Předseda FAČR David Trunda naznačil dvacet kritérií pro nového kouče. Veřejně popsal jen část z nich, a ta ukazují, že nejde jen o jméno na lavičce.
Jeden bod ze skupiny, skóre 2:6 a čtvrté místo za Koreou, Mexikem i Jižní Afrikou. Tak skončilo české dobrodružství na mistrovství světa 2026. Miroslav Koubek po turnaji nabídl funkci k dispozici, Trunda jeho rezignaci přijal. Teď stojí před úkolem, který je větší než pouhá výměna trenéra. Ve svých veřejných výstupech mluví o dvaceti bodech, které má nový kouč splňovat, o změně fungování celé reprezentace a otevřeně připouští variantu, kterou samostatný český fotbal ještě nikdy nezkusil: zahraničního trenéra.
Dvacet bodů, z nichž známe jen obrysy
Kompletní seznam dvaceti kritérií Trunda veřejně nepředstavil. Z jeho dosavadních vyjádření pro média i na oficiálním webu FAČR se ale dají poskládat jasné kontury. Nový trenér má přinést mezinárodní přesah a zkušenost za hranicemi českého prostředí. Musí dávat ekonomický smysl, tedy nesmí spolknout rozpočet svazu. Má pracovat v delším horizontu, ne jen hasit jednu krizi. A především: má zapadnout do širší koncepce, která propojuje reprezentační áčko s mládeží, scoutingem, datovou analýzou a rozvojem trenérů.
Jsou to principy, ne kontrolní seznam. Trunda při předchozím hledání kouče na přelomu let 2025 a 2026 používal podobný jazyk, mluvil o „komplexním hledání“ a o tom, že zahraniční varianta musí být finančně obhajitelná. Tehdy proces skončil kompromisem jménem Koubek. Teď se otevírá znovu, s tíhou mundialového neúspěchu v zádech.
Cizinec na lavičce: ne výstřelek, ale dlouhodobá úvaha
Varianta zahraničního trenéra není momentální reakce na tři porážky ve skupině. Už v prosinci 2025, když FAČR hledala nástupce Ivana Haška, výkonný výbor preferoval cizince. Pavel Nedvěd tehdy prosazoval Koubka, Adolf Šádek kvůli neshodám v procesu odešel z gesční skupiny a výsledkem byl domácí kandidát, který sliboval plán a hořel pro reprezentaci. Jenže plán narazil na realitu turnaje.
Trunda po návratu z MS znovu naznačil potřebu „vyskočit z krabice českého fotbalu“. Přímou definici toho výrazu nikde nedal, ale kontext je čitelný: pustit dovnitř jiný typ znalostí, jiné návyky, jiný pohled na přípravu. Samostatná česká reprezentace přitom podle oficiální historie na webu FAČR zahraničního hlavního trenéra nikdy neměla. Pokud by k tomu došlo, šlo by o historický milník.
Proč to dosud nevyšlo? Peníze a logistika. Zahraniční kouč si přivádí vlastní štáb, komunikace probíhá v cizím jazyce, adaptace na české prostředí stojí čas. Při minulém hledání právě finanční nároky kandidátů a jejich realizačních týmů převážily misku vah směrem ke Koubkovi.
Peníze na stole jsou, otázka je, kolik jich spolkne lavička
Finanční situace FAČR se od posledního výběru změnila. FIFA v dubnu 2026 schválila pro každý z 48 účastnických svazů minimálně 12,5 milionu dolarů, tedy přes 300 milionů korun, jen za přípravu a kvalifikaci na šampionát, bez sportovních bonusů. Koubkův konec navíc nebyl drahý rozchod: podle dostupných informací dostal odměnu do konce měsíce, bez klasického odstupného do konce kontraktu.
Rozpočtový prostor tedy existuje. Trunda ale opakovaně zdůrazňuje, že zahraniční trenér musí dávat ekonomický smysl a rozpočet musí zůstat bezpečný. Podle nás je to klíčový filtr: FAČR nechce, aby mundialové příjmy zmizely v platovém balíčku jednoho člověka a jeho týmu. Cizinec ano, ale ne za každou cenu.
Změna fungování, ne jen změna jména
Skutečná novost nebude v cizím pasu na lavičce. Bude v tom, jestli s novým trenérem přijde i jiný způsob práce kolem národního týmu. Trunda po MS veřejně jmenoval oblasti, které chce řešit: hlubší datová analýza příčin neúspěchu, užší spolupráce trenéra s Nedvědem a realizačním týmem, inspekční cesty za hráči do zahraničí, revize mládežnických soutěží, infrastruktura, rozvoj trenérů.
To zní jako strategický dokument, ne jako tisková konference po prohraném turnaji. Otázka je, jestli za slovy přijdou i kroky. Gesční skupinu pro sport tvoří minimálně Trunda, místopředseda Zdeněk Grygera a Nedvěd, ti budou mít rozhodující slovo. A čas tlačí: první soutěžní zápas po MS čeká Česko 26. září doma s Chorvatskem v Lize národů, tři dny nato přijede Anglie. Nový kouč by měl být hotový nejpozději na přelomu srpna a září, aby stihl nominaci, komunikaci s hráči i složení štábu.
Kozel, nebo sázka na neznámé?
Mezi jmény, která kolují mediálním prostorem, se nejčastěji objevuje Luboš Kozel. Zapadal by do modelu rychlého a provozně bezpečného řešení: zná české prostředí, nepotřebuje adaptaci, jeho angažování by nestálo zlomek příjmů z MS. Jako oficiální favorit FAČR se ale v primárních zdrojích nepotvrdil.
Zahraniční kandidát dává větší smysl v modelu hlubší změny: nový pohled, jiné metody, jiný typ autority v kabině. Zároveň nese vyšší riziko: delší vyjednávání, složitější logistika, nejistá chemie s hráči vychovanými v českém systému. Trundova dvacítka kritérií, ať už vypadá jakkoli, bude muset tyto dvě logiky nějak rozsoudit.
Český fotbal stojí před volbou, kterou ještě nikdy nemusel dělat. Ne proto, že by neměl domácí kandidáty. Ale proto, že poprvé nahlas připouští, že samotná výměna jména na lavičce nestačí.
