Bývalý reprezentant Blažek se pustil do českého týmu. Zaostáváme v technice, zpracování míče i prvním doteku

Blažek netepal trenéra Miroslava Koubka, nerozebíral rozestavení ani střídání. Zamířil jinam, na individuální technickou úroveň hráčů. Na zpracování míče, na první dotek, na schopnost udržet kvalitu práce s balonem v mezinárodní rychlosti. A právě proto jeho slova rezonují víc než běžná pozápasová nespokojenost. Bývalý brankář totiž nemluví jako televizní expert bez vlastní mundialové zkušenosti. V roce 2006 stál v bráně české reprezentace na mistrovství světa v Německu, posledním, na které se Češi kvalifikovali. Dvacet let poté pojmenovává u nové generace stejný typ limitu, na který český fotbal naráží opakovaně.

Co se stalo proti Jihoafrické republice

Koubek po úvodní porážce 0:1 s Koreou sáhl k pěti změnám v sestavě. Češi šli proti JAR do vedení a chvíli to vypadalo, že si dokážou vynutit klíčové tři body. Jenže po gólu tým ustoupil z kontroly nad míčem, přestal diktovat tempo a nechal soupeře vrátit se do zápasu. Jihoafrická republika srovnala z penalty po ruce v pokutovém území. Konečných 1:1 podle agentury Reuters znamenalo pro český tým druhý ztracený zápas v řadě, tentokrát ne porážkou, ale neschopností udržet náskok.

Právě tenhle průběh dal Blažkově kritice konkrétní rámec. Nejde o to, že by Češi nebojovali. Jde o to, co se děje v momentě, kdy hráč dostane míč: jak rychle ho zpracuje, kam si ho položí, jestli je schopen dalšího řešení dřív, než ho soupeř dostihne. První dotek, tedy první převzetí míče po přihrávce, je v mezinárodním fotbale zkratka pro technickou kvalitu celého mužstva. Když je nepřesný, hráč si balon odstaví do nevýhody, akce se zpomalí a tým se okamžitě dostane pod tlak. Přesně to bylo proti JAR vidět opakovaně.

„Křeč a pasivita,“ shrnul Petr Čech český výkon proti JAR. Koubkova taktika podle něj selhala už v úvodu zápasu

SportyŽivě.cz

58 m

Tabulka skupiny A po druhém kole

Mexiko po dvou výhrách skupinu A už vyhrálo. Korea má tři body a solidní pozici. Česko a Jihoafrická republika sdílejí dno s jedním bodem.

Co Česko potřebuje, a co to reálně znamená

Postupová matematika je nemilosrdně jednoduchá. Bez výhry nad Mexikem v posledním kole je český turnaj s největší pravděpodobností u konce. Výhra otevírá dvě cesty:

• Druhé místo vyžaduje nejen český triumf, ale i příznivý výsledek z duelu Korea–JAR a případně pomoc skóre.
• Třetí místo s postupem na rozšířeném MS 2026 s 48 týmy jde dál i osm nejlepších třetích týmů ze skupin. Výhra nad Mexikem by Česku dala čtyři body, což podle postupových scénářů FIFA může stačit.

Háček? Mexiko hraje závěrečný duel doma, v Mexico City, před vlastním publikem. Proti tomu stojí jediná česká naděje: Mexičané už mají jistý postup a nemusí riskovat naplno. Jestli to povede k rotaci sestavy a nižší intenzitě, nebo naopak k touze předvést se před domácími fanoušky, je otázka, kterou nedokáže zodpovědět žádná tabulka.

Dvacet let starý stín

Blažek v červnu před startem turnaje ve speciálu pořadu Přímák na Sport.cz varoval před podmínkami v Mexiku a připomínal, jak jinak se hraje v tamní nadmořské výšce. Teď, po dvou odehraných zápasech, jeho kritika přešla od podmínek k lidem na hřišti. Generace 2006 měla Nedvěda, Rosického, Čecha, hráče hluboce ukotvené v evropské špičce. Současný tým staví na Schickovi, Šulcovi, Součkovi. Nejde o mužstvo bez kvalitních jmen. Ale šířka kádru a technická jistota pod tlakem působí tenčeji.

Blažkova výtka nemíří na odvahu ani na nasazení. Míří na typ dovednosti, kterou nelze dohnat taktikou, na to, jak rychle a čistě český hráč zpracuje míč, když na něj letí soupeř. A to je kritika, která přesahuje jeden zápas i jeden turnaj.

Co musí být jinak proti Mexiku

Pokud chce český tým přežít skupinu, potřebuje v posledním zápase změnit čtyři věci najednou. Za prvé: po případném vedení nepředat kontrolu nad míčem soupeři, jak se to stalo proti JAR. Za druhé: zrychlit a zpřesnit první převzetí a navazující řešení, přesně to, co Blažek pojmenoval jako hlavní slabinu. Za třetí: eliminovat laciné ztráty vedoucí k tlaku v šestnáctce, protože penaltový faul proti JAR nebyl náhoda, ale důsledek chaosu po ztrátě míče. A za čtvrté: hrát od první minuty na výhru, protože remíza český problém prakticky neřeší.

Jeden bod, poslední zápas, domácí prostředí soupeře. Blažek dvacet let po svém mistrovství světa vidí u české reprezentace stejnou bolest, ne v srdci, ale v nohách.