Ladislav Krejčí nosí kapitánskou pásku české reprezentace, ale jeho dvě klubové adresy právě spadly z nejvyšších soutěží. Před létem 2026 nemá jistou základnu na top úrovni.
20. dubna 2026 sestoupil z Premier League Wolverhampton, kde Krejčí strávil celou sezonu jako hostující stoper. O měsíc později, 23. května, dopadla stejná rána na jeho kmenovou Gironu – remíza 1:1 s Elche v posledním kole LaLigy poslala katalánský klub do Segunda División. Dva různé sestupy, dva různé příběhy, jeden společný jmenovatel: šestadvacetiletý český obránce, kterému obě oficiální cesty do příští sezony vedou mimo elitní fotbal. A to v momentě, kdy ho reprezentace potřebuje víc než kdy dřív.
Z Ligy mistrů do Segunda za dvě sezony
Girona ještě v ročníku 2023/24 skončila třetí v LaLize s 81 body a poprvé v historii se kvalifikovala do Ligy mistrů. Krejčí tam přišel právě na vlně toho úspěchu – v červnu 2024 podepsal smlouvu do roku 2029. Odehrál 37 soutěžních zápasů včetně sedmi startů v Champions League, vstřelil dva góly a v prosinci 2024 získal cenu LaLigy za nejlepší gól měsíce.
Jenže projekt se začal drolit zevnitř. Klíčoví hráči odcházeli, náhrady přicházely pozdě a nedostatečně. EL PAÍS popsal, jak trenér Míchel otevřeně kritizoval, že tým „jako by čekal na konec přestupního okna“. Mundo Deportivo identifikovalo deset příčin pádu: od ignorovaných mezer v kádru přes nestabilitu sestavy až po chronický nedostatek gólů – pouhých 39 za celou ligovou sezonu. Osm posledních kol bez výhry. A navzdory šestnácti kolům stráveným v sestupovém pásmu klub trenéra neodvolal.
Krejčí u závěrečného kolapsu nebyl. Gironu opustil 28. srpna 2025, tedy ještě před startem sezony, která ji stáhla ke dnu. Osobní vinu za její pád nést nemůže. Smluvně je ale stále jejím hráčem – a ta smlouva teď vede do druhé španělské ligy.
Ve Wolves zářil, klub se potápěl
Wolverhampton měl být krokem do Premier League, do tvrdšího, viditelnějšího fotbalu. A individuálně Krejčí ten krok zvládl. Pět týdnů po příchodu vyhrál klubovou cenu hráče měsíce. V říjnu ji obhájil. BBC jeho hostování označila za nejlepší část letního náboru Wolves. Za sezonu nasbíral 26 ligových startů, dva góly a jednu asistenci – čísla solidní pro středního obránce v sestupujícím týmu.
Problém byl všude kolem něj. Wolves skončili dvacátí v tabulce a jejich sestup byl zpečetěn už 20. dubna, pět kol před koncem. Spadli společně s West Hamem a Burnley. Strukturální úpadek klubu, špatné přestupní rozhodnutí, absence fungujícího herního plánu – to všechno přesahovalo vliv jednoho stopera, byť sebelepšího.
Podle profilu na webu Wolves je Krejčí v klubu na sezonním hostování z Girony s podmínkami pro automatický trvalý přestup do roku 2030. Jenže po sestupu do Championship se parametry takové klauzule mění – a otázka, zda se aktivuje, zůstává otevřená.
Kapitán bez klubové adresy na úrovni
Paradox Krejčího situace nejlépe ilustruje jedno březnové odpoledne. 25. března 2026 ho FAČR představila jako nového kapitána české reprezentace. V prvním zápase s páskou na rukávu dovedl tým do finále baráže o mistrovství světa. Reprezentačně je nahoře. Klubově obě jeho adresy právě klesly o patro.
Pro sezonu 2026/27 existují tři ověřitelné scénáře:
- Zůstane ve Wolves – pokud se aktivují klauzule trvalého přestupu, bude hrát Championship.
- Vrátí se do Girony – kmenový klub, ale nově v Segunda División, s rozpočtem podle La Vanguardia sraženým pod polovinu dosavadních 75 milionů eur a televizními příjmy propadlými z více než 55 milionů.
- Přestoupí jinam – jediná cesta zpět na nejvyšší úroveň, ale v otevřených zdrojích se k dnešnímu dni neobjevil žádný potvrzený zájemce.
Co to znamená pro nároďák
Samotná druhá liga nominaci automaticky neláme. Krejčího kapitánský status stojí na důvěře realizačního týmu a na výkonech v baráži, ne na visačce klubu. Krátkodobě je jeho pozice pevná.
Dlouhodobě je ale rovnice jiná. Bez pravidelného rytmu na nejvyšší úrovni se zhoršují argumenty pro neotřesitelné místo v základní jedenáctce. A český fotbal si nemůže dovolit, aby jeho reprezentační lídr ztrácel ostří v soutěži, kde intenzita nedosahuje Premier League ani LaLigy.
Smůla, nebo špatný timing?
Označit Krejčího za smolaře je lákavé, ale nepřesné. Do Girony šel po historicky nejlepší sezoně klubu. Do Wolves odcházel do nejvyšší soutěže a okamžitě se prosadil. Obě volby dávaly v momentě podpisu smysl. Že se oba projekty zhroutily ve stejném ročníku, je spíš otázka timingu než úsudku.
Přesto: dvě adresy, dva sestupy, jedna sezona. Taková konstelace se v kariéře středoevropského obránce nevidí často. Krejčí teď potřebuje přestupní okno, které mu vrátí to, co mu dvě tabulky vzaly – hřiště, na kterém má smysl nosit kapitánskou pásku.
