Bývalá tenistka Hlaváčková o mobilu pro dceru v první třídě: I kdyby byla jediná bez něj, nedostane ho

Bývalá deblová specialistka, dvojnásobná olympijská medailistka a dnes matka budoucí prvňačky řekla v rozhovoru pro Digital Detox Community větu, která rezonuje rodičovskými skupinami: i kdyby její dcera byla ve třídě jediná bez telefonu, nedostane ho. Nejde o impulzivní prohlášení. Hlaváčková už dříve v rozhovoru pro Lifee.cz popsala, že dceru systematicky vede ke sportu a pohybu a nechce, aby v pubertě „jen čuměla do mobilu“. Její postoj je dlouhodobý, konzistentní, a jak ukazují čísla, překvapivě blízko tomu, kam se posouvá celé české školství.

Čísla, která mluví za Hlaváčkovou

Mimořádné šetření MŠMT z května 2026 přineslo tvrdá data: na prvním stupni základních škol už 55 % z nich uplatňuje o přestávkách úplný zákaz mobilních telefonů. Na druhém stupni je to 47 %. Celkem 93 % českých škol má pravidla používání zařízení zakotvena ve školním řádu. Prakticky to vypadá tak, že 38 % škol vyžaduje odložení nebo odevzdání telefonu, nejčastěji zůstává vypnutý v aktovce, případně v šatní skříňce nebo na určeném místě ve třídě.

Hlaváčková tedy nejde proti školnímu trendu. Spíš ho dotahuje do domácí roviny: když škola mobil na prvním stupni fakticky eliminuje z přestávek, proč by ho dítě mělo vůbec vlastnit?

Dva pásy Fleurymu nestačí. Chce shodit do střední váhy a opět přepsat historii Oktagonu

MMAmag.cz

1 h

„Jsme tady za podivíny“

Obava, že dítě bude „to jediné bez mobilu“, není hypotetická. Barbora a Radko Gudasovi v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka popsali přesně tuto situaci: jejich dcera šla do české školy bez smartphonu a byla z toho rozhozená. „Jsme tady za podivíny,“ shrnuli. Data ČSÚ z Minisčítání 2025 ukazují, že naprostá většina dětí dostane první mobil mezi první a pátou třídou, přičemž téměř 23 % ho má ještě před nástupem do školy.

Tlak kolektivu je tedy reálný. Jenže Hlaváčková říká něco, co si myslí víc rodičů, ale málokdo to vysloví tak natvrdo veřejně: jsem ochotná unést i sociální nekomfort svého dítěte výměnou za pozdější vstup do režimu s telefonem. To je podstata jejího výroku, ne samotný zákaz, ale ochota nést jeho důsledky.

Síla je v množství

V Česku už existuje organizované rodičovské hnutí, které staví právě na principu, že samotný rodič je zranitelný, ale skupina rodin ne. Iniciativa Dětství bez mobilu propojuje rodiče podle obce i školy a vyzývá k odkládání smartphonů ideálně až do konce základní školy. Na kontaktní stránce přímo nabízí propojení s dalšími rodinami v místě bydliště, aby se mohly domluvit na společném postupu.

Logika je prostá: když dítě ví, že ve třídě je bez telefonu ještě pět dalších spolužáků, vrstevnický tlak dramaticky klesá. Herečka Tereza Ramba volí o něco měkčí linii, odmítá mobil v osmi letech, ale připouští společné filmy a nechce být „radikální“. Hlaváčková v tomto srovnání stojí tvrději, protože explicitně odmítá i argument majority.

Co mohou rodiče udělat prakticky

Česká pediatrická společnost v projektu „Bezpečné dětství v digitálním světě“ zdůrazňuje roli rodičů při nastavování hranic a průběžné komunikaci s dětmi o digitálním světě. Projekt Zvedni hlavu, který vzdělává i pediatry, akcentuje rozumné používání technologií bez zbytečného stresu nebo pocitu viny. Odborníci se shodují: nejde o bezhlavý zákaz, ale o vědomé hranice s vysvětlením.

Prakticky fungují tři kroky:

• Rodinná dohoda — sepsaná dopředu, s konkrétními pravidly, výjimkami a pravidelnou revizí podle věku dítěte. Česká šablona existuje a je volně ke stažení.
• Společný jazyk s dítětem — vysvětlovat proč, ne jen zakazovat. Metodika MŠMT výslovně doporučuje trojstrannou komunikaci mezi školou, rodiči a žáky.
• Opora v dalších rodičích — najít ve škole nebo obci rodiny se stejným přístupem. Právě proto existují platformy jako Dětství bez mobilu.

Hlaváčková svou dceru kompenzuje strukturovaným offline programem: více sportů, pohyb, poznávání mimo obrazovku. Její odpovědí na otázku „co místo mobilu“ není jiná obrazovka, ale plný rozvrh bez ní.

Až její dcera v září usedne do první lavice, možná opravdu bude jednou z mála bez smartphonu v kapse. Ale školní řád by ho stejně zakázal. A ve třídě vedle možná sedí dítě rodičů, kteří si totéž jen netroufli říct nahlas.