Za úspěchem wimbledonské vítězky Noskové stojí příběh její matky: Léta práce u koní, chudoba a smrt před triumfem

V sobotu 11. července 2026 stála jednadvacetiletá Linda Nosková na Centre Courtu jako nejmladší wimbledonská šampionka za posledních patnáct let. Porazila krajanku Karolínu Muchovou, v děkovné řeči poslala polibek do nebe a řekla, že bez matky by tam nestála. Slova zněla jednoduše. Cesta za nimi byla cokoli, jen ne jednoduchá, vedla z valašské Bystřičky přes plemenářskou stanici, spaní na nádražích a dluhy, které se splácely sběrem starého železa.

Koně, ne rakety

Ivana Nosková byla, jak sama řekla v rozhovoru pro Sport Magazín, „blázen do koní“ zhruba do devětatřiceti let. Pracovala v plemenářské stanici, jezdila parkurové závody a tenis pro ni existoval jen jako vzdálený sen. K raketě se dostala až kolem čtyřicítky, v druhém manželství s Drahošem Noskem. Předtím osmnáct let žila v prvním vztahu, z něhož měla dva syny. Po rozvodu nechala bývalému partnerovi majetek a začínala od nuly. Drahoš na tom byl stejně.

Do tohoto restartu se v roce 2005 narodila Linda. Rodina neměla tenisovou tradici, neměla klubové zázemí, neměla peníze navíc. Měla ale dvě věci: dceřin talent a ochotu rodičů obětovat mu všechno.

Christovová předělala panelákový byt 2+1 na 3+kk. Jeden pokoj patří čtyřem fenkám, ložnice připomíná chrám

VIPživot.cz

5 h

Tři tisíce v minusu každý měsíc

Drahoš Nosek v rozhovoru pro Český rozhlas Sport popsal začátky bez příkras. Po Lindině narození byl každý měsíc asi tři tisíce korun v minusu. Sbíral staré železo, dluhy splatil teprve po prodeji zděděného domku. Když Linda začala jezdit na turnaje do Prahy, rodina cestovala vlakem a všichni čtyři spali na nádraží za pětistovku.

Ivana mezitím opustila zaměstnání, aby mohla dceru doprovázet na tréninky a soutěže. Organizovala přesuny, řídila rodinný servis, držela rozpočet napnutý na maximum. Nebyla tenisová matka z učebnice, byla matka, která se učila za pochodu.

Zlom přišel díky lidem zvenčí. Otec Radka Štěpánka doporučil Lindu trenéru Jaroslavu Machovskému, který jí otevřel cestu k lepším podmínkám. Později rodina navázala spolupráci s Melanií Molitorovou ve Švýcarsku. Čtyři roky dojíždění. Otec o Molitorové řekl, že teprve ona dodala profesionalitu a tvrdý režim. Přesun do Přerova, kde Linda trénovala v TK Precheza, uzavřel logistickou skládačku, kterou rodiče roky improvizovali.

Matka viděla průlom, ne vrchol

V lednu 2024 na Australian Open Linda porazila světovou jedničku Igu Šwiatekovou. Ivana tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o dceřině sebevědomí a o tom, že se po takové výhře může grandslamový pavouk otevřít. Viděla reálný strop. Věděla, kam to může dojít.

Nedožila se toho. Těsně před Wimbledonem 2024 Ivana Nosková zemřela po opakovaném boji s rakovinou. Informaci jako první přinesl Přerovský deník, potvrdila ji Daniela Huťková z TK Precheza Přerov. Linda byla během turnaje z osobních důvodů omluvena z mediálních povinností. Přesné datum úmrtí ani detaily rodina veřejně nesdílela.

Mezi matčinou smrtí a dceřiným wimbledonským titulem uplynuly přibližně dva roky.

Cesta, která nebyla plánovaná

Příběhy tenisových šampionek často začínají v klubovém prostředí. Petra Kvitová chodila s otcem na kurt každý den po škole, klub ve Fulneku byl rodinná záležitost. Lucie Šafářová se podle WTA dostala ke sportu už ve třech letech. Linda Nosková přišla z úplně jiného světa, z Valašska, od koní, přes širokou paletu dětských sportů k raketě, kterou jí do ruky vložili rodiče bez jakékoli tenisové expertízy.

Právě proto její cesta působí méně jako plánovaná výroba šampionky a víc jako vybojovaný rodinný projekt. Projekt, který stál na externích mentorech, které si rodiče museli postupně najít, na penězích, které nebyly, a na matce, která se naučila fungovat v prostředí, jemuž sama nikdy nepatřila.

Titul, který dostal jméno

Po finále Linda řekla, že bez matky by na Centre Courtu nestála. Den poté mluvila o tom, že rodiče formovali i její hodnoty a že mít hlas i mimo kurt patří mezi hlavní důvody, proč tenis hraje. Gratulace přicházely ze všech stran: Kvitová, Jan Kodeš, Martina Navrátilová osobně na místě. Prezident Petr Pavel obě české finalistky pozval na Pražský hrad. WTA po finále uvedla, že Nosková je první hráčkou od Marie Šarapovové v roce 2004, která v jedné sezoně vyhrála velký přípravný travnatý turnaj a následně Wimbledon. V žebříčku se posunula na kariérní maximum, světovou sedmičku.

Ivana Nosková nikdy nebyla tenisová matka. Byla matka, která se stala tenisovou. A wimbledonský titul, který její dcera zvedla nad hlavu v sobotu 11. července 2026, nese i její jméno, i když ho nikdo nevyryl do stříbrné mísy.