Tenisový bouřlivák Tarango si při odchodu z kurtu stáhl kraťasy

Říjen 1994, tokijský turnaj Seiko Super Tennis. Jeff Tarango prohrává s Michaelem Changem, a když ztratí další hru, vstane a stáhne si kraťasy. Podle vlastních slov chtěl „odlehčit situaci“. O devět měsíců později, na trávě wimbledonského Court 13, předvede něco mnohem dramatičtějšího: odejde uprostřed grandslamového zápasu, obviní rozhodčího z korupce a jeho manželka uštědří sudímu facku. Dvě epizody, které se v kolektivní paměti slily do jedné. Ve skutečnosti je spojuje jediné: muž, jehož sportovní odkaz dnes neurčují výsledky, ale momenty, kdy ztratil nervy.

Tokio 1994: kraťasy jako divadlo

V říjnu 1994 hrál Tarango ve druhém kole tokijského turnaje proti Michaelu Changovi. Zápas se mu nedařil a po ztrátě jedné z her vstal a teatrálně si stáhl šortky. Publikum zůstalo v šoku, Tarango se později omluvil a duel nakonec skrečoval kvůli zranění ruky. Incident vzbudil pozornost médií, ale sankční dohra byla minimální. Šlo o provokaci, ne o vzpouru. Důležité je, že právě tenhle moment, kraťasy dole, se v pozdějších převyprávěních přilepil k wimbledonskému skandálu, s nímž nemá nic společného.

Wimbledon 1995: pět minut, které změnily kariéru

1. července 1995 nastoupil Tarango ve třetím kole Wimbledonu proti Němci Alexandru Mronzovi. Na Court 13 rozhodoval francouzský umpire Bruno Rebeuh. Průběh se zhroutil během několika minut:

Na elektro nabíječkách hrozí podvod s QR kódy. Falešná nálepka pošle řidiče na stránku, kde zadá kartu útočníkům

AutoŽivě.cz

Právě teď

• Tarango odehrál servis, který považoval za eso. Rebeuh nechal bod opakovat.
• Tarango se otočil k publiku a křikl „Oh, shut up“ na diváky, kteří ho vypískali. Dostal varování za slyšitelnou vulgaritu.
• Požádal o výměnu rozhodčího. Supervizor Stefan Fransson žádost zamítl.
• Tarango prohlásil, že Rebeuh je „nejzkorumpovanější rozhodčí ve hře“. Následovala bodová penalizace za urážku.
• Při stavu 7:6(6), 3:1 pro Mronze sebral Tarango tašku a odešel z kurtu.

Byl to první dobrovolný odchod z kurtu v historii Wimbledonu. A nebyl to konec. Před branami areálu jeho manželka Bénédicte potkala Rebeuha a uštědřila mu facku. The Washington Post tehdy poznamenal, že šlo o pátý grandslamový default od roku 1968. Žádný předchozí ale neměl takovou dohru.

Sankce ve třech vlnách

Postihy přicházely postupně a z různých stran. Okamžitě po odchodu z kurtu dostal Tarango automatický default a přišel i o účast v navazující smíšené čtyřhře. K tomu bezprostřední pokuty.

V srpnu 1995 zasáhl Grand Slam Committee: připočítal dalších 28 256 dolarů, čímž celková suma narostla na 43 756 dolarů, a zakázal Tarangovi start na dvou grandslamech včetně Wimbledonu 1996. Paralelně běželo řízení ATP, které původně uložilo třítýdenní suspendaci a pokutu 20 000 dolarů.

Tarango se odvolal a v prosinci 1995 se omluvil. Výsledek? Zákaz Wimbledonu 1996 zůstal, ale druhý grandslamový trest byl podmíněně odložen. ATP zkrátila suspendaci ze tří na dva týdny a dvacetitisícovou pokutu podmíněně pozastavila. Tarango se tak stihl vrátit na US Open 1995. Co se týče Bénédicte a její facky, otevřené zdroje naznačují, že Wimbledon incident mimo kurt disciplinárně neřešil. Případnou právní dohru se nepodařilo potvrdit.

Korupce, nebo paranoia?

Tarango nikdy neustoupil od tvrzení, že zápas s Mronzem byl zmanipulovaný. Ještě v roce 2014 v rozhovoru pro We Love Tennis mluvil o „řetězci podezřelých rozhodnutí“ a tvrdil, že duel byl podle něj „aranžovaný“. Jako svědka uváděl jistého Franklina Johnsona. Podle pozdější rekapitulace Tennis Majors ale ATP Tarangova obvinění prověřovala a vůči Rebeuhovi z nich žádné obvinění nevzešlo. Tarangova verze tak zůstává výhradně jeho vlastní interpretací, opakovanou, ale nepodloženou.

Že nešlo o izolovaný výstřelek, potvrzuje i pohled dalších hráčů. Andre Agassi podle sekundárních zdrojů ve své autobiografii připomněl juniorský zápas, v němž měl Tarango podvádět na lajně. Dobový článek Los Angeles Times z roku 1998 spor popisuje konkrétněji: Agassi tvrdil, že mu Tarango na mečbolu špatně zahlásil míč, Tarango to popíral. Sympatie kolegů na okruhu si zkrátka nebudoval.

Bouřlivák navždy

Na wimbledonském Court 13 se toho 1. července odehrál ještě jeden detail, který bývá přehlížen. Tarango měl na témže turnaji vedlejší roli v jiné aféře: s Henrikem Holmem profitoval z defaultu Tima Henmana a Jeremyho Batese ve čtyřhře, což podle pozdějších rekapitulací pomáhá vysvětlit, proč na něj britské publikum reagovalo tak nepřátelsky už od prvního bodu singlu.

Jeff Tarango odehrál na okruhu stovky zápasů. Žádný z nich si ale nikdo nepamatuje. Pamatují si kraťasy v Tokiu, facku před Wimbledonem a muže, který odešel z kurtu dřív, než ho kdokoli stihl vyhodit.