Provod sotva dýchal, Schick se Šulcem zmizeli. Známky po Koreji bolí hlavně českou ofenzivu

Ladislav Krejčí hlavičkoval po dlouhém autu do sítě a na chvíli se zdálo, že český plán funguje. Jenže to byl jediný moment, kdy česká ofenziva reálně promluvila z otevřené hry, a navíc ho obstaral stoper, ne útočník. Patrik Schick, Matěj Šulc i Lukáš Provod opustili trávník v Guadalajaře už v 63. minutě. Bez gólového zápisu, bez výrazné šance, bez otisku. Datový obraz zápasu ukazuje, že problém nebyl v jedné zahozené příležitosti. Problém byl v tom, že příležitosti téměř nepřicházely.

Čísla, která nelžou

Stačí postavit vedle sebe dvě kolonky ze zápasové statistiky FotMob:

Dvanáct doteků v šestnáctce soupeře za devadesát minut. To je číslo, které říká víc než jakýkoli rating. Česko se k Jižní Koreji jednoduše nedostávalo, ne proto, že by útočníci stáli na špatných místech, ale proto, že míče k nim neputovaly v dostatečné kvalitě ani kvantitě. Přechodová fáze ze středu hřiště do poslední třetiny selhávala opakovaně. Korea nutila český tým obcházet střed pole a vertikální přihrávky na Schicka přicházely jen sporadicky.

Plíšková po trápení v Paříži ožila na trávě. Americkou favoritku zlomila životním úderem

SportyŽivě.cz

34 m

Útočná trojka bez munice

Schick odcházel ze hřiště s ratingem 5,9. Šulc dostal 7,2, což vypadá slušně, ale odráží spíš aktivitu bez koncovky. Provod skončil na 6,8. Žádný z nich nezanechal moment, který by se dal označit za reálnou gólovou šanci z kombinační akce.

První česká střela na bránu? Krejčího hlavička po dlouhém autu Coufala. Nic před tím. Rozestavení 3-4-2-1 mělo Šulcovi a Provodovi vytvořit prostor mezi liniemi, ale korejský pressing jim ho systematicky zavíral. Schick nahoře zůstával izolovaný, spíš osamělý hrot než zakončovatel zásobovaný centry a průnikovými přihrávkami.

Trenér Miroslav Koubek to po zápase pojmenoval otevřeně: „Musíme být účinnější do ofenzivy, přesnější v přechodové fázi a kreativnější na posledních třiceti metrech.“ Přesně tam, kde operovali Schick, Šulc a Provod.

Vzduch, který chyběl

Guadalajara, respektive stadion v sousedním Zapopanu, leží téměř v 1 600 metrech nad mořem. Koubek už den před zápasem přiznal, že tým dorazil na místo pozdě a čas na aklimatizaci byl omezený. Nechtěl z toho dělat alibi, ale zmínil to jako reálný faktor.

Na hřišti to bylo vidět hlavně ve druhém poločase. Provod, který v kvalifikaci patřil k motorům středu pole, působil vyčerpaně a jeho běžecký objem viditelně klesal. Střídání celé útočné trojice v 63. minutě nebylo jen taktickou reakcí, bylo i fyzickou nutností. Řídký vzduch nebolí na první dotek, ale po hodině hry v tempu mistrovství světa se projeví v každém sprintu, každém náběhu za obranu.

Světlé body v temném výsledku

Ne všechno bylo ke škrtnutí. Krejčí s ratingem 7,4 patřil k nejlepším Čechům, dal gól a v defenzivě držel strukturu. Vladimír Coufal připravil gólovou akci dlouhým autem a solidně bránil pravou stranu. Brankář Matěj Kovář několikrát podržel tým v momentech, kdy Korea tlačila na druhý a třetí gól.

Zajímavý příběh napsal Alexandr Sojka. Záložník absolvoval soutěžní debut v základní sestavě na světovém šampionátu a Koubek ho po zápase zařadil mezi nejlepší české hráče na hřišti. Mezi zavedenými jmény, která zklamala, vyčníval právě nováček.

A pak je tu Adam Hložek. Po příchodu v 63. minutě okamžitě oživil pravou stranu a měl na zadní tyči obrovskou šanci, kterou korejský brankář skvěle vyrazil. Krátký úsek, ale výrazný dojem, a podle nás nejsilnější argument pro posun do základní sestavy proti Jihoafrické republice.

Co musí přijít 18. června

Po prvním kole mají Korea a Mexiko po třech bodech. Česko a JAR nula. Rozšířený formát turnaje sice nechává otevřená dvířka i pro nejlepší celky ze třetích míst, ale Koubek to řekl bez obalu: proti Jihoafrické republice musí jít jeho tým pro tři body.

Matematika je jedna věc. Herní realita druhá. Pokud česká ofenziva znovu nedokáže překonat třicetimetrovou zónu soupeře kombinací a bude spoléhat na standardní situace a dlouhé auty, šance na postup se dramaticky zúží. Schick potřebuje míče do nohy, ne vzdušné souboje v izolaci. Šulc s Provodem potřebují prostor, který jim korejský pressing nedovolil najít.

Zápas s Koreou neprohrála jedna zahozená šance. Prohrál ho tým, který se šedesát minut nedokázal dostat do situací, v nichž rozhoduje kvalita jeho nejlepších hráčů. A to je diagnóza, která bolí víc než jakékoli známky.