Brazilský maratonec Daniel Nascimento, jihoamerický rekordman s časem 2:04:51, zmizel 19. června z domova. Předcházely tomu tři pozitivní nálezy na anabolické steroidy a hluboká deprese.
19. června 2026 odešel šestadvacetiletý Daniel Ferreira do Nascimento z domu v městečku Paraguaçu Paulista ve státě São Paulo. Vzal si jen černý batoh. Nikomu neřekl kam. Jeho matka, která s ním po dopingové kauze bydlela, ho nahlásila jako pohřešovaného. Jediná stopa, kterou rodina za následující týdny získala, bylo možné spatření na silnici směrem k městu Assis. Podle pozdějších zahraničních zpráv byl nalezen živý po 44 dnech, tedy kolem 2. srpna, podrobnosti o okolnostech nálezu a jeho stavu se však dosud nepodařilo primárně doložit.
Od rekordu k pozitivnímu testu za tři dny
V dubnu 2022 zaběhl Nascimento maraton v Soulu za 2:04:51 a stal se nejrychlejším maratoncem v historii Jižní Ameriky. O rok dříve reprezentoval Brazílii na olympijských hrách v Tokiu. Patřil mezi největší naděje brazilské atletiky a směřoval na olympiádu do Paříže 2024.
Jenže 4. a 7. července 2024 proběhly v Riu de Janeiru dva mimosoutěžní odběry moči, jeden řízený brazilskou antidopingovou agenturou ABCD, druhý mezinárodní Athletics Integrity Unit. Oba prokázaly přítomnost tří anabolických steroidů: drostanolonu, metenolonu a nandrolonu včetně metabolitů. Dva nezávislé odběry během tří dnů, dva pozitivní výsledky. Procesně neprůstřelné.
Pět let mimo sport
Standardní sazba za nespecifikované anabolické steroidy činí čtyři roky zákazu. Nascimentovi ji AIU navýšila na šest let kvůli přitěžující okolnosti, tedy užití více zakázaných látek současně. Po jeho přiznání a akceptaci trestu byla sankce snížena na pět let. Zákaz činnosti běží od 15. července 2024, návrat na závodní trať je tedy možný nejdříve v červenci 2029. Všechny výsledky od 4. července 2024 byly anulovány včetně prémií a bonusů.
Pět let. Pro maratonce, kterému bude v době případného návratu jednatřicet, to nemusí znamenat definitivní konec kariéry. Ale pro sportovce v psychickém rozkladu je otázka návratu na dráhu až někde za horizontem.
Deprese, ticho a předchozí zmizení
Výraz „psychický kolaps“ je mediální zkratka. Primární zdroje mluví konkrétněji. Matka policii řekla, že Daniel po dopingové kauze upadl do deprese. Jeho tým bezprostředně po zveřejnění nálezu veřejně popsal, že atlet žije s „traumaty a problémy s duševním zdravím“ a komunikace s ním je „prakticky nulová“. Manažer opakovaně žádal AIU o odklady v disciplinárním řízení právě kvůli psychickému stavu sportovce. Od ledna 2025 zdroje uvádějí, že Nascimento zahájil léčbu.
Přesto se situace nezlepšila natolik, aby zabránila tomu, co přišlo. A podle matčiny výpovědi to nebyl první případ: už dříve v roce 2026 Nascimento zmizel a byl nalezen ve městě Campinas, zhruba 400 kilometrů od domova. Červnový odchod s batohem tedy nebyl blesk z čistého nebe, ale opakování vzorce, který jeho okolí znalo a nedokázalo zastavit.
Řetězec, který se nedal přetrhnout
Případ Daniela Nascimenta je neobvyklý i v kontextu dopingových kauz v atletice. Pozitivní test, suspendace, ztráta olympijského startu, to vše se v elitním sportu děje. Ale situace, kdy rekordman po nálezu zakázaných látek upadne do deprese tak hluboké, že přestane komunikovat s okolím a opakovaně zmizí, nemá v maratonském světě zřejmý precedent.
Nejde jen o doping a nejde jen o duševní zdraví. Jde o to, jak rychle se z vrcholového výkonu stal případ, v němž sportovní sankce, veřejná ostuda a ztráta kontaktu s realitou splynuly do jedné spirály. Tým, rodina i antidopingové autority věděly, že něco není v pořádku. Léčba byla zahájena. Odklady uděleny. A přesto Daniel Nascimento jednoho červnového dne vzal batoh a odešel.
Podle dostupných informací ho po 44 dnech našli živého. Co se dělo mezitím, zatím nikdo veřejně nepopsal.
