Slovenský hokejista Růžička dluží Spartaku miliony korun. KHL nemá nástroj, jak ho donutit zaplatit

Adam Ružička patřil ke klíčovým hráčům Spartaku Moskva. V první sezoně nastřílel 33 gólů, nasbíral 57 bodů v 77 zápasech a stal se nejlepším střelcem týmu v základní části i v play-off. V srpnu 2025 mu klub prodloužil smlouvu o dva roky. O půl roku později ho vyhodil. A teď po něm chce miliony, na které prakticky nedosáhne.

Co se stalo v březnu 2026

Spartak Moskva 18. března 2026 oficiálně oznámil předčasné ukončení smlouvy se slovenským útočníkem. Důvod? Stručné „porušení smluvních povinností ze strany hráče“. Žádné podrobnosti, žádné jméno konkrétního incidentu.

Sekundární ruské zdroje, především Match TV a Sports.ru, přidaly obrysy příběhu. Ružička měl 10. března odmítnout nastoupit k zápasu proti Ak Bars Kazaň a bez souhlasu vedení odjet zpět do Moskvy. Novinář Dmitrij Jerykalov přidal verzi o nevyplacené odměně za dobu, kdy Ružička reprezentoval Slovensko na olympiádě, a o bonusovém sporu kolem 30 milionů rublů. Nic z toho ale Spartak ani KHL oficiálně nepotvrdily.

Obchodníci ze Slavie v akci. Z nechtěného Hashioky může kápnout pěkný balík, až 70 milionů

SportyŽivě.cz

8 h

Verdikt přišel v červenci a přinesl číslo

Disciplinární komise KHL vydala rozhodnutí 21. července 2026. Tisková služba ligy potvrdila serveru Championat, že rozvázání smlouvy bylo oprávněné a práva na hráče zůstávají Spartaku.

Zdroj blízký případu následně uvedl konkrétnější číslo: původně se podle reglementu KHL počítalo s kompenzací 38 milionů rublů, komise ji ale po přezkumu snížila na necelých 30 milionů. Proč přesně, veřejně dostupné shrnutí nerozvedlo. Pravidla KHL přitom stanoví jasný vzorec: při disciplinárním rozvázání kontraktu hráč mladší 29 let hradí klubu dvě třetiny nevyplacené mzdy za zbývající část smlouvy.

V přepočtu podle kurzu ČNB (100 rublů = 27,377 Kč) jde o částku přesahující 8 milionů korun.

Páky KHL: silné uvnitř, slabé venku

Tady začíná nejzajímavější část celého sporu. KHL má propracovaný interní právní rámec. Umí rozhodnout, kdo má pravdu. Umí přidělit hráči status „zakotvených práv“ a ponechat je konkrétnímu klubu. Umí de facto zablokovat přestup do jiného týmu v rámci soutěže.

Co ale neumí, je donutit cizince zaplatit, pokud ten nemá důvod se do KHL vracet.

Prezident ligy Alexej Morozov v dubnu 2026 sám přiznal, že KHL řeší více případů, kdy zahraniční hráči „podvedli“ své kluby nebo zkomplikovali situaci. Liga podle něj vstupuje do sporů prostřednictvím svých orgánů, ale bilaterální finanční vztah mezi klubem a hráčem řeší primárně jako interní sportovněprávní otázku. Žádný přímý exekuční nástroj (obstavení účtu, mezinárodní vymáhání) liga nemá.

Nejsilnější páka KHL spočívá v tom, že Spartak drží Ružičkova práva. Pokud by se slovenský útočník chtěl vrátit do ligy, musel by se nejprve dohodnout s moskevským klubem, převést práva nebo dluh vyřešit. Jenže pokud se nevrátí? Páka slábne na pouhou formalitu.

Co to znamená pro zahraniční hráče a pro české hokejisty

Ružičkova kauza není ojedinělá svým průběhem, ale tím, co odhaluje. KHL funguje jako uzavřený ekosystém s vlastními pravidly, jejichž síla končí na hranici soutěže. Pro zahraničního hráče, který se rozhodne odejít a do Ruska se nevrátit, je disciplinární verdikt spíš symbolický dokument než reálná hrozba.

Pro české hokejisty má příběh ještě další rozměr. Český hokejový svaz už v srpnu 2022 rozhodl, že hráči, kteří po ruské invazi na Ukrajinu podepsali smlouvu v KHL, nebudou zváni do reprezentace. Nominace na MS 2026 tuto linii potvrdila. V českém prostředí je KHL po roce 2022 nejen sportovní, ale i reputační riziko.

Ružička bez klubu, Spartak bez peněz

Podle databáze Elite Prospects nemá Ružička v době vydání článku potvrzený nový kontrakt. Spartak mezitím prožil statisticky nejhorší sezonu pod trenérem Alexejem Žamnovem a samotná KHL ve svém sezonním hodnocení zařadila rozchod s útočníkem mezi události, které tým sportovně zasáhly. Klub přišel o svého nejlepšího střelce a získal za to papírový nárok na 8 milionů korun, které pravděpodobně neuvidí.

Celý případ je nakonec víc než spor o peníze mezi hokejistou a klubem. Je to test, který ukázal, kde přesně končí skutečná moc KHL, a odpověď zní: na hranici vlastní soutěže.