Chára srazil na kole běžce, ten skončil v nemocnici. Bývalý hráč NHL se brání: Neměl na stezce co dělat

Středa 29. července, krátce před polednem, cyklostezka u Beluše v Trenčínském kraji. Devětačtyřicetiletý cyklista jede po trase, kterou zná. Padesátišestiletý muž mu podle policejního popisu vstoupí do jízdní dráhy. Následuje náraz, pád na vozovku a příjezd záchranky. Cyklistou je Zdeno Chára, 206 centimetrů, 25 sezon v NHL, jeden Stanley Cup. Chodec končí v nemocnici na několik dní. A kolem případu se okamžitě rozjíždí debata, která nemá tolik společného s hokejem jako s jednou dopravní značkou.

Co říká policie a co říká Chára

Policejní stanovisko, které citují slovenské i zahraniční zdroje, popisuje děj stroze: chodec vstoupil do jízdní dráhy cyklisty, došlo ke střetu, zraněný muž byl převezen do nemocnice. Žádné jméno viníka, žádné obvinění. Jen popis sekvence.

Chára jde dál. Ve svém vyjádření, které se šířilo přes sociální sítě a slovenská média, přidává tři klíčové detaily: muž měl na uších sluchátka, náhle změnil směr pohybu a pohyboval se na stezce, kde podle Cháry neměl být. Bývalý hokejista zároveň tvrdí, že policisté i záchranáři na místě potvrdili, že kolizi nezavinil. Po střetu poskytl první pomoc a přivolal záchranku, to potvrzují i sekundární zdroje.

Z 1,3 miliardy na 100 milionů ročně. LeBron James ve 41 letech obětoval peníze, aby předběhl Jordana

SportyŽivě.cz

Právě teď

Rozdíl mezi oběma verzemi není v jádru děje. Ten se shoduje. Rozdíl je v interpretaci: policie popisuje, Chára hodnotí.

Kdy chodec na stezce být smí a kdy ne

Celý spor se láme na jedné otázce: jaká dopravní značka stála v místě nehody? Slovenský zákon o cestnej premávke totiž rozlišuje tři režimy:

• Cyklistická komunikace – čistě pro cyklisty. Smí na ni i bruslaři, lidé na koloběžce nebo skateboardu, pokud cyklisty neomezí. Běžný pěší chodec z této výjimky přímo neplyne.
• Společná stezka pro chodce a cyklisty – oba tam mají právo být, ale chodec nesmí ohrozit cyklistu a cyklista nesmí ohrozit chodce.
• Dělená stezka – každý má svůj pruh, oddělený čarou nebo fyzicky.

Pokud šlo o čistou cyklistickou komunikaci, Chárův výrok „neměl tam co dělat“ má právní oporu. Pokud šlo o společnou stezku, chodec tam být směl, jen nesměl cyklistovi vstoupit do dráhy. Přesné značení v místě střetu se z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit.

Pravidla jsou u nás téměř totožná. I český zákon o silničním provozu stanoví, že chodec na společné stezce nesmí ohrozit cyklistu, a naopak.

Proč policie „nejmenuje viníka“

Policejní tiskové výstupy v podobných případech často matou veřejnost. Věta „chodec vstoupil cyklistovi do jízdní dráhy“ zní jako verdikt, ale formálně jím není. Viník je procesní kategorie, o ní rozhoduje přestupkové řízení, případně soud. Policie na místě zajišťuje stopy, popisuje skutkový děj a předává spis. Veřejné prohlášení není totéž co usnesení.

Podle dostupných informací Chárovi žádné obvinění ani postih nehrozí. Pokud policejní závěr skutečně zůstal v rovině, že chodec vstoupil cyklistovi do dráhy, a nevyjdou nové důkazy, je pravděpodobnější konec bez postihu než opačný scénář.

Co by měl udělat každý cyklista po takové srážce

Chára podle všeho splnil to, co slovenský zákon po účastníkovi nehody vyžaduje: zůstal na místě, poskytl první pomoc, přivolal záchranku. To je zákonné minimum. Ale pro případné dokazování se vyplatí víc:

• Okamžitě vyfotit dopravní značení stezky a polohu účastníků.
• Zdokumentovat předměty u zraněného, například sluchátka či telefon.
• Dohledat svědky a zapsat si kontakty.
• Uložit přesný čas volání na tísňovou linku.

Každý z těchto kroků může později rozhodnout o tom, kdo ponese odpovědnost.

Přesná diagnóza zraněného muže ani jeho aktuální zdravotní stav veřejně známy nejsou. Známo je jedno: o tom, zda Chárův výrok „neměl tam co dělat“ obstojí, nerozhodne jeho kariéra ani jeho výška. Rozhodne značka u cesty.