Podezření z manipulace na MS: 7 výstrah, 15 zápasů pod lupou, FIFA to popírá

Časová osa je přímočará, a právě proto znepokojivá. Finále MS 2026 se odehrálo 19. července. O dva dny později, 21. července, vydala FIFA prostřednictvím své Integrity Task Force oficiální stanovisko: u žádného utkání turnaje neidentifikovala „podezřelou sázkovou aktivitu“ ani „náznaky manipulace zápasů“. Jenže 22. července přišla Group of Copenhagen, poradní orgán fungující pod Macolinskou úmluvou Rady Evropy, se souhrnem, který evidoval sedm takzvaných žlutých výstrah a patnáct zápasů pod zesíleným dohledem. Obě instituce přitom sedí ve stejném integritním ekosystému. Jedna říká „čisto“, druhá říká „pozor“.

Co víme o podezřelých zápasech

Plný seznam sedmi případů nebyl zveřejněn. Z rekonstrukcí sportovních médií, opírajících se o dosud nepublikovaný úplný report, jsou veřejně popsány čtyři epizody:

• Mexiko–Jihoafrická republika: úvodní zápas turnaje, červená karta obránce Themby Zwana v 84. minutě vyvolala otázky kolem neobvyklého sázkového objemu těsně před vyloučením.
• Španělsko–Kapverdy (0:0): na predikčním trhu Polymarket se podle sekundárních zdrojů objevilo přibližně 117 milionů korun vsazených proti výhře Španělska, což u skupinového zápasu s jasným favoritem vybočuje z běžných vzorců.
• Španělsko–Saúdská Arábie: gól Ferrana Torrese byl po tři a půl minuty zkoumán systémem VAR a nakonec odvolán; délka a průběh přezkoumání přitáhly pozornost monitorovacích systémů.
• Kauza Balogun: 2. července 2026, tedy tři dny před tím, než FIFA oficiálně potvrdila způsobilost amerického útočníka Folarina Baloguna nastoupit proti Belgii, se na Polymarketu otevřel trh na jeho účast. Kdo vsadil včas, měl informační náskok.

Zbývající tři žluté výstrahy zůstávají bez veřejného popisu. Redakčně je proto korektní mluvit o sedmi výstrahách, nikoli o sedmi doložených manipulacích.

Co žlutá výstraha znamená, a co ne

Pojem zní alarmisticky, ale v metodice Group of Copenhagen jde o nejnižší stupeň výstrahy. Oficiální akční karta definuje žlutou výstrahu jako signál založený na nepravidelných sázkových vzorcích, neočekávaných pohybech kurzů nebo neověřených informacích. Nad ní stojí oranžová výstraha (silnější indicie) a červená výstraha (evidentní důkaz). Žádný ze sedmi případů MS 2026 nebyl podle veřejného souhrnu eskalován výše.

Žlutá výstraha tedy není důkaz fixingu. Je to červená kontrolka na palubní desce, která říká „podívejte se na to blíž“, ne „tady se podvádělo“. Zároveň ale není bezvýznamná: spouští zesílený dohled, a pokud se situace zhorší, mohou být přizvány policejní složky včetně Europolu a Interpolu.

Kdo vlastně hlídal turnaj

V titulku se mluví o „sázkových kancelářích“, ale realita je složitější. Ve veřejně dostupných zdrojích žádný konkrétní licencovaný bookmaker, ani český, ani zahraniční, sám nevystoupil s veřejným obviněním. Alerty šly přes specializované monitorovací struktury:

• FIFA Integrity Task Force: předturnajové zasedání proběhlo už v květnu 2026 v Miami, kde se řešily i predikční trhy jako nové riziko. V pracovní skupině zasedli zástupci FBI, Interpolu, Rady Evropy, Sportradar, IBIA, IC360 či Genius Sports.
• Group of Copenhagen: nezávislá síť pod Macolinskou úmluvou, která poprvé v historii MS průběžně monitorovala i predikční trhy typu Polymarket.
• IBIA: mezinárodní asociace sázkových operátorů, jejíž členové zachycují nevysvětlitelnou aktivitu a sdílejí ji přes společnou platformu.

Podle standardního postupu IBIA operátor zachytí anomálii, vloží alert do systému, ostatní členové signál potvrdí nebo vyvrátí a teprve po detailním přezkoumání se případ předává regulátorům nebo sportovním autoritám. Nejde o spontánní veřejné obvinění, ale o strukturovaný eskalační proces.

Proč je rozpor mezi FIFA a Radou Evropy tak důležitý

FIFA v minulosti komunikovala totéž: po MS 2022 v Kataru rovněž oznámila nulový záchyt manipulace. Tentokrát je ale situace jiná. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset ještě v den finále veřejně varoval před riziky predikčních trhů a „otevřenými dveřmi k podvodům“. A o den později po FIFA promluvil orgán, který s ní sdílí data i partnery, a jeho závěr zněl odlišně.

Nejslabším místem komunikace FIFA podle nás není samotná existence alertů. Ty mohou mít nevinné vysvětlení. Problém je absolutní formulace „žádná podezřelá aktivita u žádného zápasu“, kterou hned následující den zpochybnil partner ze stejné infrastruktury. V roce 2015, kdy americká justice obžalovala vysoké funkcionáře FIFA z korupce, přišel impuls zvenčí a FIFA byla v roli vyšetřované. Teď je v roli té, která uklidňuje, a uklidňuje příliš kategoricky.

Český kontext: stejná skupina, žádné obvinění

Česko hrálo ve skupině A právě s Mexikem a Jihoafrickou republikou, tedy se dvěma týmy z jednoho z veřejně popsaných alertů. Češi ve skupině prohráli s Koreou 1:2, remizovali s JAR 1:1 a padli s Mexikem 0:3. Žádný otevřený zdroj český tým nespojuje s podezřením jako přímý objekt. Stejně tak se ve veřejně dostupných materiálech neobjevilo vyjádření českých bookmakerů (Tipsportu, Fortuny ani Chance) k turnajovým alertům.

K 24. červenci 2026 FIFA nevyhlásila žádné disciplinární řízení ke konkrétním zápasům turnaje a Group of Copenhagen nepřekročila žlutý stupeň výstrahy. Zpětné přepisování výsledků MS nehrozí. Co ale zůstává, je dokumentovaný institucionální rozpor, a otázka, zda příští velký turnaj dostane od FIFA stejně kategorické čisté vysvědčení, nebo konečně upřímnější odpověď.