Šest zlatých z Itálie: čeští dorostenci dovezli 13 atletických medailí, trenér mluví o systematické přípravě

Když v neděli 19. července 2026 dobíhala poslední disciplína čtyřdenního šampionátu, měla česká atletika za sebou víkend, jaký v dorostenecké kategorii nezažila. Šest zlatých, dvě stříbrné, pět bronzových. Před Čechy v medailovém žebříčku stála jediná země, Velká Británie. Za nimi zůstaly Španělsko, Německo i Francie. Nejde přitom o příběh jednoho mimořádného talentu. Ze 40 individuálně startujících českých atletů se 32 dostalo přes úvodní kola nebo obsadilo odpovídající příčky ve vícebojích. Výprava čítající 43 reprezentantů byla historicky nejpočetnější, jakou Česko na evropský dorostenecký šampionát vyslalo.

Šest zlatých: kdo a v čem

Medailová žeň začala už první soutěžní den. Josef Pazdera hodil kladivem český dorostenecký rekord a odnesl si zlato. V sobotu přidala Kristýna Záhořová triumf ve skoku do dálky; 647 cm znamenalo nejen první místo, ale i rekord šampionátu a nový český dorostenecký rekord.

Neděle pak přinesla čtyři zlaté naráz:

• Linda Botková vyhrála 400 m překážek v čase 55,19 s. Podle svazového souhrnu tím vytvořila evropské historické maximum v dorostu i mezi juniorkami; v kategorii do 17 let běžela v historii rychleji jen Sydney McLaughlinová-Levroneová. Pikantní detail: Botková před Rieti absolvovala na čtyřstovce překážek teprve druhý závod v životě.
• Sebastián Andrejev ovládl desetiboj.
• Ženská sprint medley štafeta (Klára Kaděrová, Aneta Onderková, Linda Botková, Anna Cerovská) a mužská sprint medley štafeta (Jan Tuháček, Štěpán Vardžák, Lukáš Bednařík, Jakub Marek) obě doběhly první.

Stříbra přidali diskař Jan Valenta a čtvrtař Jakub Marek. Bronz brali Lucie Jílková (2 000 m překážek), Otakar Vich (dálka), Lukáš Kratochvíl (tyč), Lukáš Bednařík (400 m) a Aneta Onderková (200 m).

Historický výstřel nahoru

Čísla mluví jasně. V celkové historické tabulce evropského U18 šampionátu mělo Česko po ročnících 2016, 2018 a 2022 dohromady tři zlaté medaile. Banská Bystrica 2024 přidala čtyři zlata a sedm medailí celkem, tehdy to vypadalo jako průlom. Rieti ho zdvojnásobilo. Třináct medailí z jednoho šampionátu není rutina, je to skok do jiné kategorie.

Podstatné je, že šířka výpravy nebyla náhodná. Nominační limity splnilo tolik atletů, že svaz mohl vyslat rekordní čtyřicetičlenný individuální tým. A většina z nich v Itálii nezůstala v rozbězích: 80 procent startujících postoupilo do dalších kol nebo bodovalo ve vícebojích. To je argument, který žádná jednotlivá zlatá medaile nedokáže nahradit.

Co stojí za slovy o systému

Fráze „systematická příprava“ zní v českém sportovním prostředí opotřebovaně. V případě dorostenecké atletiky ji ale lze doložit konkrétními kroky. Po nástupu šéftrenéra Pavla Sluky na podzim 2021 dostala reprezentační práce pevnější rámec: jasnější role Trenérské rady, jednotnější nominační a reprezentační manuály, důslednější fungování Sportovních center mládeže se vstupními limity a scoringem.

V roce 2024 přibyl metodický materiál „Ze žactva do dorostu“, čtyřletý rámec pro rozvoj žákovské atletiky, který explicitně řeší přechod mezi věkovými kategoriemi. Jan Koutník, vedoucí oddělení mládeže ČAS, je podepsán pod nominačními dokumenty pro Rieti i pro navazující MS juniorů v Eugene. Právě propojení obou akcí, dorosteneckého ME a juniorského MS ve stejném létě, ukazuje, že svaz s touto generací pracuje jako s celkem, ne jako s izolovanými ročníky.

Skutečný test teprve přijde

Evropská dorostenecká špička je jedna věc. Udržet talenty při přechodu do juniorské a dospělé atletiky je věc zásadně těžší. Svazové materiály detailně popisují cestu od žactva do dorostu, ale stejně konkrétní veřejně dohledatelný most mezi dorostem a dospělou reprezentací v nich chybí. Praktická bariéra je známá: zlom mezi organizovanou mládežnickou péčí, nástupem na vysokou školu, vyšší mezinárodní konkurencí a potřebou dlouhodobě držet tréninkový objem i zdraví.

Signály ale existují. Botková, Záhořová i Kaděrová už figurují na rozpisu českých startů na MS juniorů v Eugene, které se koná 5.–9. srpna 2026. Pokud tam některá z nich naváže na výkony z Rieti, půjde o nejsilnější důkaz, že nejde jen o jednorázový dorostenecký vrchol. Širší okruh jmen ke sledování: Andrejev a Marek.

Co říká srovnání s juniorskými šampionáty

Pro zasazení do kontextu: juniorské ME v Jeruzalémě 2023 přineslo osm českých medailí a třetí místo národů. ME juniorů v Tampere 2025 pak 13 českých medailistů, 27 finálových umístění a historických 104,9 bodu v pořadí národů. Rieti je v čistém medailovém efektu srovnatelné s Tampere, a to v o dva roky mladší kategorii. Generace, která v Itálii sbírala zlata, má před sebou ještě minimálně dva juniorské ročníky.

Česká dorostenecká atletika v Rieti dokázala něco, co se nedá vysvětlit jedním jménem ani jedním šťastným dnem. Třináct medailí za čtyři dny je výsledek šířky: šířky kádru, šířky disciplín, šířky práce, která začala dávno předtím, než výprava nasedla do letadla do Říma. Jestli se z toho stane víc než krásná epizoda, rozhodne příštích pět let.