Archivní záběry jedenáctileté Lindy Noskové z valašského klubu TK Na Dolině se po jejím wimbledonském triumfu v červenci 2026 znovu šíří sociálními sítěmi.
Video zachycuje dítě s krátkými vlasy a soustředěným výrazem, které už tehdy sbíralo mládežnické tituly a denně dojíždělo desítky kilometrů za tréninkem. Dnes je z té dívky wimbledonská šampionka a sedmá hráčka světového žebříčku WTA. Mezi oběma body leží deset let plných rodinných obětí, staroškolského drilu na malém valašském kurtu a tichého odhodlání, které si všímali už její první trenéři. Reportáž regionální A11 TV není jen roztomilá kuriozita. Je to doklad, že příběh Noskové nezačal grandslamovým finále, ale u vozíku míčů v Beskydech.
Trojanovice, březen 2016: přivítání po prvních titulech
3. března 2016 publikoval TK Na Dolině na svém webu článek o přivítání jedenáctileté Lindy v „domovském klubu“. Důvod k oslavě byl dvojí: titul halové mistryně České republiky a vítězství ve Winter Cupu. Klub jmenovitě děkoval trenéru Jiřímu Pavelkovi a jeho kolegům, Janu Kozlovskému, Robertu Hořelkovi a Tereze Hladíkové. Právě z tohoto období pochází i reportáž, která dnes koluje internetem. Pavelka v ní pro regionální A11 TV říkal, že Nosková má „absolutní přístup k tréninku“ a že její rodiče obětují pro dceru maximum.
Petr Lehnert zpětně popsal každodenní dril s vozíkem míčů a práci navíc, kterou malá Linda zvládala nad rámec běžného tréninku. Kozlovský vyzdvihoval její mentální odolnost a lásku ke hře. Na jedenáctiletou holku neobvyklé vlastnosti.
Než přišly Trojanovice: Bystřička a Valašské Meziříčí
Zjednodušení, že „všechno začalo v Trojanovicích“, by nebylo přesné. Nosková vyrostla v Bystřičce, vesnici o zhruba tisíci obyvatelích. Podle otce Drahoše Noska přišel první kontakt s tenisem doma, v rodině. V šesti letech začala chodit do tenisového klubu ve Valašském Meziříčí. Teprve kolem desátého roku ji rodiče začali vozit do Trojanovic za lepšími podmínkami a intenzivnějším vedením Jiřího Pavelky.
Tři fáze, tři prostředí, a každé z nich formovalo jiný kousek budoucí šampionky:
- Bystřička – rodinné zázemí, první raketa v ruce, láska ke sportu.
- Valašské Meziříčí – klubové začátky, základy techniky, první soutěže.
- Trojanovice (TK Na Dolině) – staroškolský dril, objem práce, mentální tvrdost.
Zázemí přitom nebylo nijak komfortní. Otec pracoval jako železničář, maminka Ivana vedla prodejnu a podle profilu na WTA brala i dočasné úklidové a prádelenské práce, aby dcera mohla trénovat. Drahoš Nosek po wimbledonském finále otevřeně mluvil o dluzích, cestování vlakem a přespávání celé rodiny na nádraží. „Sáhli jsme si na dno,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Z Beskyd do Přerova: profesionální přechod
Trojanovická etapa položila základy. Profesionální přechod do dospělého tenisu ale přišel až s Přerovem a trenérem Tomášem Krupou. Ten měl za sebou spolupráci s Berdychem, Štěpánkem, Plíškovou i Strýcovou, a kolem roku 2021 začal pracovat s tehdy šestnáctiletou Noskovou v TK Precheza. Sám ji v rozhovoru pro Tenisový svět popisoval jako introvertku, která na kurtu mluví málo, ale plní pokyny okamžitě.
Rozdíl mezi oběma prostředími je výmluvný. Trojanovice znamenaly rodinný klub, osobní vedení, objem a disciplínu. Přerov už představoval systémovou přípravu pro ženský profesionální okruh: zápasy, cestování, turnajové plánování. Krupa Noskovou vede dodnes, tedy už pátým rokem.
A výsledky přicházely postupně, ne skokem. Rok 2025 byl sám o sobě průlomový: tři finále na okruhu WTA, první finále turnaje kategorie WTA 1000 v Pekingu, debut v první dvacítce žebříčku. Sezonu zakončila jako světová třináctka. Wimbledon v tom roce vyhrála Iga Świąteková. Noskové čas přišel o rok později.
Červenec 2026: titul věnovaný mamince
11. července 2026 Nosková vyhrála wimbledonské finále. Po zápase se posunula na kariérní maximum, sedmé místo žebříčku WTA. A titul veřejně věnovala mamince Ivaně, která zemřela na rakovinu den před začátkem Wimbledonu 2024. Linda tehdy turnaj přesto odehrála. O dva roky později na stejné trávě zvítězila.
„Nebyla žádná sranda vymyslet, jak žít dál,“ řekl po finále otec. „Linda mě držela při životě.“
Právě tento moment, grandslamový triumf propojený s osobní ztrátou a skromnými kořeny, přirozeně vytáhl na povrch všechno, co bylo předtím schované v regionálních archivech. Včetně desetiletého videa malé holky s krátkými vlasy, která na beskydském kurtu plní pokyny trenéra Pavelky s vážností dospělé hráčky.
Muž, který mlčí
Pavelka, člověk, kterému trojanovická etapa vděčí za svůj charakter, dnes odmítá mluvit. Podle iSportu nechce, aby to vypadalo, že se přiživuje na slávě své bývalé svěřenkyně. Veřejně dostupné tak zůstávají hlavně jeho starší výroky pro A11 TV a vzpomínky lidí kolem něj: Lehnerta, Kozlovského, rodiny Noskových.
Je to paradox, který k celému příběhu sedí. Nosková sama po titulu říkala, že nebyla vychovávána jako „budoucí grandslamová šampionka“. Byla vychovávána jako dítě, které má makat. A lidé, kteří ji to naučili, to dělali potichu, v malém klubu pod Beskydami, s vozíkem míčů a bez kamer. Jedna regionální reportáž je zachytila. Deset let poté dává ta skromnost celému příběhu váhu, kterou žádný komentář nepřidá.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 6834
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8405
