Švédského reprezentanta vyřadili z provozu. Televizní expert Koukal sepsul rozhodčí

Švédského reprezentanta vyřadili z provozu. Televizní expert Koukal sepsul rozhodčí za nepochopitelné selhání

Timo Meier trefil kolenem Oskara Sundqvista, ten odjel z arény na vozíku. IIHF den poté potvrdila, že rozhodčí na ledě pochybili.

i Zdroj fotografie: Michael Miller / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Středa 28. května 2026, čtvrtfinále mistrovství světa, čas 34:13 druhé třetiny. Švýcarský útočník Timo Meier najíždí v neutrálním pásmu na švédského centra Oskara Sundqvista. Kontakt koleno na koleno. Sundqvist zůstává ležet na ledě v evidentních bolestech, po chvíli ho odvádějí do kabiny, a podle švédských médií nakonec opouští arénu na invalidním vozíku. Rozhodčí? Zapíšou dvě minuty za krosček. Nic víc. Žádný přezkum videa, žádný velký trest, žádné vyloučení do konce zápasu. O den později Mezinárodní hokejová federace Meiera suspendovala na jeden zápas za porušení pravidla 50, tedy kneeing. Tím fakticky potvrdila, že sudí na ledě situaci vyhodnotili špatně.

Dva metry v jednom zápase

Absurdita celé situace vynikne, když se podíváte na průběh téhož utkání. Už v sedmé minutě dostal švýcarský obránce Dean Kukan pětiminutový trest a konec zápasu za krosček do obličeje Ivara Stenberga, a to po přezkumu videa. Technologie tedy v zápase fungovala. Rozhodčí ji použili. Jenže o dvacet sedm minut později, když Meier zasáhl Sundqvista do kolene a ten se nemohl zvednout, k žádnému přezkumu nedošlo.

Proč? Přímé vysvětlení od rozhodčích veřejně dostupné není. Podle pravidlového rámce IIHF se video review pro velký trest spouští až ve chvíli, kdy sudí na ledě nejdřív uloží major. Pokud kontakt rovnou vyhodnotí jako menší přestupek, do režimu přezkumu vůbec nevstoupí. Dedukce je prostá: rozhodčí zákrok podcenili už v první instanci a tím si zavřeli cestu k opravě vlastní chyby.

„Meier měl jít pod sprchy“

Český televizní expert Petr Koukal, mistr světa z roku 2010, komentoval zápas ve vysílání České televize a nešetřil kritikou. Podle sekundární citace Sport.cz řekl: „Meier měl jít pod sprchy. Jde sice rukama napřed, ale byl to jednoznačný faul kolenem. Zaráží mě a nedokážu pochopit, že se rozhodčí ani nešli podívat na video, když ho mají. Velmi hrubé ovlivnění zápasu.“

Silná slova. Ale těžko jim oponovat, když disciplinární panel IIHF o čtyřiadvacet hodin později dospěl ke stejnému závěru, jen diplomatičtějším jazykem. Meier porušil pravidlo 50 a přišel o semifinále proti Norsku. Koukalova výtka přitom nemířila jen na samotný faul. Mířila na systém, který měl chybu zachytit a nezachytil.

Co to udělalo se zápasem

Švédsko prohrálo 1:3 a z turnaje vypadlo. Přímý číselný dopad Meierova zákroku na skóre změřit nelze, po faulu se hrálo pět na pět, protože dvě minuty dostal i Albert Johansson za následnou reakci. Nepřímé škody ale byly zjevné:

  • Sundqvist ze zápasu odstoupil s podezřením na zranění kolene. Přesná diagnóza nebyla k 30. května zveřejněna.
  • Podle švédských zdrojů chyběl ve třetí třetině i kapitán Oliver Ekman-Larsson.
  • Trenér Jörgen Jönsson po zápase potvrdil, že ztráty klíčových hráčů ovlivnily závěr utkání.

A ještě jeden detail, který celou situaci dokresluje: ve stejném zápase byl Sundqvistovi po video přezkumu neuznán gól na 2:0 kvůli kopnutí puku do branky. Video tedy fungovalo spolehlivě, když šlo o milimetrový pohyb brusle. Ale selhalo tam, kde šlo o zdraví hráče.

Dodatečný trest jako přiznání

Disciplinární panel IIHF rozhodl 29. května rychle a jednoznačně. Jeden zápas stopka. Pro Meiera to znamenalo absenci v semifinále Švýcarsko–Norsko 30. května. Pro Švédsko to neznamenalo nic, z turnaje už bylo venku.

Podle nás je právě tohle nejpalčivější rozměr celé kauzy. Dodatečná suspendace de facto potvrzuje, že na ledě měl padnout velký trest. Jenže zpětná korekce přichází pozdě. Nevrátí Sundqvista do sestavy, nevrátí Švédsku čtvrtfinále. Funguje jako přiznání chyby, které nikomu nepomůže.

Celý zápas je zpětně k vidění v iVysílání České televize. Zákrok v čase 34:13 druhé třetiny mluví sám za sebe, a mluví hlasitěji než jakýkoli disciplinární verdikt po čtyřiadvaceti hodinách.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Pavel Zdrálek

Zobrazit další články