Český trenér bere podle odhadů médií zhruba šest milionů korun ročně. Jeho soupeři ve skupině A si přijdou na trojnásobek až desetinásobek.
Když v prosinci 2025 přijeli Pavel Nedvěd s Markem Grygerou za nemocným Miroslavem Koubkem do kladenské restaurace třicet metrů od jeho domu, nepřesvědčovali ho miliardovou nabídkou. Přesvědčovali ho ctí. A Koubek kývl. O čtyři měsíce později poslal Česko na mistrovství světa poprvé po dvaceti letech, sám se stal podle vlastních slov nejstarším koučem v historii světových šampionátů, a jeho odměna za to všechno zůstává na úrovni, která by v mnoha účastnických zemích nestačila ani na asistenta.
Šest milionů proti čtvrt miliardě
Oficiální číslo neexistuje. FAČR plat svého hlavního trenéra nikdy veřejně nezveřejnila. Ve veřejně citovaných odhadech se ale opakuje základ kolem 500 tisíc korun měsíčně, tedy přibližně šest milionů ročně. Samo o sobě to není šokující částka, dokud ji nepostavíte vedle zbytku turnaje.
Na vrcholu platového žebříčku MS 2026 sedí Carlo Ancelotti, trenér Brazílie, s odhadovanými deseti miliony eur ročně. V přepočtu asi 243 milionů korun. Čtyřicetinásobek Koubkova platu. Za ním Julian Nagelsmann s Německem (přibližně 170 milionů Kč) a Mauricio Pochettino s USA (kolem 146 milionů Kč). Koubek se v neoficiálním srovnání serveru Finance Football nevešel ani mezi 26 nejlépe placených koučů turnaje. Kompletní žebříček všech 48 trenérů veřejně neexistuje, takže říct, že je úplně poslední, by bylo spekulací. Že patří ke dnu, ale spekulace není.
Skupina A: Koubek proti všem
Nejčitelnější je srovnání s přímými soupeři. Ve skupině A čekají na Česko Mexiko, Jižní Korea a Jihoafrická republika. Podle dostupných mediálních odhadů vypadá platová mapa skupiny takto:
| Tým | Odhadovaný roční plat trenéra | Násobek oproti Koubkovi |
|---|---|---|
| Mexiko | cca 61 mil. Kč | 10× |
| Jižní Korea | cca 49 mil. Kč | 8× |
| Jihoafrická republika | cca 22 mil. Kč | 3,7× |
| Česko | cca 6 mil. Kč | 1× |
I jihoafrický Hugo Broos, jehož plat tamní federace SAFA veřejně označuje za rozpočtovou zátěž a řeší, zda by s ním neměl pomoci ministr sportu, bere skoro čtyřikrát víc než Koubek. Rozdíl činí asi šestnáct milionů korun ročně. A to je SAFA federace, která ve stejné době zvažovala plošné škrty platů zaměstnanců nad 600 tisíc randů.
V turnajovém kontextu koluje i údaj o Fabiu Cannavarovi a jeho údajných čtyřech milionech eur ročně u Uzbekistánu. Jenže první viceprezident uzbecké asociace Ravšan Irmatov tuto částku výslovně popřel a řekl, že realita nedosahuje ani čtvrtiny. I proto je třeba ke všem těmto číslům přistupovat s rezervou.
Český platový strop: problém jménem tradice
Koubkových šest milionů nevybočuje z řady. Naopak, zapadá do ní až podezřele přesně. Podle veřejně dostupných mediálních odhadů vypadala mzdová historie českých reprezentačních trenérů v posledních letech takto:
- Michal Bílek — cca 3 mil. Kč/rok
- Pavel Vrba — cca 6 mil. Kč/rok
- Karel Jarolím — cca 7,7 mil. Kč/rok
- Jaroslav Šilhavý — cca 5,4 mil. Kč/rok
- Ivan Hašek — cca 6,3 mil. Kč/rok
- Miroslav Koubek — cca 6 mil. Kč/rok
Pásmo pěti až osmi milionů se drží roky bez ohledu na to, kdo na lavičce sedí, jaké má výsledky nebo jaký turnaj se blíží. Koubek tedy není historickým minimem. Je průměrem. A právě to je na celé věci nejzajímavější: český reprezentační plat nereaguje na kontext. Nereagoval na Euro, nereaguje na mistrovství světa.
FAČR by mohla, ale nechce
Podle výroční zprávy FAČR za rok 2023 dosáhly výnosy asociace 1,745 miliardy korun. Stát přispěl 530 miliony, z toho 61 milionů šlo přímo na zabezpečení státní sportovní reprezentace. Provozní náklady činily 652 milionů. Odhadovaných šest milionů pro hlavního kouče představuje méně než jedno procento provozní části rozpočtu. Čistě účetně by FAČR vyšší plat unesla.
A teď k tomu přidejte peníze z FIFA. Rada FIFA v dubnu 2026 schválila rekordní distribuci pro účastníky šampionátu: 2,5 milionu dolarů na přípravu a 10 milionů dolarů za samotnou kvalifikaci. Dohromady přes 300 milionů korun. Jen za to, že se Česko na turnaj dostalo. Koubkův roční plat je zlomek toho, co jeho vlastní úspěch přinesl do kasy federace.
Přesto veřejně není dohledatelný jediný signál, že by FAČR smlouvu (uzavřenou do června 2028) otevírala nebo renegociovala. Koubek sám o penězích nemluví. Po postupu na šampionát řekl, že jde o jeho „největší sportovní i životní úspěch“. Čest, ne výplata.
Co z toho plyne pro lavičku v Americe
Nízký platový strop nemusí nutně ovlivnit výkon na turnaji; motivace sedmasedmdesátiletého trenéra, který celý život čekal na tuhle šanci, se asi neměří měsíční výplatní páskou. Důležitější je systémový efekt. Nízký strop zužuje trh kandidátů. Nedvěd sám přiznal, že se řešily i jiné varianty a Koubek nebyl od začátku jedinou možností. Při pěti až osmi milionech ročně prostě neoslovíte zahraniční trenéry s mezinárodní zkušeností, a domácí kandidáty přesvědčujete v restauraci u horečky.
Koubek do Ameriky pojede jako jeden z nejhůře placených koučů celého turnaje. Zároveň jako muž, který Česku vrátil mistrovství světa. Jestli to FAČR někdy ocení i na výplatní pásce, zatím nikdo neví.
