Česko skončilo na mistrovství světa poslední ve skupině s jedním bodem a skóre 2:6. Milan Fukal chce vědět proč, a odpovědi žádá od vedení svazu.
Dva dny po debaklu 0:3 s Mexikem, který zpečetil konec české výpravy na šampionátu v Severní Americe, se bývalý reprezentant a expert Nova Sport Milan Fukal postavil před kameru ve studiu Nova Action a řekl větu, která rezonuje víc než jakákoli pozápasová tiskovka: „Něco tam nefunguje.“ A dodal, že změnit to mohou jedině představitelé svazu. Nebyl to výkřik po jedné porážce. Byl to apel na systém, na lidi, kteří český fotbal řídí a kteří po návratu z turnaje zatím nabízejí hlavně slib budoucí analýzy.
Jeden bod za tři zápasy, a přiznaná selhání
Česká reprezentace se na mistrovství světa vrátila po dvaceti letech. Naposledy na šampionátu startovala v Německu 2006, kde alespoň porazila USA a získala tři body. Tentokrát? Prohra 0:2 s Jižní Koreou, remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, debakl 0:3 s Mexikem. Poslední místo ve skupině A.
Nejbolestivější je, že klíčová selhání pojmenovali sami aktéři ještě během turnaje. Trenér Miroslav Koubek po remíze s JAR mluvil o „dvou hloupých chybách“ z úvodního zápasu s Koreou. Přiznal, že pět změn v sestavě mezi prvním a druhým zápasem způsobilo ztrátu stability. A znovu musel řešit ztracené vedení 1:0, tentokrát proti Jihoafričanům. Hráči po korejské prohře sami hovořili o laciných gólech a nutnosti větší odvahy. Vědomí problému tedy existovalo. Řešení ne.
Fukalův vzkaz míří výš než na kabinu
Fukal ve svém televizním vystoupení neútočil na hráče. Vycházel z viditelné frustrace Patrika Schicka, který po turnaji ukončil reprezentační kariéru, a z ní vyvodil obecnější závěr: problém není v jednotlivcích na hřišti, ale v tom, jak je reprezentace řízena a nastavena. Slovo „představitelé svazu“ zvolil záměrně, neukázal prstem na jednoho člověka, ale na celou strukturu.
A právě tady vzniká rozpor, který po turnaji visí ve vzduchu. Veřejnost chce konkrétní odpovědi. Kdo rozhodl o taktice na Koreu? Proč pět změn v sestavě proti JAR? Proč tým nedokázal udržet vedení ve dvou zápasech ze tří? Vedení FAČR zatím odpovídá rámcem „analýza přijde“.
Letiště: sliby, loajalita a jeden čtený text
Po příletu do Prahy 27. června promluvili tři klíčoví muži. Předseda FAČR David Trunda slíbil, že v horizontu tří až čtyř týdnů chce s Koubkem a generálním manažerem Pavlem Nedvědem vyhodnotit příčiny nepostupu. „Musíme se podívat realitě do očí,“ řekl. Konkrétní rozbor ale nenabídl.
Nedvěd otázku trenérské změny smetl ze stolu: „Absolutně ne.“ Připomněl Koubkův kontrakt na dva a půl roku a mluvil o maximálním souladu s vedením reprezentace. Účast na šampionátu po dvacetileté pauze označil za úspěch sám o sobě.
Nejostřeji vystoupil kapitán Ladislav Krejčí. Na letišti přečetl připravený text, v němž řekl, že zklamání z fungování reprezentace trvá „už mnohem déle, než byl jen tento turnaj“. Volal po nových lidech, financích, energii. Po moderním trenérském vzdělávání inspirovaném zahraničními odborníky. Po budování nové generace od základů. „Když se mlčí, tak se souhlasí,“ vzkázal. Krejčího slova se s Fukalovým apelem překrývají, oba vidí systémový problém, ne epizodní selhání.
JAR jako zrcadlo českého neúspěchu
Jihoafrická republika přijížděla do skupiny A jako outsider. Před turnajem ji mnozí čeští komentátoři označovali za nejslabšího soupeře. Výsledek? JAR prohrála úvod s Mexikem 0:2, pak remizovala s Českem 1:1 a v posledním kole porazila Jižní Koreu 1:0. Skončila druhá se čtyřmi body. Postoupila.
Česko mělo po dvou kolech stejný bodový zisk jako JAR, jeden bod. Rozdíl udělal závěrečný zápas. Zatímco Jihoafričané zvládli rozhodující utkání proti soupeři, kterého Češi v úvodu nezvládli, český tým proti Mexiku inkasoval tři góly a nepředvedl téměř nic. Koubek po zápase použil slovo „zrekonstruovat“, ne opravit, ne vyladit. Zrekonstruovat. To je formulace, která přesahuje běžnou pozápasovou sebekritiku.
Kdo nabídne odpovědi, a ne jen rámec
Koubek po turnaji přiznal, že mužstvo se „nedotklo svého prahu maximální výkonnosti“. Označil výsledek za osobní neúspěch. Schick i Holeš ukončili reprezentační kariéru. Tým čeká generační obměna, o které se mluví, ale jejíž kontury zatím nikdo nepopsal.
Fukalova výzva stojí na jednoduché logice: po dvaceti letech čekání a v hratelné skupině uhrát jediný bod vyžaduje víc než příslib analýzy za měsíc. Trunda, Nedvěd i Koubek mají tři až čtyři týdny na to, aby přišli s něčím konkrétním. Krejčí i Fukal jim jasně vzkázali, že obecné fráze tentokrát stačit nebudou.
