Koubkův asistent Suchopárek: V těchto podmínkách na MS nemůžeme hrát jako Slavia

Deset hráčů ze Slavie v šestadvacetičlenném kádru, trenér, který slavistický fotbal zná zevnitř, a přesto na turnaji v Americe jiný plán. Jan Suchopárek, asistent hlavního kouče Miroslava Koubka, před odletem i během turnaje opakovaně naznačoval, že přenést slavistický model na mistrovství světa v plné podobě nedává smysl. Není to o tom, že by český tým neuměl hrát intenzivně. Je to o tom, že podmínky turnaje a skladba kádru vyžadují jiný přístup, pragmatičtější, úspornější a takticky pružnější.

Co znamená „hrát jako Slavia“

Než se dostaneme k tomu, proč to na MS nejde, je potřeba rozklíčovat, co ta formulace vlastně obsahuje. Koubek sám v únoru 2025 popsal slavistický styl takto: atletičnost, důraz, presink, nakopávání do soubojů, sběr odražených míčů a okamžitá agresivní reakce po ztrátě. Trenér Slavie Jindřich Trpišovský k tomu loni doplnil, že přímočarost a tlak v represinku nejsou nouzové řešení, ale záměrná herní filozofie: tým chce soupeře dusit po celém hřišti, nutit ho k chybám a z odražených míčů okamžitě útočit.

V české lize to funguje výborně. Slavia má sehraný kádr, který tenhle model trénuje denně. Hráči znají pohyb spoluhráčů nazpaměť, fyzická příprava je šitá na míru vysoké intenzitě a zápasový kalendář umožňuje regeneraci mezi výkony. Na mistrovství světa neplatí ani jedna z těchto podmínek.

Šéf nároďáku Nedvěd o Koubkově týmu: Chyby na světovém šampionátu se neodpouští

SportyŽivě.cz

2 h

Teplo, výška, přesuny: turnajová realita

Dva ze tří českých skupinových zápasů se hrají v Mexiku. Guadalajara leží v nadmořské výšce přes 1 500 metrů, Mexico City přes 2 200 metrů. Základna českého týmu je přitom v Texasu u Dallasu, prakticky na úrovni moře. Každý přesun na zápas znamená aklimatizační šok a návrat zpět.

Suchopárek před odletem na Sport.cz mluvil o teplu, nadmořské výšce a psychické náročnosti dlouhého turnaje. V rozhovoru pro Livesport Daily Talk kondiční tým doplnil, že FIFA určuje část logistických pravidel a realizační štáb nemohl naplánovat nejideálnější scénář přípravy. Tréninky v horku, řízená aklimatizace, rotace hráčů, to všechno jsou nástroje, jak turnaj přežít. Celoplošný presink po 90 minut v takových podmínkách není.

K tomu přidejte časový faktor. Reprezentace se sešla na konci května, měla necelé dva týdny na sehrání a pak rovnou ostrý zápas. Slavistické automatismy, přesný náběh do presinku, synchronizovaný posun řad, okamžitá reakce celého bloku po ztrátě, vyžadují měsíce společného tréninku. Suchopárek a Koubek měli dny.

Co česká reprezentace na MS skutečně hraje

Dva odehrané zápasy ukazují model, který se od slavistického presinku liší zásadně. Proti Jižní Koreji nastoupilo Česko se třemi stopery a dvěma wingbeky, systém, který upřednostňuje kompaktnost a kontrolu prostoru, ne vysoký tlak. Proti Jihoafrické republice provedl Koubek pět změn v základní sestavě a upravil rozložení středu pole.

Výsledky zatím odpovídají spíš opatrnému hledání než dominanci: porážka 1:2 s Koreou, remíza 1:1 s JAR. Jeden bod, skóre 2:3, třetí místo ve skupině A za Mexikem (6 bodů) a Koreou (3 body). Po úvodní prohře Koubek na webu FAČR přiznal, že mužstvo musí být přesnější v přechodové fázi a kreativnější na posledních třiceti metrech. Zároveň řekl, že se tým na logistiku vymlouvat nebude.

Herní plán se dá shrnout do několika principů:

• Taktická adaptace na soupeře – proti rychlostní Koreji jiná sestava než proti silovější JAR.
• Kompaktní blok bez míče – místo celoplošného presinku organizovaný střední blok.
• Přechodová fáze – důraz na rychlý přechod do útoku po zisku míče, ne na dlouhodobé držení tlaku.
• Standardní situace – při omezené kreativitě ve hře se standardky stávají klíčovou zbraní.

Slavistické principy ano, slavistický model ne

Tady je podstatný rozdíl, který se v debatě často ztrácí. Suchopárkova argumentace neznamená, že by reprezentace slavistické prvky úplně zahodila. Deset slávistů v kádru přináší návyky: důraz v soubojích, ochotu běhat, agresivitu v osobních duelech. Jenže z šestadvaceti nominovaných hráčů jich sedmnáct hraje v české lize a devět v zahraničí. Každý přichází s jiným herním jazykem, jinými automatismy, jinou představou o tempu.

Přenést ze Slavie jednotlivé principy (intenzitu v klíčových momentech, odvahu jít do souboje, rychlou reakci po ztrátě v určitých zónách) je realistické. Přenést celý systém, který vyžaduje jedenáct hráčů myslících stejně v každé vteřině, na turnaj s omezenou přípravou a v nadmořské výšce Mexico City, realistické není. Koubkův štáb to zjevně ví a podle toho staví herní plán.

Co rozhodne o postupu

Skupina A se uzavírá 25. června duelem s Mexikem v Mexico City (3:00 SELČ). Česko potřebuje bodovat, ideálně vyhrát. Na rozšířeném MS s 48 týmy postupují dva nejlepší z každé skupiny plus osm nejlepších celků ze třetích míst, matematika tedy ještě žije, i s jediným bodem.

Právě proto dává smysl, že štáb řeší účelnost víc než estetiku. Proti Mexiku v nadmořské výšce přes dva tisíce metrů, před domácím publikem a s třetím zápasem v nohách za třináct dní bude rozhodovat hospodaření se silami, disciplína a schopnost udeřit ve správném momentu. Ne to, jestli presink vypadá jako ze Slavie.