Hertl: Druhé prohrané finále Stanley Cupu. Syn po zápase brečel

Druhé prohrané finále Stanley Cupu pro Hertla. Syn po zápase brečel a žádal otce, ať příště vyhraje

Tomáš Hertl prohrál druhé finále Stanley Cupu v kariéře. To první ho bolelo méně, bylo mu čtyřiadvacet. Dnes je mu dvaatřicet a ví, že další šance nemusí přijít.

i Zdroj fotografie: Český hokej
                   

15. června 2026 zhasla světla v T-Mobile Areně po šestém zápase finále. Carolina Hurricanes porazila Vegas Golden Knights 3:0 a série uzavřela 4:2 na zápasy. Hertl stál na ledě jako jediný Čech v celém finále. O pět týdnů později seděl v pražském tréninkovém centru Domyno a popisoval moment, který ho zasáhl víc než samotný konečný hvizd. Jeho starší syn, kterému bude šest, po posledním utkání brečel. Před play-off přitom otci s dětskou logikou vzkázal: „Tatínku, já ho vyhrál, teď musíš ty!“ Malý totiž sám získal jakýsi „malý Stanley Cup“ a čekal, že táta udělá totéž. Neudělal.

Deset let mezi dvěma porážkami

První finále přišlo v roce 2016. Hertl byl ve třetí sezoně NHL, hrál za San Jose Sharks a Pittsburgh Penguins sérii ukončili 4:2. Kvůli zranění zasáhl jen do dvou zápasů. Bolelo to, ale jinak. „Byl jsem mladý, říkal jsem si, že se tam vrátím za pár let,“ popsal na NHL.com. Pár let se protáhlo na deset. Mezitím přestup ze San Jose do Vegas v březnu 2024, dvě sezony budování pozice v novém týmu a konečně průchod třemi koly play-off až do finále 2026.

Tentokrát odehrál celou sérii. V prvním zápase vstřelil vítěznou branku při výhře 5:4. Po čtvrtém duelu bylo 2:2 a zdálo se, že Vegas má šanci. Carolina ale vyhrála tři z posledních čtyř utkání a pohár zvedla na cizím ledě.

Proč druhá porážka bolí víc

Hertl to říká přímo: druhá prohra je rozhodně těžší. Ne proto, že by série dopadla hůř, ale proto, že dnes přesně ví, jak výjimečné je se do finále vůbec dostat. V šestadvaceti čekal, že další příležitost přijde automaticky. Ve dvaatřiceti už takovou iluzi nemá. „Nevím, jestli se mi to ještě podaří,“ přiznal v červencovém rozhovoru pro iSport.

K tomu přidejte rodinnou rovinu. Starší syn s ním prožívá všechno, období bez gólů, olympiádu, finále. Během sezony, kdy Hertl táhl sérii devětadvaceti zápasů bez branky, mu kluk řekl, ať se přijde podívat na jeho zápas, „aby věděl, jak dát gól“. Po finále zase plakal. Hertl o tom mluví bez pózy neporazitelnosti. Doma se neřeší jen sláva.

Střelecká krize a Tortorellův příchod

Devětadvacet zápasů bez gólu uprostřed sezony, pro hráče s Hertlovým kontraktem a očekáváním brutální číslo. Sám říká, že šance měl, po sezoně se díval do statistik a patřil mezi tři nejlepší hráče týmu v nebezpečných příležitostech. „Prostě mi to tam nemohlo padnout.“ Zlom přišel proti Anaheimu, pak se cítil dobře proti Coloradu i Carolině v play-off.

Zajímavou kapitolou sezony byl John Tortorella. Vegas ho přivedlo 29. března 2026 jako krizového kouče pro závěr základní části a play-off. Hertl ho popisuje jako „starou školu“: porady přímo v kabině místo speciální místnosti, sestavy psané rukou, křik i na hvězdy jako Eichel nebo Marner. Dva dny po konci finále klub oznámil, že se Tortorella nevrátí. Novým hlavním trenérem se stal Ryan Craig, který tři roky vedl farmu v Hendersonu a předtím šest let působil jako asistent Vegas. Hertl to bere pragmaticky, od začátku to vypadalo jako dočasný plán.

Kolik šancí ještě zbývá

Hertlova smlouva běží do konce sezony 2029/30. Jsou to čtyři roky v organizaci, která za devět let existence stihla tři finále Stanley Cupu a jeden titul. Od 1. července 2026 má v kontraktu takzvaný modifikovaný režim zákazu výměny se seznamem tří týmů, kam by mohl být vyměněn, jejich jména veřejně známá nejsou. Na spekulace o výměně reagoval klidně: bez jeho souhlasu to nejde a generální manažer Kelly McCrimmon mu osobně volal s omluvou, že se mediální šumy dostaly ven.

V létě trénuje v Praze s Radimem Zohornou a Martinem Nečasem, čerstvým vítězem Zlaté hokejky. Zatím hlavně posilovna, na led měl jít později. S Nečasem, kterého označuje za nejbližšího kamaráda, si dají i nohejbal. V červenci ho v Benešově čekal tradiční dětský hokejový kemp, kde je každý den osobně.

Mezi nadějí a realismem

Podle nás Hertl není hráč na odpis, hraje za stabilního uchazeče o titul, má čtyři roky smlouvy a organizace s ním počítá. Zároveň ale kariérní okno už není nekonečné. Sám to ví. „Nic velkého jsem ještě nevyhrál,“ řekl v Praze. Lidé ho na ulici pořád zastavují s tím, jaká je to škoda. A on přikyvuje, protože to v něm pořád zůstává.

Někde doma má kluk, který brečel po finále a žádal tátu, ať příště vyhraje. Hertl mu nedal odpověď, kterou by chtěl slyšet. Zatím.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články