Haaland, Sörloth i Thorstvedt mají otce, kteří hráli MS 1994 ve stejném norském dresu. Po 32 letech se příběh opakuje v USA

19. června 1994 nastoupilo Norsko v texaském Dallasu proti Mexiku. V brance stál Erik Thorstvedt, na hřišti běhal Alf-Inge Haaland. O dva zápasy později, proti Irsku, se k nim přidal útočník Gøran Sørloth. Tři muži, jeden turnaj, jeden dres. O 32 let později sedí jejich synové, Erling Haaland, Alexander Sørloth a Kristian Thorstvedt, v norské kabině na MS 2026 a chystají se na skupinové zápasy ve Foxborough a New Jersey. Znovu v USA. Znovu spolu. Že se mezigenerační linka opakuje u jedné rodiny, se ve fotbale občas stane. Že se opakuje u tří rodin najednou, ve stejném národním týmu a na stejném kontinentu, to je něco, co ani FIFA ve svých archivech nenachází podruhé.

Co přesně dělali otcové v létě 1994

Norsko přijelo na MS 1994 jako tým, který v kvalifikaci vyřadil Anglii a měl za sebou sérii 22 zápasů bez porážky. Ve skupině E narazilo na Mexiko, Itálii a Irsko.

Erik Thorstvedt byl jasná brankářská jednička. Odchytal všechny tři utkání od první do poslední minuty: výhru 1:0 nad Mexikem, porážku 0:1 s Itálií i bezbrankovou remízu s Irskem. Alf-Inge Haaland, tehdy jednadvacetiletý obránce, nastoupil v prvních dvou zápasech a odehrál plných 180 minut. Ke třetímu duelu už se nedostal. Gøran Sørloth měl opačný osud: na lavičce čekal dva zápasy a šanci dostal až proti Irsku.

Boateng o divokém vztahu s exmanželkou: Nezvládal jsem hrát fotbal, stále jsme byli v posteli

SportyŽivě.cz

58 m

Všichni tři současně na hřišti tedy nebyli nikdy. Thorstvedt s Haalandem sdíleli trávník proti Mexiku i Itálii, Thorstvedt se Sørlothem proti Irsku. Norsko nakonec skupinu opustilo se čtyřmi body a bilancí 1–1–1. Na postup to nestačilo.

Synové, kteří přerostli otce, aspoň na klubové úrovni

Erling Haaland střílí góly za Manchester City. Alexander Sørloth obléká dres Atlética Madrid. Kristian Thorstvedt hraje v italském Sassuolu. Na klubové úrovni je generační posun zřejmý: otcové byli solidní reprezentanti silné norské éry, synové patří do absolutní evropské špičky, nebo se jí přinejmenším dotýkají.

Na úrovni samotného mistrovství světa ale synové zatím jen zopakovali to, co dokázali otcové: kvalifikovali se. Skutečný mezigenerační průlom přijde teprve tehdy, až Norsko postoupí ze skupiny. A právě tady je ta nejzajímavější otázka celého turnaje pro norský fotbal: dokáže tahle generace překonat strop, na který narazila ta předchozí?

Haaland to vnímá. V rozhovoru pro FIFA přiznal, že se s otcem o americkém turnaji z roku 1994 bavili. Sørloth ve vlastním interview přímo popsal rodinné napojení na MS 1994 v Americe. U Kristiana Thorstvedta podobný veřejný výrok dohledat nelze, ale těžko si představit, že by syn brankáře, který odchytal celý turnaj, o téhle paralele nevěděl.

Proč zrovna USA, a proč to není úplně totéž

Geografická paralela „příběh se opakuje v USA“ drží, ale zaslouží si zpřesnění. MS 1994 hostily výhradně Spojené státy. MS 2026 pořádají společně USA, Kanada a Mexiko. Norsko má ovšem všechny tři skupinové zápasy na americkém území, ve Foxborough a v New Jersey. Geografická paralela tedy platí přesně tam, kde je nejviditelnější: ve skupinové fázi, kde se příběh otců i synů odehrává.

FIFA sama rámuje návrat do USA jako symbolické pokračování turnaje, který v roce 1994 odstartoval růst fotbalu v zemi a vznik MLS. Pro norský fotbal má tahle symbolika osobnější rozměr než pro kohokoli jiného.

Jak vzácný je tenhle případ

Otec a syn na mistrovství světa, to už se stalo. Paolo a Cesare Maldiniovi, Mazinhové, Churchové. Ale tři páry otec a syn ze stejného národního týmu, s odstupem 32 let, na stejném kontinentu? FIFA před letošním turnajem zařadila norskou osu Thorstvedt–Haaland do speciálního materiálu o synech slavných otců a označila ji za mimořádnou. Definitivní potvrzení, že jde o absolutní unikát v dějinách světových šampionátů, v otevřených zdrojích chybí. Ale naše rešerše žádný srovnatelný případ nenašla.

Pro český kontext: Česko se na MS vrátilo po dvaceti letech a hraje ve skupině A. Norsko je ve skupině I. Cesty obou týmů se mohou zkřížit nejdříve v prvním kole play-off, například pokud Česko vyhraje svou skupinu a Norsko postoupí jako jeden z nejlepších třetích týmů.

Co musí synové udělat, aby příběh nebyl jen hezká statistika

Otcové přivezli z USA čtyři body a žádný postup. Synové mají k dispozici širší formát turnaje; ze skupiny postupují první dva týmy a osm nejlepších ze třetích míst. Laťka pro postup je nižší, ale očekávání vyšší. S Haalandem v útoku a Sørlothem vedle něj má Norsko ofenzivní sílu, jakou v roce 1994 nemělo.

Minimum, které bude působit jako naplnění potenciálu téhle generace, je postup do vyřazovací fáze. Čtvrtfinále by bylo nad plán. Cokoli méně než skupina bude znamenat, že trojitá rodinná paralela zůstane krásnou kuriozitou, a ničím víc.

Tři příjmení na jedné soupisce, dvě generace, 32 let mezi nimi. Fotbal občas píše příběhy, které by scenárista zahodil jako příliš úhledné. Norský dres v americkém červnu ale žádného scenáristu nepotřebuje.