
Proč Vízkova chvála tentokrát váží víc
Vízek uměl Spartu pochválit i na jaře; po dominantním ligovém výkonu proti Dukle napsal, že „hraje vážně skvěle“. Jenže ligová dominance nad Duklou a evropský obrat proti Lyonu jsou dvě úplně odlišné kategorie. V lize můžete vyhrát talentem a rutinou. V předkole Ligy mistrů proti francouzskému velkoklubovi potřebujete mentální odolnost, taktickou disciplínu a schopnost zvládnout momenty, které rozhodují celou sezonu.
Sparta v úterý prokázala všechno z toho. Nerozpadla se po vlastním gólu. Ustála penaltu soupeře. Rozhodla v šestiminutovém okně, kdy měla Lyon na lopatkách. A udělala to bez své největší ofenzivní jistoty v základu.
Postup? Zatím ne
Dvojzápas je pořád otevřený. Náskok jedné branky před odvetou v Lyonu není pojistka, je to výhoda, kterou lze ztratit během pěti minut špatného vstupu do zápasu. Ale signál, který Sparta vyslala, je silný. Ne proto, že vyhrála. Proto, jak vyhrála.
Vízek to poznal. A když člověk, který Spartu v dubnu veřejně seřezal, nemá po zápase co kritizovat, říká to o výkonu víc než jakákoliv statistika.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7375
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6419
