Nosková byla po Wimbledonu zahlcená povinnostmi. Po Hradu a Štvanici vzala kufr a zmizela na Sardinii

Linda Nosková zvedla 13. července 2026 nad hlavu talíř Venus Rosewater Dish a v tu chvíli začala pracovat. Ne na bekhendu, na své nové roli. Po finále čekala na pokyny organizátorů, kdy smí vůbec za vlastním týmem, a mezitím už najížděla do mediálního kolečka, které sama označila za „ne tu nejskvělejší část“ turnaje. Devět televizních rozhovorů jen během wimbledonského týdne, tiskovky po každém zápase od čtvrtfinále.

Ze Štvanice přes rozhlas na Hrad

14. července 2026, den po finále, přistála Nosková v Praze a zamířila rovnou na Štvanici. V areálu I. ČLTK, kde vzniká Síň slávy českého tenisu, ukazovala trofej novinářům a absolvovala další kolo rozhovorů. Tentýž den seděla v rozhlasovém studiu iROZHLASu, kde popisovala, jak se po posledním míčku cítila, a přiznala, že se nejvíc těší na chvíli, kdy si nebude muset brát raketu do ruky. „Možná pár dní stihnu i moře,“ řekla tehdy. Sardinie tedy nebyla náhlý nápad.

O deset dní později, 24. července, přišel reprezentativní vrchol. Pražský hrad hostil Noskovou spolu s finalistkou Karolínou Muchovou a deblovou dvojicí Krejčíková–Siniaková. Prezident Petr Pavel, fototermín, další mediální servis. Teprve po tomto dni měla dvacetiletá tenistka program skutečně prázdný.

Kolotoč, který zná i Kvitová

Nosková není první česká wimbledonská šampionka, kterou po triumfu čekal domácí maraton. Petra Kvitová po titulu v roce 2011 prošla totožným scénářem: krátké volno s rodinou, pak Hrad, domácí oslavy ve Fulneku, desítky rozhovorů. Česká televize tehdy psala o „hektickém dni z Hradu rovnou do Varů“ a o únavě po „nespočtu setkání“. Nosková v roce 2026 jen prožívá stejný model v ještě rychlejším mediálním cyklu, s Instagramem, podcasty a globálním zájmem, který před patnácti lety v takové míře neexistoval.

Rozdíl je v jednom detailu. Kvitová se po kolečku vracela na kurty relativně brzy. Nosková si dovolila raketu na několik dní úplně odložit. A právě to vypovídá o posunu v tom, jak mladá generace tenistek přistupuje k regeneraci, nejen fyzické, ale i mentální.

Pizza, nanuk a kurt, který raději obešla

Tři dny po Hradu, 27. července 2026, se v médiích objevily fotky Noskové ze severozápadní Sardinie. Oblast Porto Conte u města Alghero, přírodní park s útesy Capo Caccia, lesem Le Prigionette a plážemi jako Bombarde. Žádný okázalý resort, spíš krátký pobyt u moře: pizza, drinky, nanuky, procházky po pobřeží.

Jeden detail stojí za zmínku. Když při procházce míjela tenisový kurt, podle Blesku „raději přidala do kroku“. Vyhoření z toho vyčíst nelze, ale vědomé odstřižení od práce ano. Po dvou týdnech, kdy byla neustále „zapnutá“, dávalo smysl i symbolicky projít kolem kurtu bez zastavení.

Kdy se vrátí na kurty

Podle oficiálního kalendáře WTA Nosková nefiguruje na hráčské listině washingtonského turnaje, který začíná 27. července. Její jméno se ale objevuje na soupisce National Bank Open v Torontu, startujícího v týdnu od 3. srpna. Pokud plán nezměnila, zbýval jí na konci července necelý týden volna, a pak zpátky do rytmu přípravy na severoamerickou betonovou sérii před US Open.

Sardinie tak nebyla útěk. Byl to odložený nádech mezi dvěma výdechy, jedním wimbledonským, druhým, který teprve přijde.