Bývalý florbalový reprezentant Adam Choma zveřejnil půl roku trvající vztah s Alexandrou, kterou potkal přímo na onkologickém pracovišti během své léčby.
17. června 2026 se na Chomově Instagramu objevily fotky s ženou, kterou do té doby jeho sledující neznali. „Už je to půl roku, co mě tato žena oslovila na onkologii,“ napsal ke snímkům. Žádné velké gesto, žádná inscenovaná romantika, jen věta, která v kontextu tříleté onkologické bitvy říká víc než celé odstavce. Adam Choma, jemuž diagnóza meduloblastomu ve třiadvaceti letech vzala florbalovou kariéru a opakovaně ho přiblížila ke smrti, ukazuje, že i uprostřed léčby lze najít blízkost, která dává smysl.
Od palubovky k operačnímu sálu
Poslední superligový zápas odehrál Choma 26. února 2023 za Ostravu. Tehdy ho už několik týdnů trápily bolesti hlavy, které lékaři nejprve připisovali jiným příčinám. Na jaře 2023 přišla diagnóza: meduloblastom, nádor mozku typický spíše pro dětské pacienty. Následovala operace, chemoterapie, radioterapie. Podle Florbal.cz bylo už v lednu 2024 jasné, že se na palubovky nevrátí, ani po případném vyléčení.
Jenže vyléčení nepřišlo. V květnu 2025 lékaři potvrdili recidivu: rakovina metastazovala do kostí. Prognóza se dramaticky zhoršila. Adam tehdy mluvil o týdnech či měsících, které mu zbývají, o paliativní léčbě, o seznamu věcí, které chce ještě stihnout. Florbalová komunita spustila sbírku na úpravu bytu, protože pohyb po schodech se stal problémem.
Léčba, která nekončí
Od té doby prošel Choma několika léčebnými etapami, z nichž každá přinesla naději i tvrdou realitu. Na začátku roku 2026 podstoupil experimentální hormonální přístup s hormonem T3, postup, který sám označoval za nadějný, ale nestandardní. V červnu 2026 pak přišel další chirurgický zákrok: odběr kostních vzorků z obou nohou a kyčle. Operace měla lékařům ukázat množství nádorových buněk a nastavit další chemoterapii.
Pooperační průběh nebyl snadný. Horečky, bolesti, nácvik chůze od nuly. Ve videu na Instagramu Adam ukázal, co mu chirurgové odebrali, a dodal, že výsledky zatím „vypadají dobře“. Slovo „zatím“ u něj ale dávno ztratilo příchuť nejistoty, stal se z něj způsob, jak pojmenovávat realitu bez iluzí.
Chomův případ má i systémový přesah. Jako pacient profesora Štěrby v roce 2026 veřejně upozornil na problém mladých dospělých s dětskými typy nádorů, kteří bývají automaticky posíláni na onkologii pro dospělé, přestože jejich diagnóza vyžaduje jiný přístup. Podle Medical Tribune jde o systémovou mezeru, která se týká desítek pacientů ročně.
Od odmítání blízkosti k Alexandře
V prosinci 2025, krátce po rozchodu se španělskou přítelkyní Raquel, řekl Adam v pořadu Showbyz se Šárkou, že nový vztah nechce. Nechtěl „plést hlavu nějaké holce“ uprostřed léčby, která nemá jasný konec. Vztah s Raquel komplikovala vzdálenost mezi Ostravou a Tenerife i náročnost nemocniční každodennosti.
O pár týdnů později ho na onkologickém pracovišti oslovila Alexandra. Kde přesně k seznámení došlo, Adam veřejně neupřesnil; vzhledem k tomu, že léčbu opakovaně absolvoval v Brně, je to pravděpodobná varianta, ale potvrzení chybí. O Alexandře je veřejně známé jen křestní jméno a to, že podle příspěvků na sociálních sítích má zřejmě vlastní zkušenost s vážnou nemocí. Přesnou diagnózu ani další detaily nikdy nepojmenovala.
Rozdíl oproti předchozímu vztahu je zřetelný. Raquel vstupovala do Adamova světa zvenčí, z jiné země, jiného kontextu, s nutností překlenovat vzdálenost i kulturní bariéru. Alexandra přišla zevnitř stejné reality. Nemusela se učit rozumět tomu, co znamená čekárna, výsledky, nejistota. Už to věděla.
Žít po dnech, ne po letech
Chomův přístup k životu se za tři roky léčby vyvinul do konzistentní filozofie, kterou opakuje v rozhovorech, videích i příspěvcích: žít přítomností, mít radost z každého dne, mluvit nahlas o tom, co prožívá. V rozhovoru pro DVTV na podzim 2025 říkal, že kdo si tím neprošel, nepochopí, jaké štěstí je žít.
Videa na sociálních sítích pro něj fungují jako ventil i jako služba. Ukazuje v nich léčbu bez příkras, jizvy, infuze, pooperační bolesti, a zároveň momenty radosti. Kolem sebe vybudoval komunitu lidí s podobnou zkušeností, kteří mu píšou, sdílejí vlastní příběhy, děkují za otevřenost. Adam sám přiznává, že mu to pomáhá stejně jako jim.
Nový vztah s Alexandrou do tohoto vzorce přirozeně zapadá. Není to romantická odbočka od nemoci, je to další vrstva opory, která vyrostla přímo uvnitř léčebného světa. Adam netvrdí, že ho láska uzdraví. Tvrdí, že mu dává důvod prožít další den naplno.
Co říká příběh jednoho florbalisty o nás všech
Chomův příběh není o zázračném uzdravení ani o inspirativním překonávání překážek ve stylu motivačních plakátů. Je o tom, že i v situaci, kdy člověk ztratil kariéru, zdraví a jistotu zítřka, lze stavět: vztahy, komunitu, hlas, který má smysl. Že blízkost nemusí být luxus pro zdravé a že mluvit nahlas o rakovině není slabost, ale rozhodnutí, které pomáhá oběma stranám.
Adam Choma se v červnu 2026 učí znovu chodit po operaci, čeká na výsledky biopsie a plánuje další chemoterapii. Vedle něj je Alexandra. A na telefonu stovky zpráv od lidí, kteří díky němu poprvé řekli nahlas, čím procházejí.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 2799
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 2413
