Český hokej a 9,6 miliardy Kč: Dědkova nabídka koliduje se smlouvou platnou do roku 2032

Petr Dědek rozeslal koncem dubna 2026 klubům, Asociaci profesionálních klubů ledního hokeje i Českému svazu ledního hokeje nabídku, která na první pohled vypadá jako sen: 9,6 miliardy korun za patnáct let marketingových a vysílacích práv k extralize. Jenže 14. května, dva týdny po zveřejnění parametrů nabídky, APK oznámila, že už uplatnila opci na svazová práva spojená s extraligou pro období 2028–2032 a od sezony 2028/29 hodlá práva prodávat po jednotlivých balíčcích. Dva plány na totéž období, dva protichůdné modely. A uprostřed toho čtrnáct klubů, které musí rozhodnout, kdo bude držet klíč od jejich největšího zdroje příjmů.

Z čeho se skládá 9,6 miliardy

Dědkova společnost Relmost strukturuje nabídku do dvou proudů. Pro extraligové kluby počítá s až 7,8 miliardy korun za patnáct let, pro svaz s 1,8 miliardy. Čísla ale mají háček, ne všechno je garantované.

V prvním pětiletém bloku nabízí Relmost klubům 400 milionů korun ročně jako pevný základ. Dalších 100 milionů ročně tvoří bonusová složka navázaná na splnění konkrétních podmínek: zrušení baráže ve prospěch přímého sestupu, zlepšení stadionové infrastruktury, plnění marketingových cílů a takzvaný rozvoj českého hokeje. Zvláštní bonus 15 milionů korun ročně je vázán na přijetí zahraničního klubu do soutěže, krok, který by podle Dědka otevřel dveře k prodeji televizních práv na nových trzích.

Známkování Česka proti JAR: Holeš a Sadílek obstáli, ostatní hráči nedosáhli ani průměru

SportyŽivě.cz

Právě teď

Svaz by dostával 100 milionů ročně s navýšením o 20 milionů po každých pěti letech. Při plném plnění všech podmínek po celých patnáct let se součet dostane na oněch 9,6 miliardy. Bez bonusů je reálný základ nižší, v prvním pětiletém bloku jde o 400 milionů pro kluby, tedy zhruba 28,6 milionu na klub ročně. I tak je to výrazně víc než současných přibližně 200 milionů ročně, které si čtrnáct extraligových týmů dělí dnes.

Tři vrstvy práv, které se míchají

Aby bylo jasné, proč nabídka naráží na zeď, je potřeba rozlišit tři smluvní roviny, které se v debatě neustále zaměňují.

• Klubová práva a BPA: Každý extraligový klub musí jako podmínku účasti v soutěži postoupit svá marketingová práva na APK. Agentura BPA sport marketing byla v srpnu 2021 zvolena marketingovým partnerem pro sezony 2023/24 až 2027/28. Tento vztah končí 31. května 2028.
• Svazová práva a opce APK: Nad klubovými právy existují ještě práva svazu spojená s extraligou. APK v květnu 2026 oznámila, že vůči ČSLH uplatnila opci právě na tato svazová práva pro období 2028–2032. Plné znění opčního ustanovení veřejně dostupné není.
• Nabídka Relmostu: Dědek chce koupit velký balík (klubová i svazová práva dohromady) jako jeden celek na patnáct let počínaje sezonou 2028/29. Tedy včetně období, které APK považuje za pokryté uplatněnou opcí.

Kolize je dvojí. Časová: Relmost míří na roky 2028–2032, kde APK tvrdí, že už drží svazová práva. A modelová: Dědek chce jeden velký kontrakt bez přímého vlivu APK na strukturu prodeje, zatímco asociace plánuje práva rozdělit do samostatných balíčků a na podzim 2026 vypsat tendry.

APK říká: tohle není seriózní nabídka

Pět dní po Dědkově rozhovoru pro Seznam Zprávy, kde pardubický majitel potvrdil parametry nabídky, vydala APK druhou tiskovou zprávu. V ní Relmost vyzvala k dodání konkrétních podkladů a materiál v předložené podobě odmítla považovat za seriózní nabídku. Výtky byly konkrétní: z dokumentu prý není jasné, co přesně je předmětem, jaká práva se mají převádět, za jakých podmínek, s jakými garancemi a v jakém právním rámci. APK žádá ucelený návrh smluvního řešení, posouzení bonity zájemce a vyjasnění otázek hospodářské soutěže.

Asociace navíc otevřeně pojmenovala střet zájmů: o vstup do obchodování práv celé soutěže usiluje osoba majetkově spojená s jedním z čtrnácti klubů. Dědek protiargumentuje jiným střetem: prezident APK Jan Tůma je současně viceprezidentem ČSLH za vrcholový hokej a rozhoduje tak na obou stranách stolu. Obě námitky mají svou logiku a obě zůstávají nerozřešené.

Kdo rozhodne a kdy

Konference ČSLH konaná 18. června 2026 v oficiálním programu samostatný bod o nabídce Relmostu neobsahuje. Rozhodování o extraligových právech navíc nespadá primárně pod svaz, ale pod valnou hromadu APK, nejvyšší orgán sdružující čtrnáct extraligových klubů. Dědek v polovině května tvrdil, že rozhodnutí by mělo padnout „během následujícího měsíce“. APK mezitím avizovala podzimní vypsání tendrů na jednotlivé balíčky.

Faktický tlak vytváří právě podzimní termín. Pokud APK začne tendry vypisovat, aniž by se někdo pokusil zpochybnit platnost uplatněné opce, prostor pro Dědkovu nabídku se dramaticky zúží. Podle nás je vyšší cena sama o sobě nedostatečný argument, pokud proti ní stojí aktivovaná opce, opačně nastavená strategie asociace a smluvní rámec, jehož přesné znění nikdo z vnějšku nezná. Bez zásadně doplněného právního podkladu a bez změny postoje APK nebo ČSLH je cesta k přijetí nabídky Relmostu úzká.

Devět a půl miliardy korun zní jako argument, který nelze ignorovat. Jenže v českém hokeji se dnes nerozhoduje o penězích, rozhoduje se o tom, kdo bude po roce 2028 kontrolovat způsob, jakým se peníze z extraligy vůbec vydělávají.