Český alpinista Jaroslav Bánský zahynul v pákistánském Karákoramu. Dvanáct dní před prvním výročím smrti Laury Dahlmeierové, ve stejném horském sektoru.
Ministerstvo zahraničí potvrdilo 17. července 2026 smrt českého horolezce v Pákistánu. Mluvčí Adam Čörgő uvedl, že diplomaté na velvyslanectví v Islámábádu jsou v kontaktu s místní policií a cestovní kanceláří. Přesné okolnosti nehody se v prvních hodinách rozcházely; některé zdroje hovořily o zásahu padajícím kamenem na hoře Biarchedi II, jiné o pádu ze svahu při pokusu na Masherbrum. Oficiálně potvrzené je zatím samotné úmrtí a konzulární pomoc. Bánského smrt přichází jen dvanáct dní před prvním výročím tragédie německé biatlonistky Laury Dahlmeierové, která 28. července 2025 zahynula na nedalekém Laila Peaku za podobných okolností, po zásahu kamenem při sestupu. Společné obou případů není prokletí ani náhoda. Je jím terén.
Tesař z Krkonoš na střeše světa
Jaroslav Bánský se narodil 12. března 1980 ve Vrchlabí. V létě pracoval jako tesař a klempíř, v zimě sloužil u Horské služby Krkonoše, kde začínal jako dobrovolník v okrsku Strážné a základní školu Horské služby dokončil v roce 2009. Sám říkal, že ho k lezení přivedlo krkonošské prostředí, Zdeněk Hák a lidé z Horské služby.
Z dobrovolníka se postupně stal součástí jednoho z nejsilnějších českých alpinistických týmů. Trio Hák–Groh–Bánský v roce 2022 zdolalo dosud nevylezenou Chumbu v nepálském Himálaji. O dva roky později, 5. července 2024, vystoupili na Muču Kiš, tehdy nejvyšší neslezenou horu světa. Za cestu nazvanou Bohemia Rhapsody získali od Českého horolezeckého svazu čestné uznání ve Výstupech roku 2024 a výstup se dostal do okruhu prestižní mezinárodní ceny Piolets d’Or 2025. Bánský nebyl amatér, který přecenil síly. Patřil ke světové špičce.
Triumf a tragédie v rozmezí dnů
Letošní expedice do Karákoramu měla za cíl skupinu Biarchedi v okolí ledovce Gondogoro. A začala úspěchem: 6. července 2026 české trio dokončilo prvovýstup na Biarchedi I a následný skialpový sjezd do základního tábora pod Masherbrumem, jak popsaly Lidé&Hory. Výprava vycházela ze základního tábora pod Laila Peakem, ze stejného místa, odkud se o rok dříve vydala na svůj poslední výstup Laura Dahlmeierová.
O několik dní později přišla zpráva o Bánského smrti. Rané mediální verze se rozcházejí v klíčových detailech: podle jedné šlo o zásah padajícím kamenem na Biarchedi II, podle jiné o pád ze svahu při pokusu na Masherbrum. Ministerstvo zahraničí mechanismus nehody veřejně neupřesnilo. Termín repatriace těla oznámen nebyl; v odlehlém pákistánském terénu, kde výpravy nad 6 500 metrů podléhají složitému permitnímu režimu, podobné procesy trvají.
Stín Laila Peaku
Laura Dahlmeierová, dvojnásobná olympijská vítězka v biatlonu, po ukončení závodní kariéry aktivně lezla ve vysokých horách. Byla certifikovanou horskou a lyžařskou vůdkyní, členkou bavorské Bergwacht. Dne 28. července 2025 ji při sestupu z Laila Peaku ve výšce kolem 5 700 metrů zasáhl velký kámen. Podle svědectví její spolulezkyně Mariny Kraussové se od toho okamžiku nehýbala. Záchranná akce byla zastavena následující večer kvůli pokračujícímu padání kamení, terénu a počasí, jak potvrdila Mezinárodní biatlonová unie.
Biarchedi a Laila Peak nejsou totéž místo, ale sdílejí stejný širší gondogorský přístupový prostor, sousední vrcholy napojené na jeden ledovcový systém. Dva zkušení horští sportovci, dva zásahy nekontrolovatelným nebezpečím, necelý rok mezi nimi, pár kilometrů od sebe.
Hory, které se nemění; klima ano
Padající kamení patří k nejhůře předvídatelným rizikům vysokohorského lezení. Podle bezpečnostních materiálů UIAA ho spouští kombinace faktorů: vysoké teploty, tání permafrostu – trvale zmrzlé půdy a horniny, která v horách drží skalní bloky pohromadě – čerstvě odtáté úseky skal, déšť, vítr i pohyb lezců výše ve svahu. Helma je základní ochrana, ale proti velkému bloku ve strmém žlabu nestačí. Část rizika zůstává objektivně neodstranitelná, a právě to odlišuje expediční alpinismus od většiny jiných sportů.
Studie publikovaná v Nature Geoscience v roce 2024 spojuje oteplování ve vysokých horách s nárůstem skalních řícení. Degradace permafrostu uvolňuje skalní bloky, které držely tisíce let. Karákoram, Alpy, Himálaj; problém je globální. Den před Bánského smrtí zahynuli dva horolezci v Grand Couloiru du Goûter na Mont Blancu, na frekventované normální cestě, rovněž po zásahu kamením. Jiný kontinent, jiný typ výstupu. Stejný mechanismus.
Jaroslav Bánský měl šestačtyřicet let. Hory byly jeho životem od mládí, od krkonošských skal přes nepálskou Chumbu až po karákoramské prvovýstupy. Poslední z nich, Biarchedi I, stihl dokončit jedenáct dní před smrtí.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4062
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 3230
