Barbora Krejčíková vyhrála v neděli 19. července singlové finále v Aténách a po dvou letech a šesti dnech znovu zvedla nad hlavu trofej.
Devátý singlový titul v kariéře přišel na turnaji, který se na mapě WTA Tour objevil poprvé po pětatřiceti letech. Krejčíková v něm porazila domácí favoritku Marii Sakkariovou 7:6(5), 6:3 a uzavřela období, které zahrnovalo operaci zad, víc než půlroční absenci na okruhu, dvě nedotažená finále a pád žebříčkem hluboko za hranici první dvacítky. Athénská trofej z kategorie WTA 250 se prestiží nemůže měřit s Wimbledonem ani Roland Garros. Jenže právě proto je tak výmluvná, dokazuje, že po všech zdravotních výkyvech znovu funguje kombinace těla, rytmu a schopnosti zavírat zápasy.
Dva roky ve čtyřech kapitolách
Poslední singlový titul před Aténami získala Krejčíková 13. července 2024 na trávě All England Clubu. Co následovalo, připomínalo spíš lékařský seriál než tenisovou sezonu.
Už léto 2024 po wimbledonském triumfu popsala na webu WTA jako „bouřlivou sezonu“, záda, vleklá nemoc, ani jeden vyhraný zápas na antuce. Na US Open vypadla ve druhém kole. Pak přišel leden 2025: pět dní před startem Australian Open oznámila, že kvůli nedoléčeným zádům na turnaj nepojede. Na okruh se vrátila až 18. května 2025 ve Štrasburku, po více než šesti měsících bez jediného soutěžního zápasu na WTA. V Eastbourne ji zastavilo pravé stehno.
Rok 2026 začal dalšími zdravotními komplikacemi, které Krejčíková v rozhovoru z konce června popsala stručně: „Na začátku sezony mě brzdila zranění, ale teď cítím, že tělo drží.“ Drželo dost na to, aby se v květnu probojovala do finále WTA 125 v Parmě. Tam narazila na Dajanu Jastremskou a prohrála 3:6, 3:6. O měsíc později stála ve finále WTA turnaje v ‚s-Hertogenboschi, a nenastoupila. Nemoc ji donutila vzdát ještě před prvním míčem.
Dva finálové záseky za pět týdnů. Přesně takový byl kontext, s nímž přiletěla do Atén.
Finále s příchutí rodinné historie
Athény se na WTA Tour vrátily poprvé od roku 1990. Když WTA loni v dubnu oznámila návrat řeckého turnaje, připomněla pikantní detail: inaugurační ročník 1986 hrála ve finále Angeliki Kanellopuluová, matka Marie Sakkariové. Titul tehdy nezískala. O čtyřicet let později stála její dcera na stejném místě, před domácím publikem, s šancí přepsat rodinný příběh.
Krejčíková jí to nedovolila. V prvním setu prohrávala 1:4, ale zůstala klidná. V pozápasové tiskovce vysvětlovala, že klíčem bylo přizpůsobit se tempu a razanci úderů Sakkariové. „Zápas se mohl přelít na obě strany. Rozhodlo, že jsem v některých důležitých bodech zahrála líp,“ řekla. Tiebreak vyhrála 7:5, ve druhém setu už dominovala a zavřela ho 6:3. V obou setech se vracela ze ztráty podání, a v obou uspěla.
Co říkají čísla
Athénský titul přinesl Krejčíkové 250 bodů do žebříčku a prémii 19 240 eur, tedy zhruba 484 tisíc korun. V pondělním vydání oficiálního rankingu WTA z 20. července poskočila o šest míst na 26. příčku s 1 679 body. Je zpět v první třicítce, i když od kariérního maxima, druhého místa na světě, ji dělí propast.
Srovnání s grandslamovými tituly je nevyhnutelné, ale zavádějící. Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024 jsou jiná liga. Athény jsou WTA 250, nejnižší kategorie hlavního okruhu. Jenže právě proto je důležité, co titul symbolizuje: po sérii zdravotních výpadků, po dvou finálových krachech za pět týdnů a po dvou letech bez trofeje Krejčíková znovu dokázala vyhrát sedm zápasů v jednom týdnu. To není maličkost.
Praha čeká
Mezi athénským finále a dalším zápasem Krejčíkové leží přesně jeden den. Už v pondělí 20. července startuje Livesport Prague Open na Štvanici, kde je česká tenistka nasazenou dvojkou. V prvním kole ji čeká krajanka Linda Fruhvirtová. Přesný čas zápasu pořadatel zveřejní v denním programu.
Přijet na domácí turnaj s čerstvou trofejí v kufru a s žebříčkovým skokem v zádech, to je luxus, který si Krejčíková za poslední dva roky nemohla dovolit. Teď může. A fanoušci na Štvanici uvidí hráčku, která ví, že její tělo zase drží.
Athény nejsou návrat na absolutní vrchol. Jsou ale první tvrdý důkaz, že cesta zpátky existuje, a že po ní Krejčíková umí jít až do cíle.
