Minulé pondělí nesl pochodeň před dvaceti tisíci diváky v Montrealu. O tři dny později oznámily úřady na Floridě jeho smrt. Claudu Lemieuxovi bylo šedesát let.
Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu, jedna z nejpolarizujících i nejúspěšnějších postav play-off v dějinách NHL, zemřel ve čtvrtek 28. května 2026. Podle AP s odkazem na šerifský úřad v Palm Beach County šlo o sebevraždu. Hlídka vyjela krátce po třetí hodině ranní do rodinného obchodu s nábytkem v Lake Park; Lemieuxe našel v zadní části skladu jeden z jeho synů. Ještě 25. května přitom bývalý útočník kráčel jako nosič pochodně před třetím zápasem finále Východní konference mezi Montrealem a Carolinou. Kontrast mezi tím slavnostním obrazem a zprávou, která přišla o 72 hodin později, definuje celý tento příběh.
Rodina zvolila vědeckou cestu
Dva dny po Lemieuxově smrti, v sobotu 30. května, zveřejnila jeho dcera Claudia Lemieux Bishop prostřednictvím Instagramu bratra Brendana prohlášení, které překročilo rámec běžného nekrologu. Rodina oznámila, že darovala Claudův mozek do UNITE Brain Bank při CTE centru Bostonské univerzity, největšího specializovaného úložiště mozkové tkáně zaměřeného na výzkum chronické traumatické encefalopatie na světě. Současně dala centru souhlas, aby případné výsledky vyšetření zveřejnilo pod Lemieuxovým jménem.
Klíčová je ale i druhá část prohlášení: rodina výslovně upozornila, že z darování mozku nelze zatím vyvozovat žádnou diagnózu. Netvrdí, že Lemieux trpěl CTE. Říká, že chce, aby to věda prověřila. Je to zásadní rozdíl, a v mediálním prostředí, kde se zkratky šíří rychleji než laboratorní výsledky, je takové rozlišení vzácné.
Co je CTE a proč se o něm mluví u hokejistů
Chronická traumatická encefalopatie je degenerativní onemocnění mozku spojené s hromaděním abnormálních proteinů tau po dlouhodobé expozici opakovaným nárazům do hlavy. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) mohou symptomy zahrnovat problémy s myšlením, pamětí, náladou, impulzivitou, a v některých případech i sebevražedné myšlenky či chování. CDC ale zároveň zdůrazňuje, že vazba mezi CTE a sebevraždou není automatická ani jednoduchá. A hlavně: potvrdit diagnózu lze výhradně posmrtným neuropatologickým vyšetřením.
Pro hokej je podstatné, že riziko nepředstavují jen evidované otřesy mozku, ale i opakované subkonkuzivní nárazy, tedy kontakty tělo na tělo, nárazy na mantinel, pády na led. Prosincová studie Bostonské univerzity z roku 2024 přinesla dosud nejrozsáhlejší data: z 19 zkoumaných bývalých hráčů NHL mělo CTE 18. S každým dalším rokem profesionální kariéry rostla pravděpodobnost onemocnění o 34 %.
Nejde přitom o izolované číslo ze vzorku dárců. Jde o trend, který potvrzují i jednotlivé případy:
- Derek Boogaard, časné známky CTE (zjištěno 2011)
- Jeff Parker, stadium 3 ze 4 (zjištěno 2018)
- Stan Mikita, stadium 3, navíc s nálezem Lewyho tělísek (zveřejněno 2019)
- Bobby Hull, stadium 2 ze 4 (zveřejněno 2025)
Mikita přitom darování mozku výzkumu přislíbil ještě za života. Hull ne, rozhodla rodina po jeho smrti. Lemieuxův případ se řadí do stejné linie: pozůstalí, kteří proměňují soukromou tragédii v data pro budoucí ochranu hráčů.
Kdo byl Claude Lemieux
Pro ty, kteří ho nesledovali v éře jeho největší slávy: Lemieux patřil k nejúspěšnějším hráčům play-off v historii NHL. Stanley Cup vyhrál v letech 1986 s Montrealem, 1995 s New Jersey, 1996 s Coloradem a 2000 znovu s Devils. V New Jersey sdílí klubový rekord v počtu vítězných gólů v play-off společně s Petrem Sýkorou, česká stopa v příběhu, který se jinak odehrával výhradně na severoamerickém ledě. V roce 1996 reprezentoval Kanadu na Světovém poháru.
Byl to hráč, kterého vlastní fanoušci milovali a soupeřovi nenáviděli. Tvrdý, provokativní, schopný rozhodnout sérii jediným gólem i jediným hitem. Právě ta fyzická intenzita, která z něj dělala hvězdu play-off, je dnes součástí otázky, na kterou má odpovědět laboratoř v Bostonu.
Co může přinést vyšetření, a co ne
Neuropatologické vyšetření mozku v CTE centru Bostonské univerzity trvá měsíce. Pokud bude CTE potvrzena, Lemieux se zařadí po bok desítek bývalých profesionálních sportovců, u nichž posmrtná diagnóza přinesla tvrdá data o tom, co opakované nárazy do hlavy způsobují. Pokud potvrzena nebude, i negativní výsledek má vědeckou hodnotu, pomáhá zpřesnit, koho a proč nemoc postihuje.
Bostonská univerzita výslovně uvádí, že její výzkum má trojí praktický cíl: identifikovat nejrizikovější typy a kumulace nárazů, vyvinout diagnostiku a biomarkery použitelné u živých hráčů a posílit argumenty pro úpravy pravidel, tréninku i léčby po úrazech. Zda Lemieuxův případ přinese přímý tlak na změnu pravidel NHL, dnes nikdo neví. Munici pro takový tlak ale každý další vyšetřený mozek zvětšuje.
Rodina Clauda Lemieuxe se rozhodla nemlčet a zároveň nespekulovat. Místo odpovědí nabídla otázku a svěřila ji vědě. Výsledky přijdou z laboratoře, ne z titulků. A právě v tom je síla jejich rozhodnutí.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 6306
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5822
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 6709
