Český tým před čtvrtfinále s Finskem přepnul do vyřazovacího režimu, místo povinného rozbruslení volil regeneraci a absolvoval dlouhou taktickou poradu.
Čtvrteční ráno v Curychu vypadalo jinak než předchozí dny na turnaji. Žádné hlasité pokřikování v kabině, žádné uvolněné rozhovory na chodbě. Asistent trenéra Jiří Kalous po dopoledním programu popsal atmosféru dvěma slovy: „hodně koncentrovaná“. Hráči jsou vážnější, řekl, ale ne ve smyslu nervozity. Spíš ve smyslu, že všem došlo, co čtvrteční odpoledne znamená. Jeden zápas. Buď, nebo.
Dlouhý mítink nad finským videem
Po středečním přesunu z Fribourgu do Curychu dostali hráči volno. Čtvrteční dopolední led byl dobrovolný, trenérský štáb dal přednost regeneraci a spánku před tím, co hlavní kouč Radim Rulík po zápase s Kanadou označil za prioritu: „Nabrání sil do nejdůležitějšího zápasu.“ Povinný byl naopak taktický mítink, a ten se protáhl.
Kalous po něm vyjmenoval, co tým rozebíral. Finský hokej postavený na důrazu a urputnosti v osobních soubojích. Kvalitní střelbu z druhé vlny. Časté bloky. A hlavně práci bez puku, kterou Kalous popsal jako „pomoc spoluhráčům až na hraně faulu“, tedy držení, zavírání prostoru při forčeku, drobné zákroky, které rozhodčí často nechají být. Do přípravy vstoupily i skautské poznatky Pavla Grosse a Zdeňka Motáka, kteří ve Švýcarsku fungují jako svazem potvrzená analytická pomoc, sledují soupeře živě a předávají postřehy štábu i během zápasů.
Sestava téměř jasná, branka ne
K sestavě Kalous řekl, že „předpokládá principiálně podobnou sestavu“ jako proti Kanadě. Pokud to platí, mimo základ by měli zůstat Jan Mandát a Michal Kovařčík, zbytek kádru by se neměnil. Největší neznámou zůstává brankoviště.
Josef Kořenář ve čtvrtek ráno opět chyběl na rozbruslení. Jeho příběh na turnaji se táhne od zápasu se Slovenskem 23. května, po kterém sám mluvil o zásahu na klíční kost a do krku. Proti Norsku měl původně chytat, ale na poslední chvíli vypadl kvůli zdravotní indispozici, nebyl ani na střídačce. Ve středu sice absolvoval individuální trénink na ledě, čtvrteční absence ale naznačuje, že do branky půjde spíš Jakub Pavlát. Kalous jméno odmítl prozradit: oznámí ho až před zápasem.
Výkyvy, které tým přivedly k vážnosti
Česká skupina nebyla procházka. Porážka 2:3 po prodloužení se Slovinskem, kde tým musel celý zápas dotahovat. Pak propadák s Norskem, tristní úvodní desetiminutovka, rozpadlá rozehrávka, konečných 1:4. Dva zápasy, které vyvolaly otázky, jestli má tenhle tým na vyřazovací část.
Odpověď přišla proti Kanadě. Češi vedli 2:0, hráli aktivně, Rulík po zápase ocenil „enormní nasazení a bojovnost“ a mluvil o „rozdílném výkonu oproti předešlému“. Zlom přišel až ve třetí třetině, kdy došly síly a Kanada otočila. Prohra, ale jiná prohra. Taková, po které se dá stavět.
Právě tady leží klíčová otázka čtvrtfinále: byl výkon proti Kanadě skutečný restart, nebo jednorázová emoční reakce na norský debakl?
Finsko jako lakmusový papírek
Čísla mluví jasně. Finsko skončilo ve skupině A druhé s 18 body a skóre 31:11. Česko ve skupině B třetí, 13 bodů, skóre 19:17. Finská defenziva pustila v celé základní části jedenáct gólů, česká sedmnáct. Na speciálních týmech je propast ještě výraznější: české oslabení šlo do čtvrtfinále s úspěšností 58,33 %, nejhorší mezi všemi postupujícími. Přesilovka? Pouhých 12,50 %.
Proti takovému soupeři nestačí jeden dobrý zápas. Nestačí ani jeden dobrý mítink. Ale pokud vážnost v kabině znamená, že si tým uvědomil, co norský a slovinský výpadek stály, pak je to přesně ten druh přepnutí, který play-off vyžaduje. Zápas začíná ve Swiss Life Areně v 16:20, přenos běží na ČT sport.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 4696
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 8163
