Legendární Djokovič překvapil. Chce změnu, která by z tenisu udělala úplně jiný sport

Když někdo s kariérou postavenou na pětisetových bitvách, epických obratech a nekonečných deuce gamech řekne, že tenis potřebuje kratší a rychlejší zápasy, stojí za to poslouchat. Novak Djokovič přesně tohle dělá. Ne jednou, ne náhodou, ale systematicky, od roku 2020 přes Australian Open 2025 až po letošní wimbledonskou tiskovou konferenci. Nejde o výstřel frustrovaného veterána. Jde o promyšlenou pozici jednoho z největších hráčů historie, který tvrdí, že formát profesionálního tenisu přestává fungovat pro publikum i pro samotné hráče.

Šest let stejná písnička

První veřejně dohledatelný moment, kdy Djokovič otevřeně zpochybnil délku tenisových zápasů, spadá do listopadu 2020. Na tiskové konferenci po ATP Finals tehdy řekl, že je spíš pro zápasy na tři sety všude, a vytáhl číslo, které od té doby opakuje: průměrný tenisový fanoušek má 61 let. Údaj pochází z výzkumu, který si měla zadat hráčská asociace PTPA, plná metodika ani vzorek nejsou veřejně dostupné, ale samotné číslo Djokovič používá jako argument pro zásadní změnu produktu.

V lednu 2025 na Australian Open téma rozvinul. Mluvil o formátu Fast4, o skórování bez výhod, o tom, že tenis by měl být víc zábavou a méně rigidní tradicí. Wimbledon přitom výslovně vyčlenil, popsal ho jako místo, kde by s tradicí hýbal jen minimálně. A letos, 30. června na wimbledonské tiskovce, podle Tennis Majors znovu prohlásil, že tenis potřebuje „reset“: kratší zápasy na tour, předvídatelnější stopáž, formát přitažlivější pro mladší generaci.

Doživotní záruka na baterii, motor i řídící jednotku. Čínský Chery nastavil laťku, kterou Evropa zatím nedokáže přeskočit

AutoŽivě.cz

5 h

V aktuální debatě je mu přisuzována konkrétní varianta: sety do čtyř gamů, bez výhod při skóre 40:40, zápas na tři vítězné sety s cílovou délkou kolem dvou hodin. Původní klip s přesnou formulací se nepodařilo stabilně dohledat, takže jde spíš o citovaný návrh než o oficiálně předložený reformní dokument. Podstatné ale je, že směr je konzistentní.

Do you agree with @DjokerNole? 🧐 pic.twitter.com/lF8uAoogsF

— Nick Knows Ball (@nick_knows_ball) August 2, 2026

Co by se vlastně změnilo

Na první pohled to zní jako drobná úprava počítání. Ve skutečnosti by šlo o zásah do samotné logiky budování setu. Současný tenisový set se hraje do šesti gamů s dvougamovým náskokem, případně do tie-breaku při stavu 6:6. Set do čtyř gamů dramaticky mění aritmetiku: jeden brejk v takovém setu má obrovskou cenu, protože prostor na nápravu je minimální.

Přidejte k tomu skórování bez výhod (při 40:40 se hraje jediný rozhodující bod místo potenciálně nekonečné série deuce) a dostanete formát, kde:

• Každý game může skončit na jeden bod
• Brejk prakticky rozhoduje set
• Pomalý start se trestá mnohem tvrději
• Prostor pro postupné „uvaření“ soupeře se dramaticky zmenšuje

Tohle není teorie. ATP podobné principy testuje na Next Gen ATP Finals už několik let. Podle oficiálních pravidel turnaje se tam hraje formát first-to-4 games, best-of-five sets, tie-break při 3:3 a no-ad scoring. Hráči, kteří formátem prošli, popisují extrémně rychlé změny momenta a obrovský tlak na zvládnutí prvních gamů. Learner Tien, jeden z účastníků ročníku 2025, podle ATP mluvil o tom, že „jediný game dokáže otočit celý set“.

Paradox muže, který vyrostl na maratonech

Tady je to nejzajímavější. Djokovič není rebel z okraje tenisového světa. Je to hráč, jehož kariéra je definovaná právě tím, co chce omezit, tedy dlouhými, vyčerpávajícími zápasy plnými obratů. Finále Australian Open 2012 proti Nadalovi trvalo pět hodin a 53 minut. Wimbledonské finále 2019 proti Federerovi skončilo v pátém setu v tie-breaku. Tohle jsou momenty, které z tenisu dělají tenis.

A přesto jejich autor říká: tohle funguje pro grandslamy, ale ne pro běžný turnaj v únoru. Djokovič totiž důsledně odděluje dvě roviny. Grandslamy chápe jako kulturní výjimku, „grandslamy, to je něco jiného,“ řekl doslova. Změny míří na ATP a WTA Tour, kde se dnes hraje standardně na dva vítězné sety s tie-breakem. Tam podle něj tenis ztrácí mladé publikum, protože zápasy nemají předvídatelnou délku a formát neodpovídá tomu, jak dnešní diváci konzumují sport.

Český pohled: funguje dlouhý tenis?

V Česku máme čerstvý důkaz, že tradiční formát umí prodávat. Finále ženské dvouhry Wimbledonu 2024 mezi Barborou Krejčíkovou a Jasmine Paoliniovou sledovalo na České televizi 494 tisíc diváků, celkový zásah dosáhl 1,026 milionu. Share přes 31 procent. Tohle jsou čísla, o kterých se většině sportů může jen zdát.

Jenže (a to je podstatné) šlo o grandslamové finále s českou hráčkou. Běžný turnaj ATP 250 v televizi taková čísla negeneruje. A právě tam Djokovičova kritika míří. Kratší a předvídatelnější zápasy by vysílatelům usnadnily programování, divákům by nabídly rychlejší nástup klíčových momentů. Zároveň by ale ubraly prostor pro drama, které tenis odlišuje od většiny ostatních sportů. Otázka není, jestli by zkrácení fungovalo technicky. Otázka je, jestli by tenis zůstal tenisem.

Reforma, nebo laboratoř?

Formální reakci ATP ani WTA na Djokovičovy červnové výroky se nám v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Praktická odpověď systému ale existuje: Next Gen ATP Finals fungují jako laboratoř právě pro tento typ experimentů. ATP tam roky testuje kratší sety, no-ad scoring i zkrácené přestávky. Nepřímý signál je jasný, organizace podobné principy bere vážně, i když je zatím drží v karanténě mládežnického turnaje.

Širší hráčská podpora pro Djokovičův konkrétní návrh veřejně doložená není. Co ale chybí víc než podpora, je tvrdý důkaz, že právě tento formát mladé publikum skutečně přitáhne. Djokovič argumentuje logikou a intuicí. Data zatím mluví hlavně o tom, že experiment běží.

Jeden z největších symbolů klasického tenisu dnes sám tvrdí, že klasický formát přestává fungovat. Ať už má pravdu, nebo ne, ignorovat ho nemůže nikdo, na to vyhrál příliš mnoho zápasů v tom formátu, který chce změnit.