Egypt vedl v osmifinále MS 2026 nad Argentinou 2:0 ještě v 79. minutě. Pak přišly tři góly, dva sporné verdikty a obvinění, která otřásla turnajem.
Úterý 7. července, Atlanta. Egyptský trenér Husám Hasan stojí před mikrofony a říká něco, co se na mistrovství světa neslyší často: turnaj je podle něj „směřován k Argentině“ a rozhodování bylo „nefér“. Na hřišti za ním právě doznívá jeden z nejdivočejších obratů v historii šampionátu, Argentina otočila z 0:2 na 3:2 během pouhých třinácti minut. Jenže příběh tohoto zápasu neskončil závěrečným hvizdem. Teprve začal.
Třináct minut, které změnily všechno
Egypt si historický postup do vyřazovací fáze MS zasloužil, poprvé v moderní éře prošel ze skupiny a v osmifinále proti obhájci titulu předváděl zápas kariéry. Mustafá Zíko a spol. drželi Argentinu v šachu, vedení 2:0 vypadalo solidně. Pak přišla 79. minuta a gól Cristiana Romera. V 85. minutě srovnal Lionel Messi. A v 92. minutě dokonal obrat Enzo Fernández. Argentina slavila, Messi plakal úlevou. Egypt plakal vzteky, a ne jen kvůli promarněnému náskoku.
Dva momenty, které živí konspiraci
Egyptská strana staví svůj narativ o ovlivnění na dvou konkrétních situacích. Obě se odehrály v druhém poločase a obě řešil francouzský rozhodčí François Letexier za asistence VAR.
Odvolaný gól na 0:2. Mustafá Zíko poslal míč do sítě, jenže VAR identifikoval faul egyptského hráče Attíi na argentinského obránce v zárodku akce. Gól neplatil. Problém? Sekundární zdroje se neshodnou ani na tom, kdo přesně byl faulován, jedni píšou o Lisandru Martínezovi, druzí o Tagliafikovi. A hlavně: bývalý španělský rozhodčí Iturralde González pro Cadena SER označil zásah VAR za „superintruzivní“, šlo prý o kontakt, který by se dal odpískat v reálném čase, ale ne odvolat přes video. Pravidla IFAB přitom přezkum útočného přestupku před gólem formálně umožňují.
Neodpískaná penalta na Salaha. Těsně před vítězným argentinským gólem došlo k zákroku na Mohameda Salaha v pokutovém území. Letexier nechal hru běžet, VAR nezasáhl. O pár vteřin později skóroval Fernández. Salah gestikuloval směrem k rozhodčímu, egyptská lavička explodovala. Podle El País právě tato sekvence, neodpískaný faul následovaný okamžitým inkasovaným gólem, přeměnila sportovní frustraci v obvinění z manipulace.
Co říká Egypt, co říkají fakta
Hasan po zápase podle Sky Sports prohlásil, že výsledek byl „ovlivněn vnějšími faktory“ a že celý turnaj směřuje k tomu, aby Argentina s Messim došla co nejdál. Silná slova. U Salaha jsou doložené protesty přímo na hřišti, ale přímý postzápasový citát, ve kterém by sám mluvil o „manipulaci“, se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.
A tady je podstatný rozdíl: mezi pocitem křivdy a důkazem o řízeném turnaji leží propast. Sporné momenty jsou reálné, dva verdikty, které šly proti Egyptu v klíčových okamžicích, může kdokoli zpětně rozebírat. Důkaz o tom, že FIFA nebo kdokoli jiný zasáhl do průběhu zápasu, ale neexistuje. FIFA byla o komentář požádána, formální vyšetřování tohoto utkání nebylo k datu uzávěrky potvrzeno.
Ekonomický motiv? Ten objektivně existuje. FIFA ve své výroční zprávě za rok 2025 uvádí čtyřletý příjmový cíl přes 340 miliard korun, z marketingových práv vybrala jen v roce 2025 přes 25 miliard korun. Messi v pavouku = vyšší sledovanost = vyšší hodnota práv. To ale není důkaz, že někdo řekl Letexierovi, jak pískat.
Větší trhlina v důvěře: případ Balogun
Egyptský zápas není jedinou kontroverzí tohoto turnaje, a podle nás ani tou institucionálně nejzávažnější. Den předtím, 6. července, řešil celý fotbalový svět kauzu amerického útočníka Folarina Baloguna. FIFA u něj pozastavila automatický trest za červenou kartu na roční zkušební dobu, čímž mu umožnila nastoupit v osmifinále USA–Belgie. Belgie protestovala, UEFA mluvila o „překročení červené linie“, padaly zmínky o právním odporu.
Rozdíl je zásadní. U Baloguna šlo o prokazatelný zásah FIFA do disciplinárního režimu, formální rozhodnutí, které změnilo pravidla hry. U Egypta jde o spor o výklad dvou situací na hřišti, byť emočně výbušnější. Obě kauzy dohromady ale vytvářejí atmosféru, ve které konspirační interpretace nacházejí mimořádně úrodnou půdu.
Proč tomu tolik lidí věří
Odpověď nesouvisí jen s fotbalem. Egypt zažil na tomto šampionátu historický úspěch, poprvé v moderní éře postoupil ze skupiny. Fanoušci viděli svůj tým vést 2:0 nad obhájcem titulu v osmifinále. A pak přišel kolaps, který doprovázely dva sporné verdikty. Kombinace promarněné šance, emocionálního pádu a konkrétních momentů k rozebrání je přesně ten koktejl, ze kterého se rodí přesvědčení o spiknutí.
Dodejme, že Letexier nebyl žádná ad hoc volba, patřil mezi 52 rozhodčích oficiálně nominovaných FIFA pro tento turnaj. A dodejme i to, že Egypt ještě v 79. minutě vedl o dva góly. Žádný rozhodčí nenařídil argentinským hráčům, aby skórovali třikrát za třináct minut.
Egyptská křivda je pochopitelná. Dva sporné momenty jsou reálné a zaslouží si nezávislý rozbor. Ale mezi „rozhodčí udělal chybu“ a „turnaj je zmanipulovaný“ je vzdálenost, kterou zatím žádný dostupný důkaz nepřeklenul.
