Data z MS ukazují převahu domácích trenérů nad zahraničními

Data z MS ukazují jasnou převahu domácích trenérů nad zahraničními. Nedvěd přesto hledá kouče v cizině

Domácí trenéři v pásmu srovnatelných reprezentací nasbírali na MS 2026 v průměru o 1,3 bodu na tým víc než zahraniční. FAČR přesto míří za cizincem.

i Zdroj fotografie: Česká fotbalová reprezentace
                   

Skupinová fáze mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku skončila a s ní přišla data, která stojí za přepočet. Vzali jsme si kompletní tabulky skupin, seznam trenérů a jejich národností a předturnajové pořadí všech 48 účastníků. Výsledek? Reprezentace vedené domácími kouči si v klíčovém výkonnostním pásmu vedly výrazně lépe než ty se zahraničním trenérem na lavičce. A právě do tohoto pásma spadá Česko, země, jejíž fotbalová asociace teď veřejně deklaruje, že chce na lavičku cizince.

Co říkají čísla ze skupin

Aby srovnání dávalo smysl, je potřeba odfiltrovat extrémy. Brazílie, Argentina nebo Francie vyhrávají skupiny bez ohledu na to, kdo stojí na lavičce. A naopak debutanti z dolních pater žebříčku nemají šanci na postup, ať je vede kdokoli. Nejčistší vzorek proto tvoří týmy z pásma 21.–60. místa v předturnajovém pořadí, celkem 22 reprezentací.

Z nich osm vedl domácí trenér, čtrnáct zahraniční. Bodový součet domácích koučů: 31 bodů, tedy 3,88 bodu na tým. Zahraniční: 36 bodů, tedy 2,57 bodu na tým. Rozdíl 1,3 bodu na tým je v tříkolové skupinové fázi obrovský, odpovídá zhruba jedné výhře navíc.

Ještě výmluvnější je pohled na postupová místa. V první dvojce skupiny skončily tři z osmi domácích trenérů: Egypt pod Hossamem Hassanem, Pobřeží slonoviny a Norsko. To je 37,5 %. Ze čtrnácti zahraničních koučů se do první dvojky dostali jen dva: Kanada a Jihoafrická republika pod belgickým Hugem Broosem. Pouhých 14,3 %.

Česko jako nejslabší článek domácího tábora

Paradoxně právě český tým pod Miroslavem Koubkem patřil mezi domácími trenéry k nejhorším. Jeden bod za remízu s Jihoafrickou republikou, porážky s Koreou i Mexikem, celkové skóre 2:6. V celém souboru osmi domácích koučů v pásmu 21.–60. měl každý jiný tým minimálně tři body. Koubkovo Česko táhlo průměr dolů.

Právě tento neúspěch otevřel dveře změně. Koubek skončil a FAČR 24. června 2025 jmenovala Pavla Nedvěda manažerem českých reprezentací s přímou odpovědností za áčko i jednadvacítku. Nedvěd teď připravuje analýzu fungování reprezentace a je první klíčovou postavou výběru nástupce.

Preference bez datové opory

Předseda FAČR David Trunda po Koubkově konci v rozhovoru pro Impuls řekl dvě věci: chce „proměnit fungování reprezentace“ a „líbil by se mu cizinec“. Jindřicha Trpišovského jako variantu explicitně odmítl. Konkrétní zahraniční jméno ale nepadlo. Veřejně představený soubor kritérií, datový benchmark nebo srovnání domácího a zahraničního užšího výběru? Nic z toho se k 8. červenci 2026 dohledat nepodařilo.

To je problém. Data ze skupinové fáze neříkají, že zahraniční trenér nemůže uspět: Hugo Broos dovedl JAR k historickému postupu do vyřazovací fáze, marocký kouč Džamál Sallámí přivedl Jordánsko vůbec poprvé na mistrovství světa. Výjimky existují. Jenže celková bilance mluví opačným směrem a FIFA sama před turnajem připomněla, že žádný mistr světa v historii nevyhrál šampionát se zahraničním trenérem na lavičce.

Pokud FAČR zvolí cizince, nepůjde s trendem MS, půjde proti němu. A musí proto mnohem přesvědčivěji vysvětlit, v čem má být její konkrétní volba výjimkou z tohoto pravidla.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Josef Kebrle

Zobrazit další články