Česko skončilo na mistrovství světa 2026 poslední ve skupině s jediným bodem a skóre 2:6. Bývalý ligový útočník Petr Mikolanda z toho vyvodil ostrý závěr.
4. července, devět dní po debaklu 0:3 s Mexikem, který definitivně poslal český tým domů, usedl Mikolanda do studia CNN Prima NEWS v pořadu Co Čech, to trenér. A řekl větu, která shrnula frustraci celé generace fanoušků: český fotbal je Octavia vedle Formule 1. Nemínil tím urážku, mínil odstup. Odstup v rychlosti rozhodování, v kreativitě, v odvaze jít s míčem do prostoru, kde to bolí. Podle něj česká liga sice na první pohled roste, ale roste díky cizincům. Domácí hráčská produkce směrem dopředu dlouhodobě selhává.
Co přesně Mikolanda říká, a co ne
Příměr s Octavií padl při srovnání Česka s Francií, tedy ne jako kritika ligy samotné, ale jako pojmenování propasti mezi českým fotbalem a světovou špičkou v útočné fázi. Mikolanda přiznává, že Česko stále zvládá defenzivu a standardní situace. Jenže to nestačí. Chybí typ hráče, který si seběhne pro míč, zahraje pod tlakem a vytvoří šanci ze hry. Střední záložník s odvahou. Útočník s instinktem.
Konkrétní cizince, kteří podle něj ligu táhnou, nejmenoval. Redakčně ale jeho tezi podpírají oficiální statistiky Chance Ligy, mezi produktivními lídry soutěže figurují zahraniční jména jako Alexis Alégué Elandi či Prince Adu. V evropských pohárech pak za Spartu střílel góly kosovský křídelník Albion Rrahmani. Mikolanda mluví o „dvaceti letech práce“, kterou čeští trenéři zaspali. Pokud výrok padl v létě 2026, klade zlom někam do první dekády tohoto století, tedy paradoxně do doby, kdy Česko naposledy hrálo na mistrovství světa.
Turnaj jako rentgen
Tři zápasy ve skupině A odhalily přesně to, na co Mikolanda ukazuje:
- 12. června, Korea – Česko 2:1: Češi vedli, ale neudrželi tlak. Hwang In-beom a Oh Hjong-gju otočili skóre individuální kvalitou.
- 18. června, Česko – JAR 1:1: Michal Sadílek otevřel skóre, jenže tým nedokázal zápas kontrolovat a přišel o vedení z penalty.
- 25. června, Česko – Mexiko 0:3: Favorit ve druhé půli Česko odstřihl. Góly Cháveze, Quiñonese a Fidálga ukázaly rozdíl v individuální síle.
Tomáš Chorý odehrál na celém turnaji 32 minut bez gólu. Lukáš Provod nastřádal 122 minut, také bez přímého produktu do skóre. Čeští ofenzivní hráči jednoduše nedodali to, co se od nich čekalo.
Liga roste, ale komu?
Zajímavý je kontrast s klubovou scénou. Česká liga v Evropě sezonou 2025/26 rozhodně nepropadla plošně. Sparta Praha došla v Konferenční lize do osmifinále s bilancí 8 výher, 1 remíza a 5 porážek ve 14 zápasech. Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy bez jediné porážky v deseti utkáních. Naopak Slavia v Lize mistrů neuhrála jedinou výhru, bilance 0-3-5 nastavila zrcadlo.
Jenže, a to je Mikolandův klíčový bod, klubový úspěch se nepřelévá do reprezentace. Finální nominace na MS 2026 čítala 26 hráčů, z toho 17 z české ligy a 10 ze Slavie. Tým byl postaven na domácí soutěži. A přesto ve skupině neuspěl. Kvalita, kterou liga generuje, zjevně nestačí na mezinárodní měřítko, nebo ji generuje hlavně pro cizince v jejích řadách, ne pro české hráče, kteří pak obléknou národní dres.
Trenér to nespasí, systém ano
Mikolanda odmítá iluzi, že výměna na lavičce reprezentace problém vyřeší. Národní kouč má hráče k dispozici jen na krátké bloky, nemůže je naučit úplně jiný fotbal. Může nastavit taktiku, atmosféru, nároky, ale nemůže za dvacet let zanedbané výchovy kreativních záložníků. V médiích se po konci Miroslava Koubka skloňují jména Luboš Kozel, Jindřich Trpišovský nebo Brian Priske. Oficiální shortlist FAČR ale zatím neexistuje.
Pokud je Mikolandova diagnóza správná, první viditelný efekt jakékoli reformy nemůže přijít v horizontu měsíců. Celá vývojová generace, šest až deset let, je minimum, než se změna v mládežnických akademiích projeví v A-týmu.
Octavia je spolehlivé auto. Doveze vás z bodu A do bodu B. Ale na okruhu v Monze s ní nezávodíte. A Mikolanda říká, že český fotbal si právě na tom okruhu ověřil, v čem skutečně jede.
