Česko nemá jedinou krytou rychlobruslařskou dráhu. Studie pro Kraj Vysočina teď vyčíslila, co by taková hala stála, a kdo to zaplatí.
2. června 2026 přijel Andrej Babiš do Žďáru nad Sázavou, postavil se před kamery a řekl dvě slova: „Hala bude.“ Na stole leželo memorandum mezi státem a městem, v kapse závěry čerstvé studie od KPMG. Investice 3,6 miliardy korun, roční provoz kolem sta milionů, investor stát. Jenže Martina Sáblíková, kvůli které celý příběh před lety začal, v březnu definitivně pověsila brusle na hřebík. Hala pro ni přichází pozdě. Otázka zní, jestli přichází včas pro všechny ostatní.
Co za 3,6 miliardy vznikne
Podle závěrů studie citovaných Seznam Zprávami nejde o pouhou ledovou dráhu. Areál na žďárské Bouchalce má zahrnovat:
- 400metrový rychlobruslařský ovál s tribunami až pro 5 000 diváků
- Dvě další ledové plochy pro hokej, krasobruslení nebo curling
- Hotel se 75 pokoji a 150 lůžky
- Podzemní parkoviště pro 550 aut
- Fyzioterapii, wellness, restauraci, konferenční prostory a sklady
Nákladový rozpad studie rozděluje zhruba takto: 2,1 miliardy na sportovní komplex, 522 milionů na parkování, 350 milionů na ubytování a 514 milionů na projektové práce. Je to víc než sportovní hala, je to malé městečko ve městečku.
Kdo to zaplatí a kdo to bude řídit
Dominantním investorem i provozovatelem má být stát, konkrétně OLYMP Centrum sportu Ministerstva vnitra, organizační složka, která už dnes zajišťuje přípravu sportovních reprezentantů včetně rychlobruslařů. Proto v projektu nefiguruje ministerstvo školství ani žádný krajský subjekt jako hlavní garant. Město Žďár nad Sázavou nabídne pozemky a součinnost, zastupitelstvo zařadilo memorandum na program 11. června 2026. Kraj Vysočina zaplatil studii a vystupuje jako partner, ale klíčovou kasu má otevřít Praha.
Definitivní finanční podíl jednotlivých rozpočtů dosud zveřejněn nebyl. Studie přitom říká věc, kterou je fér citovat doslova: bez veřejné podpory není projekt realizovatelný a investiční náklady se nevracejí. Provozní bilance se podle odhadů pohybuje v pásmu od mírné ztráty (minus 13 milionů ročně) po mírný přebytek (plus 14 milionů), v závislosti na vytížení. Roční příjmy studie odhaduje na 88 až 109 milionů, náklady na 95 až 101 milionů. Provoz tedy může vycházet kolem nuly. Investice nikoliv.
Proč teď, a proč bez Sáblíkové
Martina Sáblíková ukončila kariéru 7. března 2026 v Heerenveenu po vícebojařském mistrovství světa. Hala, o které se mluví přinejmenším od dob, kdy byl Babiš ministrem financí, přišla pozdě na to, aby v ní závodila. Ale přišla včas na vlně jiného příběhu.
8. února 2026 získal Metoděj Jílek na zimní olympiádě v Miláně a Cortině stříbro na pětce, o pět dní později zlato na desítce. Babiš téma haly znovu vytáhl prakticky okamžitě. Podle iROZHLASu při gratulaci Jílkovi projekt znovu otevřel, v červnu pak přijel do Žďáru osobně. Jílkovo zlato udělalo pro halu víc než roky jednání: dalo jí nový argument, který nesouvisí s nostalgií, ale s budoucností.
Co musí nastat, aby se koplo do země
Mezi studií a stavebním povolením leží řada kroků: potvrzení majetkového rámce mezi státem a městem, určení finálního zdroje financování, mezinárodní architektonická soutěž, projektová dokumentace, povolovací proces. Oficiální harmonogram zveřejněn nebyl. Jde o horizont let, ne měsíců.
A je tu ještě jeden lokální háček. Bouchalka, vybraná lokalita, je tradičním místem žďárské pouti, starobylé městské slavnosti, ke které mají místní silný vztah. Pro Žďár nejde jen o sportovní investici, ale i o zásah do zavedeného využití území. Město je zatím opatrné.
Test za miliardy
Zahraniční rychlobruslařské haly ukazují, že model může fungovat, ale jen jako víceúčelový areál. Max Aicher Arena v bavorském Inzellu nabízí veřejné bruslení na 400metrovém oválu i na hokejové ploše. Norský Vikingskipet v Hamaru hostí veřejné bruslení, veletrhy, výstavy i koncerty. Česká studie jde stejným směrem: školy, kluby, amatéři, akce, konference. Rychlobruslení samo o sobě ekonomiku neutáhne.
Právě tady se láme podstata celého projektu. Nejde už o halu pro Sáblíkovou, ta skončila dřív, než se koplo do země. Jde o to, zda stát přijme trvale dotovanou sportovní infrastrukturu jako národní investici pro další generaci. Studie od KPMG dala projektu čísla a institucionální obrys. Politickou vůli dodal Babiš. Teď chybí to nejtěžší: rozhodnutí, že 3,6 miliardy a stovka milionů ročně jsou cena, kterou Česko za vlastní rychlobruslařskou halu chce zaplatit.