Bývalý reprezentační trenér František Straka po remíze 1:1 s Jihoafrickou republikou otevřeně zpochybnil klíčová rozhodnutí Miroslava Koubka.
Prvních deset minut zápasu s JAR vypadalo jako jiný tým než ten, který o šest dní dříve prohrál s Koreou. Česko napadalo vysoko, kombinovalo přes střed a šlo do vedení. Pak se stalo něco, co František Straka nedokáže vysvětlit. Mužstvo se stáhlo, přestalo napadat a zbytek první půle odehrálo v režimu, který expert Nova Sport označil za „opravdu málo“. Druhá půle přinesla střídání, naději i penaltu. A jednu velkou otázku: proč český tým pokaždé, když se dostane do náskoku, přestane hrát to, co mu funguje?
Pět změn, jedna lavička, žádné vysvětlení
Koubek po prohře 1:2 s Koreou sáhl k razantní obměně. Pět hráčů ze základní sestavy šlo dolů, mezi nimi i Pavel Šulc a Tomáš Souček. Střed pole dostal pracovitější podobu; trojice Červ, Darida, Sadílek měla zajistit stabilitu, kterou korejský zápas postrádal. Šulc se na hřiště dostal až v 55. minutě.
Jenže právě kolem jeho jména se po závěrečném hvizdu rozhořela debata. V 83. minutě zahrál ve vápně rukou, sudí odpískal penaltu a JAR srovnala na konečných 1:1. Straka v pozápasovém rozboru pro TN.cz řekl, že ho překvapilo, když Šulc nezačal, a dodal: „Asi to mělo nějaké důvody.“ Víc neřekl. Koubek sám k Šulcově lavičce samostatné vysvětlení veřejně nedal. Podle zákulisních informací TN.cz šlo o jednu z hlavních personálních reakcí na nepovedený vstup do turnaje.
Problém není jedna ruka, ale celý model
Zúžit debatu na Šulcovu nešťastnou ruku ve vápně by bylo pohodlné, ale zavádějící. Podstatnější je vzorec, který se opakuje druhý zápas po sobě: Česko má pasáže, kdy vypadá nebezpečně, a pak je dobrovolně opustí.
Straka v tom není sám. Petr Čech ve studiu Nova Action mluvil o pasivitě a chybějící odvaze. Zdeněk Folprecht už před zápasem upozorňoval, že v Koubkově herním modelu nemají kreativní hráči typu Šulce nebo Provoda dostatek míčů pro svou roli „desítek“. Jinými slovy, nejde jen o to, kdo stojí na hřišti, ale o to, jestli systém umí z takových hráčů vytěžit maximum.
Koubek sám výkon hodnotil pozitivně. Odmítl výklad, že Česko hrálo „zanďoura“, tvrdil, že mužstvo mělo dost šancí na druhý gól, a penaltu označil za přísnou, byť pískatelnou. Připustil jen to, že po střídáních tým „maličko“ ztratil stabilitu. Kontrast mezi jeho optimismem a expertní kritikou je zatím nejostřejší trhlinou v českém táboře na turnaji.
Šulcova bilance: malý vzorek, velké emoce
Na samotném šampionátu má Šulc za sebou 63 minut v základu proti Koreji, bez gólu, bez asistence, s jednou ztrátou míče před korejskou šancí, a 35 minut z lavičky proti JAR zakončených penaltou za ruku. Čísla na první pohled mluví proti němu.
Širší kontext ale říká něco jiného. V roce 2026 odehrál za reprezentaci čtyři zápasy a 323 minut. V baráži o MS proti Dánsku strávil na hřišti 112 minut a skóroval. Podle jeho reprezentačního profilu na webu FAČR patří mezi nejčastěji nasazované ofenzivní hráče posledního roku. Straka to shrnul jednoduše: Schick potřebuje kolem sebe hráče, kteří mu dokážou vytvořit prostor. Šulc je jedním z mála, kdo to v současném kádru umí.
Co Česko potřebuje a co mu pomohlo přes noc
Skupinová tabulka po dvou kolech:
| Tým | Body | Skóre |
|---|---|---|
| Mexiko | 6 | 3:0 |
| Jižní Korea | 3 | 2:2 |
| Česko | 1 | 2:3 |
| JAR | 1 | 1:3 |
Noční výhra Mexika 1:0 nad Koreou paradoxně otevřela Česku dveře. Mexiko má jisté první místo ve skupině, což podle nás zvyšuje pravděpodobnost rotace v posledním kole. Česko ale potřebuje vyhrát; remíza se dvěma body by na postup ze třetího místa téměř jistě nestačila. Koubek sám upozornil, že duel s Mexikem bude teoreticky nejtěžší i kvůli nadmořské výšce v Mexico City.
Straka situaci označil za „hratelnou“. Otázka ale zní, jestli ji Koubek bude chtít hrát s kreativitou, nebo znovu s opatrností. Dosavadní vzorec naznačuje druhé. A právě to je jádro sporu, který jedna lavička pro Šulce jen zviditelnila: český tým zatím neumí vydržet hrát odvážně déle než deset minut.
