Jiří Procházka zveřejnil na Instagramu video, v němž si kopřivami přejíždí téměř celé tělo. Jednu oblast demonstrativně vynechal, a internet se rozjel.
Záběry se začaly šířit 3. července 2026, ale kdo Procházku sleduje déle, nemůže být překvapený. Český zápasník UFC si kopřivové bičování dopřává veřejně minimálně třetí rok po sobě. V popisku aktuálního videa rituál nazval „ceremoniálním posílením kopřivami na přelomu jara a léta“ a dodal, že po noci, kdy celé tělo brní, se člověk cítí „očištěný a znovuzrozený“. Tisíce komentářů se ale soustředily na jedinou věc: proč kopřivy skončily všude, jen ne v šortkách.
Tři roky, stejný scénář
První veřejně doložený záznam pochází z května 2024. Procházka tehdy na sociálních sítích mluvil o „pořádné imunitě“ a nutnosti vystoupit z komfortní zóny. V dubnu 2025 přišla repríza, a tentokrát rovnou s větou „Jako každý rok, pro nejlepší imunitu,“ jak zaznamenal server TN.cz. Aktuální video z roku 2026 posunulo rétoriku ještě dál: už nejde jen o imunitu, ale o sezónní obřad, přechod z jara do léta, očistu a znovuzrození.
Nejde tedy o virální výstřelek, který se přihodil jednou po pár pivech u řeky. Je to opakovaný, vědomě dokumentovaný rituál s vlastní logikou a slovníkem.
Proč zrovna rozkrok ne
Procházka sám nikde veřejně nevysvětlil, proč oblast rozkroku vynechal. Naše dedukce je ale poměrně přímočará. Podle australského zdravotnického portálu healthdirect způsobuje kontakt s kopřivou intenzivní pálení, svědění a otok, který může u citlivějších partií těla přetrvávat i desítky hodin. Rozkrok patří k nejcitlivějším oblastem lidského těla, a i člověk, který dobrovolně snáší celonoční brnění, má zjevně své limity.
Právě ten kontrast mezi stoickým přijímáním bolesti a jedním strategickým ústupkem baví komentátory nejvíc. Na Redditu se objevily reakce od obdivného „mazák“ přes „ty věci nejsou sranda“ až po otevřený výsměch. V době psaní článku mělo video na Instagramu 87,7 tisíce srdíček; rychlost, s jakou téma převzaly velké MMA weby jako Sherdog, mluví sama za sebe.
Bolest jako systém, ne jako náhoda
Kopřivy jsou jen jedna epizoda. Procházka veřejně dokumentuje i plavání pod ledem zamrzlého jezera, slepé tréninky, sprinty se zadrženým dechem nebo vícedenní pobyty ve tmě. Na tiskové konferenci po UFC 300 v roce 2024 řekl: „Nejsem psychopat. Jdu do klece s celou svou historií, se vším těžkým, co jsem prožil.“ V rozhovoru pro MMA Fighting z dubna 2026 pak popsal, jak pracuje se strachem a nepohodlím jako s nástrojem, ne jako s překážkou.
Od šestnácti let mluví o vizualizaci a meditaci. V Japonsku, kde závodil v organizaci Rizin, ho přitahoval ceremoniální duch tamního bojového umění. V českém rozhovoru pro CzechCrunch loni v březnu vysvětloval, že „život se dá žít fantasticky, jen je třeba zpomalit a naslouchat.“ Kopřivy, led, tma, to všechno jsou pro něj variace téhož principu: dobrovolně si způsobit diskomfort, aby získal kontrolu nad sebou samým.
Co na to medicína
Procházkův výklad (imunita, očista, posílení) zní sugestivně, ale vědecká opora je tenká. Přehledová zpráva organizace Versus Arthritis shrnuje, že kopřivové žahání bylo testováno v malých studiích u pacientů s osteoartrózou jako takzvaný counterirritant – tedy dráždivý podnět, který záměrně vyvolá povrchové podráždění kůže a tím může krátkodobě překrýt nebo utlumit hlubší bolest, podobně jako fungují některé hřejivé masti. Důkazy jsou ale omezené a žádná z dostupných studií se netýkala sportovního výkonu ani imunity.
Oficiální zdravotnické zdroje navíc doporučují kontaktu s kopřivou na holé kůži spíš předcházet. Po zasažení radí omýt postiženou oblast, chladit a neškrábat. U citlivějších lidí může reakce přerůst v alergickou odpověď. Jako „trik na imunitu“ to pro běžného člověka rozhodně doporučit nelze.
Samuraj s marketingovým instinktem
Část publika čte Procházkovy rituály jako autentický projev duchovní cesty. Část jako promyšlené budování značky. Podle nás je to obojí zároveň, a právě ta kombinace ho odlišuje od ostatních bojovníků UFC. Alex Pereira má svůj duchovní rámec kolem domorodých tradic, ale Procházka jde dál v tom, jak fyzicky bolestivé zkoušky propojuje s veřejným vyprávěním a opakovaným dokumentováním na sociálních sítích. V českém sportovním prostředí se nám nepodařilo dohledat nikoho, kdo by něco podobného dělal se srovnatelnou pravidelností a publicitou.
Každé jaro kopřivy, každou zimu led, mezi tím tma a meditace. Procházka z bolesti udělal osobní značku, a internet mu za to platí pozorností, ať už obdivnou, nebo posměšnou. Rozkrok si ale nechává pro sebe.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 3981
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9764
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 9213
