Zemětřesení v reprezentaci pokračuje. Kariéru ukončil další hráč, Zelený to chce nechat mladším

Třiatřicetiletý sparťanský obránce promluvil ve čtvrtek 23. července v rozhovoru pro klubové vysílání Sparta TV a jeho slova byla jednoznačná: „Je na čase to předat mladším spoluhráčům.“ Dodal, že i kdyby přišla další pozvánka, považuje tento moment za ideální ke konci. Zelený za národní tým odehrál 25 zápasů, poslední z nich 18. června proti Jihoafrické republice. Na závěrečný debakl 0:3 s Mexikem už se díval ze střídačky. Právě tenhle detail leccos říká o jeho reálné pozici v týmu, a přesto jeho odchod bolí. Ne výkonem, ale tím, co symbolizuje.

Měsíc, který přepsal mapu reprezentace

Česko opustilo mistrovství světa 25. června s jedním bodem a posledním místem ve skupině A. Bilance byla krutá: prohra 1:2 s Koreou, remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, porážka 0:3 od Mexika. Ještě ten večer oznámil konec Patrik Schick, 56 startů, nejlepší střelec posledních let. O den později přidal instagramový vzkaz Tomáš Holeš, 35 zápasů za reprezentaci. Trenér Miroslav Koubek dvě noci po vyřazení pro iROZHLAS přiznal, že tým potřebuje „inovovat, rekonstruovat“, a 29. června svou pozici nabídl k dispozici. Skončil.

Pak přišel Václav Černý. A teď, skoro měsíc po posledním hvizdu v Mexiku, Zelený. Pět jmen během čtyř týdnů, pokud připočteme i Vladimíra Daridu. Ten ovšem tvrdí, že jeho návrat byl od začátku domluven jen na baráž a šampionát, takže u něj nejde o klasický „nový konec“. Spíš o naplnění plánu.

Kdo ještě váhá a kdo zůstává

Důležité je rozlišovat mezi definitivními odchody a otevřenými otázkami. Zelený, Schick, Holeš a Černý skončili. Darida naplnil dohodu. Ale Tomáš Souček a Vladimír Coufal zatím neřekli ani ano, ani ne.

Souček po turnaji výslovně žádal čas. „Nechci dělat žádná rozhodnutí v emocích,“ řekl začátkem července pro ČT sport. Coufal je v podobné pozici, zvažuje, ale nepotvrdil. Kdyby oba skončili, ztratil by tým šest hráčů s dohromady více než dvěma stovkami reprezentačních startů. To už není obměna. To je amputace.

Na hřišti nicméně zůstává osa kolem kapitána Ladislava Krejčího, který po vyřazení řekl, že turnaj týmu „nastavil zrcadlo“ a že někdy jsou potřeba i pády. Právě Krejčí se v příštím cyklu stane nejzkušenějším mužem kabiny, a pravděpodobně i jejím hlasem.

Levá strana obrany: náhrady nejsou hypotetické

Zelený odchází z pozice, kde česká reprezentace paradoxně nemusí tápat nejdéle. Na levé straně obrany už v průběhu roku 2026 nastupovali dva hráči, kteří jsou o dekádu mladší:

• Štěpán Chaloupek – 23 let, v roce 2026 nasbíral 5 startů a 404 minut v A-týmu, včetně základní sestavy proti Koreji na MS. Podle profilu na fotbal.cz má celkem 6 reprezentačních zápasů.
• David Jurásek – 18 startů za reprezentaci, účastník EURO 2024. Na levém kraji je nejzkušenější alternativou a rozhodně ne nováčkem.
• Martin Vitík – 23 let, 9 startů, klub Bologna. Spíš stoper než klasický levý bek, ale při změně rozestavení dokáže levý prostor pokrýt, stejně jako Krejčí posunem z pozice.

Koubek před svým odchodem mluvil o nutnosti „zabudovávat další hráče“. Tihle tři už zabudovaní jsou. Mají minuty, mají turnajovou zkušenost, mají věk na to, aby nesli tým příštích osm let.

Co přijde na podzim

Nejbližší soutěžní zápasy české reprezentace nejsou kvalifikační, ale utkání Ligy národů 2026/27. Podle termínové listiny FAČR je první na programu 26. září doma proti Chorvatsku ve FORTUNA Areně, tři dny nato tamtéž proti Anglii. Ve skupině čeká ještě Španělsko. Nový trenér, ať už jím bude kdokoli, tak dostane rovnou nejtěžší možný test.

Právě v tom spočívá skutečný otřes. Nejde jen o to, kolik hráčů odešlo. Jde o to, že se tři věci sešly najednou: turnajové fiasko, trenérské vakuum a rozpad zkušenostního obalu kolem generace, která táhla tým od EURO 2021 přes baráž až na světový šampionát. Každá z těch věcí je zvládnutelná. Dohromady tvoří krizi, jakou český fotbal nezažil od nepostupových let desátých.

Zelený nebyl nejzvučnějším jménem vlny odchodů. Ale jeho rozhovor pro sparťanskou televizi, klidný a bez hořkosti, přesně pojmenoval to, co se děje: jedna generace předává druhé. Otázka už nezní, jestli k tomu dojde. Zní, jestli ta druhá bude v září připravená.