Český rozhodčí v NHL popisuje nejhorší stránku práce. Není to McDavid ani tlak tribun, ale nekonečné cestování

Když se řekne „rozhodčí v NHL“, většina fanoušků si představí muže v pruhovaném dresu uprostřed bouřící arény, pár metrů od Connora McDavida. Libor Suchánek ze Stodu u Plzně, jediný evropsky vychovaný čárový rozhodčí na plný úvazek v celé lize, tuhle představu rozbíjí s klidem člověka, který ji žije devátou sezonu. V opakovaných rozhovorech pro Český hokej, Český rozhlas Plzeň i Radiožurnál Sport říká totéž: nejhorší stránka práce nemá nic společného s ledem. Je to permanentní cestování.

Tři čtvrtě dne na cestách

Suchánek v červencovém rozhovoru pro Radiožurnál Sport popsal běžný pracovní den tak, že „tři čtvrtě dne“ zabere doprava. Letenky, hotely, přestupy, čekání u brány. K tomu komplikace, které žádný rozpis nepředvídá: zrušené spoje, zpoždění, ztracená zavazadla. V prvních týdnech severoamerického angažmá mluvil o více než dvou tisících kilometrech na cestách, a to byl teprve začátek. Za celou sezonu se číslo vyšplhá na desítky tisíc.

Není to epizodický stres typu „rozhodnu špatně v prodloužení“. Je to každodenní daň, která se platí od října do dubna, a v případě play-off ještě déle. Tlak na ledě s přibývajícími zápasy podle Suchánka slábne: „Čím víc jich odpískáte, tím je to jednodušší,“ řekl v roce 2023. Cestování ale zůstává konstantní. Nezvykne si na něj nikdo.

Madison Square Garden? Spíš letiště LaGuardia

Fanoušek by čekal, že nejtěžší bude atmosféra v Montrealu, kde je hala nejhlučnější, nebo v Bostonu, kde tribuny žijí každým hvizdem. Suchánek ale tyhle arény popisuje bez dramatizace, jako součást profese, ne jako problém. Za oblíbenou označuje Madison Square Garden. Kontakt s hvězdami? Čistě pracovní. Před zápasem maximálně pozdrav, během hry plné soustředění na pohyb puku a hráčů.

NHL si Suchánka všimla v roce 2016 při přípravném utkání před World Cup of Hockey. V únoru 2017 dostal tříutkáníový test v AHL, v létě kontrakt pro nižší soutěže a 16. 11. 2017 debutoval v NHL. Podle oficiálního media guide NHL pro sezonu 2025/26 má na kontě 528 zápasů základní části a 29 v play-off. Nejde tedy o dojem nováčka, ale o závěr po osmi plných ročnících s hvizdem v nejlepší lize světa.

Cesta, kterou nikdo nezopakoval

Suchánkova trasa do NHL je dobře zmapovaná: začal pískat v patnácti, prošel českými juniorskými soutěžemi, druhou ligou, WSM ligou a extraligou. V roce 2014 získal mezinárodní licenci IIHF. O tři roky později stál na ledě NHL. V roce 2018 se stal prvním rozhodčím narozeným mimo Severní Ameriku, který v lize získal plnohodnotný kontrakt.

A od té doby? Žádný další Evropan ho nenásledoval. Soupiska rozhodčích pro sezonu 2025/26 to potvrzuje: Suchánek je stále sám. Bariéry jsou zřejmé: chybějící zásobárna talentů, nutnost plynulé angličtiny, ochota přestěhovat se přes oceán a obstát v severoamerickém hodnoticím systému, který nemá s evropským rozhodcovským školením téměř nic společného.

Česko přitom na mezinárodní scéně rozhodčí má. Antonín Jeřábek, Martin Fraňo, Jan Hribik i Jiří Ondráček drží A-licence IIHF, Ondráček byl mezi čárovými na letošním mistrovství světa. Rozdíl je v tom, že oni jezdí na turnaje. Suchánek žije v systému NHL celoročně, s jeho hotely, letišti a zrušenými spoji.

Co za to

Oficiální platová tabulka NHL pro jednotlivé rozhodčí veřejně neexistuje. Oborový web Scouting the Refs ale pro sezonu 2025/26 uvádí u čárových rozhodčích rozpětí zhruba od 3,7 milionu korun v prvním roce po přibližně 6,1 milionu po patnácti letech služby, plus necelých 470 tisíc za každé kolo play-off. Nejde o potvrzenou Suchánkovu mzdu, ale o nejdetailnější veřejně dostupný odhad.

Za ty peníze člověk dostane šedesát minut na ledě bez střídání, vlastní praní výstroje, hotelový pokoj místo domova a režim, který Suchánek sám přirovnává k „dennímu chlebu“ logistiky. Český hokejový svaz ho přitom zapojuje do seminářů a videorozborů pro mladé rozhodčí; sám říká, že ho baví předávat zkušenosti. Jenže cesta, kterou by případný následovník musel projít, začíná školením III. třídy a končí ochotou vyměnit Stod u Plzně za nekonečnou smyčku severoamerických letišť.

Profese, která se nevidí

Suchánek v rozhovorech opakuje, že rozhodčí nemají takový celkový zápřah jako hráči. Jenže hráč má střídačku. Čárový rozhodčí je na ledě celý zápas, a když skončí, nečeká ho autobus s týmem, ale sólová cesta na další místo. V Evropě rozhodčí často jedou po práci tři čtyři hodiny autem a vracejí se domů. V NHL se domů vracejí v létě.

Když se ho ptají, jestli práce jde podle představ, odpovídá stručně: „Jde.“ Váží si nominací do play-off, mluví o profesi s respektem. Žádné stížnosti, žádné drama. Jen věcná poznámka, že to nejtěžší na nejprestižnější rozhodcovské práci v hokeji nemá s hokejem skoro nic společného.