Ukrajinská tenisová star se obula do ruských soupeřek: Zvolily si strategii, která jim vyhovuje

Bylo úterý 2. června 2026, pařížská antuka ještě nesla stopy čtvrtfinálového zápasu a třiadvacetiletá Ukrajinka seděla před mikrofony s bilancí sedmnácti výher v řadě na antuce. Jenže tisková konference se rychle přesunula od tenisu jinam. Kosťuková dostala otázku na ruské soupeřky, konkrétně na Dianu Šnajderovou a Mirru Andrejevovou, a odpověděla větami, které se okamžitě rozletěly po sportovních redakcích celého světa. „Po čtyřech letech si myslím, že udělaly naprosto jasno, na čí straně stojí,“ řekla. A dodala, že by si přála „jasnější postoj, zvlášť když vaše země zabíjí jiné lidi.“ Neútočila na pasy. Útočila na ticho.

Raketa sto metrů od domova

Sílu těch slov nelze pochopit bez kontextu, který se odehrával tisíce kilometrů od Paříže. Podle oficiálního webu Roland Garros dopadla v den, kdy Kosťuková vstupovala do turnaje, raketa zhruba sto metrů od domu jejích rodičů v Kyjevě. Ráno kontrola, zda je rodina naživu. Odpoledne zápas. Sama označila vstup do turnaje za jeden z nejtěžších momentů kariéry, a zároveň za „požehnání“, protože každý výstup na kurt je pro ni příležitostí připomínat, co se doma děje.

Elina Svitolinová, kterou Kosťuková porazila právě v tom čtvrtfinále, popisovala totéž z jiného úhlu: válečnou zátěž nesou ukrajinské hráčky společně, motivace ale neplyne z rivality, nýbrž z pocitu, že reprezentují celou zemi. Svitolinová přitom téma ruských hráčů otevírala už v dubnu 2022, kdy podmíněně připustila jejich účast na turnajích, ovšem jen pokud se veřejně vymezí proti invazi.

Bojovník UFC skončil v mexickém vězení. Šéf kartelu si ho vybral za spolubydlícího a chodil s ním po dvoře jako s bodyguardem

MMAmag.cz

5 h

Mlčení jako postoj

Kosťuková šla o krok dál. Neřešila pravidla ani podmínky účasti. Řešila morální odpovědnost jednotlivců. Podle ní argument strachem o rodinu po čtyřech letech neobstojí, většina ruských hráček v Rusku stejně nežije. Jejich mlčení proto nečte jako opatrnost, ale jako vědomou strategii: neříkat nic je pohodlné, bezpečné a funkční.

Kontrapunkt existuje a je fér ho zmínit. Darja Kasatkinová, kterou Kosťuková vyzdvihla jako vzor, ve videorozhovoru v červenci 2022 řekla, že chce, „aby válka skončila“, a konflikt označila za „naprostou noční můru.“ V rozhovoru pro Sunday Times o rok později přiznala, že odsouzení války bylo obrovské riziko: rodiče zůstali v Rusku a ona se tam přes dva roky nevrátila. V březnu 2025 přešla pod australskou vlajku. Podle ní byli rodiče nakonec „v pořádku“ a byli na ni pyšní, ale strach o ně byl reálný.

Šnajderová na tiskové konferenci v Paříži 30. května zopakovala svůj obvyklý postoj: o válce mluvit nechce. Zároveň obhajovala účast na akcích sponzorovaných Gazpromem jako příležitost být doma s rodinou. Andrejevová před semifinále zvolila čistě sportovní rámec: nezáleží jí, proti komu hraje, soustředí se „na míč“ a na herní plán.

Pravidla mlčí, ale nezakazují

Nabízí se otázka, zda Kosťukové za takto ostré výroky hrozí postih. Automatický zákaz za politické téma z pravidel neplyne. WTA Rulebook 2026 stanoví povinné mediální aktivity po zápase a obsahuje ustanovení proti veřejným výrokům, které „vědomě napadají, znevažují“ a poškozují pověst osoby či organizace. Grand Slam Rule Book 2026 zná širší kategorii jednání „v rozporu s integritou hry“ nebo závažně poškozujícího reputaci sportu.

Nejde tedy o předběžnou cenzuru tématu, ale o následný disciplinární výklad konkrétních slov. Teoretická možnost sankce existuje, ovšem jen při výkladu, že výrok překročil hranici kodexu, nikoli kvůli samotnému tématu války. Podle nás je pravděpodobnost postihu minimální: WTA by si tím vytvořila precedent, který by ji tlačil do role arbitra geopolitických sporů.

Semifinále nabité víc než tenisem

Čtvrteční semifinále Kosťuková–Andrejevová tak bylo prvním ukrajinským ženským semifinále Roland Garros v open éře, a zároveň duelem, který přesahoval sport víc než kterýkoli jiný zápas turnaje. Podání ruky se nekonalo, to je na ukrajinsko-ruských zápasech běžný protokol už od roku 2022. Nové bylo něco jiného: Kosťuková tentokrát přenesla spor z gest do slov. Napětí před zápasem bylo asymetrické, ostrá slova z ukrajinské strany, zdrženlivá apolitičnost z ruské.

České tenistky se tohoto příběhu dotkly jen okrajově. Karolína Muchová vypadla ve třetím kole s Jil Teichmannovou, Marii Bouzkovou vyřadila právě Andrejevová ve třetím kole, Sára Bejlek skončila ve druhém kole na Ize Šwiatekové a Barbora Krejčíková nestačila v prvním kole na Hailey Baptisteovou. Pařížský grandslam tak pro český tenis skončil brzy, ale drama, které na něm zůstalo, bylo ryze ukrajinsko-ruské.

Kosťuková po čtyřech letech války přestala čekat, že ruské soupeřky promluví samy. Místo toho pojmenovala jejich ticho jako odpověď, kterou si vybraly. A právě to je na jejích slovech nejtvrdší: ne obvinění z kolaborace, ale konstatování, že mlčení už dávno není neutrální pozice.