Torres dal zlatý gól na MS a v šatně otevřel víno za 50 tisíc Kč. Llorente má láhve i za půl milionu

Neděle 19. července 2026, New York New Jersey Stadium. Španělsko vede s Argentinou 1:0 po prodloužení, stadion burácí a střídající Torres objímá spoluhráče. Pedro Porro centroval na zadní tyč, Nico Williams hlavou sklepl a Torres z první napálil míč do horní části branky. Titul mistrů světa se vrátil do Španělska po šestnácti letech. Jenže zatímco svět řešil gólovou akci, kamera na instagramové story jednoho z hráčů zachytila něco nečekaného: lahev, která v šatně plné šampaňského a řvoucí hudby působila jako vetřelec z jiného světa.

Lahev, která nepatřila k šampaňskému

V šatně mistrů světa to vypadalo jako vždy. Borja Iglesias nesl reproduktor, Gavi a Lamine Yamal se polévali šampaňským Taittinger, oficiálním partnerem turnaje, a realizační tým uklízel repliky trofeje. Standardní euforie, hlučná a krátká, protože let zpět do Španělska byl naplánovaný ještě na tentýž večer.

Uprostřed toho všeho ale Marcos Llorente zveřejnil na Instagramu story, na které s lahví pózují on, Ferran Torres a obránce Marc Pubill. Žádné šampaňské. Na etiketě stálo Château Rayas Châteauneuf-du-Pape Réserve 2014, kultovní tiché víno z údolí Rhôny, které v běžné šatně po fotbalovém zápase zkrátka nepotkáte.

Kolik ta lahev doopravdy stála

Novinář Julio Suárez ve vysílání laSexty ocenil lahev na 2 000 eur. Při referenčním kurzu ECB ze dne po finále to vychází na 48 380 Kč. Jenže televizní cifra a realita trhu se rozcházejí. Francouzský specializovaný obchod nabízí totéž Rayas Réserve 2014 rouge za zhruba 900 eur, americký prodejce za 1 100 dolarů. Skutečná cena tedy mohla být i výrazně nižší, nebo naopak vyšší, pokud Llorente kupoval přes exkluzivní alokaci.

Co je jisté: nejde o víno, které si člověk objedná ke steaku v restauraci. Château Rayas je maličké rodinné vinařství Emmanuela Reynauda s minimální produkcí a sběratelskou poptávkou, která cenu žene nahoru s každým rokem ve sklepě. V Česku se přesný ročník 2014 v otevřené nabídce najít nepodařilo, ale pražský Advivum má skladem příbuzné Domaine des Tours 2014 ze stejného rodinného okruhu; stopa značky na českém trhu tedy existuje.

Llorenteho skříň plná lahví

Šatnová lahev za necelých padesát tisíc je u Marcose Llorenteho teprve vstupní úroveň. V rozhovoru pro COPE se v říjnu 2025 sám označil za „vášnivého milovníka vína“ a přiznal, že ochutnával lahev za 22 000 eur. Šlo o Romanée-Conti ročníku 1995 od legendárního burgundského Domaine de la Romanée-Conti; při stejném kurzu ECB to vychází na 532 180 Kč. Přesně jedenáctkrát víc než šatnový Rayas.

A nebyla to jediná luxusní lahev z povýherních oslav. Na dalších záběrech se objevilo Champagne Salon S 1997 Le Mesnil Blanc de Blancs Brut, které specializovaní prodejci nabízejí za 1 595 eur, tedy asi 38 600 Kč. Vzorec je jasný: Llorente nevybírá víno náhodně. V jiném mediálním výstupu popsal, jak v mládí utrácel za hodinky, zatímco dnes investuje do vína. Slovo „investuje“ tu sedí přesněji než „kupuje“.

Proč zrovna víno, a ne šampaňské ze smlouvy

FIFA má pro mistrovství světa smluvního dodavatele šampaňského; od roku 2024 jím je Taittinger. Lahve stříkané po kabině jsou tedy součástí oficiálního rámce, stejně jako míče nebo dresy. Llorenteho Rayas do tohoto rámce nepatří. Je to osobní volba, přivezená nebo objednaná zvlášť, otevřená v momentě, kdy většina týmu sahá po nejbližší lahvi s bublinkama.

Právě ten kontrast dělá příběh zajímavým. Šampaňské po titulu je rituál starý jako profesionální sport. Sběratelské burgundské nebo rhônské víno v šatně po finále mistrovství světa je něco jiného. Podle nás je to nejspíš první takto konkrétně zdokumentovaný případ, kdy se po mužském MS slavilo kultovním tichým vínem; srovnatelný precedent se v otevřených zdrojích najít nepodařilo.

Co říká lahev o hráči

Odhadované roční příjmy Llorenteho se podle portálu Capology pohybují kolem 8,3 milionu eur hrubého, kariérní výdělky přesahují 57 milionů. Torres je na tom podobně, zhruba 10 milionů eur ročně. Lahev za dva tisíce eur je pro oba finančně zanedbatelná, srovnatelná s tím, co běžný člověk zaplatí za láhev prosecca na oslavu narozenin.

Jenže Llorente si nekoupil prosecco. Nekoupil ani Dom Pérignon, který by v šatně mistrů světa nikdo nekomentoval. Vybral Château Rayas, vinařství, které nemá webové stránky, neprodává přímo a jehož lahve se dostávají ke sběratelům přes úzké alokační seznamy. To není gesto rozhazování. To je gesto člověka, který ví, co pije, a chce, aby to věděli i ostatní.

V šatně plné konfet a mokrých dresů stála lahev tichého vína z údolí Rhôny jako tichý podpis pod nejhlučnějším večerem španělského fotbalu za poslední dekádu.