Aryna Sabalenková v obsáhlém rozhovoru pro Vogue poprvé detailně vylíčila, jak se na tréninkovém kurtu v Miami dozvěděla o smrti expartnera Konstantina Kolcova, a proč se rozhodla hrát dál.
Byl 18. 3. 2024 a světová tenisová jednička stála na tréninkovém kurtu v Miami. Chystala se na další zápas Miami Open, když ji oslovili policisté. Zpráva, kterou přinesli, nedávala smysl. Konstantin Kolcov, bývalý běloruský hokejista a její někdejší partner, byl mrtvý. Sabalenková ve Vogue popisuje, že se s policistou „hádala“ — ne ze zlosti, ale z neschopnosti přijmout realitu. Popření bylo první a nejsilnější reakcí. To, co následovalo v dalších dnech a měsících, ale vypráví příběh o truchlení, které nemá jednu správnou podobu.
Policie na kurtu, šok a odmítání reality
Miami-Dade Police potvrdila, že Kolcov zemřel při zjevném suicidu po pádu z balkonu resortu St. Regis Bal Harbour. Vyšetřování nenasvědčovalo cizímu zavinění. Kolcovovi bylo 42 let, v minulosti hrál za Pittsburgh Penguins a běloruskou reprezentaci.
Důležitý detail, který se v prvních vlnách zpráv často ztrácel: Sabalenková a Kolcov už v té době nebyli pár. Sama to potvrdila krátce po jeho smrti a stejně tak ho označuje i ve Vogue jako expartnera. To ale na intenzitě ztráty nic nemění. Člověk nemusí být s někým ve vztahu, aby ho jeho smrt zasáhla do základů.
Návrat, který mnozí nechápali
Jen pár dní po Kolcovově smrti nastoupila Sabalenková do Miami Open. Internet zareagoval předvídatelně: část lidí ji obdivovala, část odsuzovala. Jak můžeš hrát tenis, když ti právě zemřel blízký člověk?
Její odpověď ve Vogue je prostá: neexistuje univerzální návod na truchlení. Pro ni je návrat do práce jedinou cestou, jak situaci přežít. Není to poprvé, podobný mechanismus jí pomohl po smrti otce, kdy ji od zoufalství vytrhával právě trénink a režim.
Krátkodobě to nefungovalo bezchybně. Ve třetím kole Miami prohrála s Anhelinou Kalininovou 4:6, 6:1, 1:6, po zápase rozbila raketu a zrušila tiskovou konferenci. Paula Badosaová, která s ní měla hrát v předchozím kole, tehdy řekla, že se Sabalenkovou dlouze mluvila a zná celou situaci. Označila ji za silnou ženu, i když přiznala, že nastoupit proti ní v takové chvíli bylo nepříjemné. Organizátoři jí posunuli zápas na pátek, aby měla víc času.
Sezona, která se nezhroutila
Příběh o sportovkyni zlomené tragédií by se vyprávěl jednodušeji. Jenže data říkají něco jiného. Po slabém Miami přišla postupná stabilizace a pak nástup: finále v Madridu a Římě, čtvrtfinále Roland Garros, tituly v Cincinnati, na US Open a ve Wuhanu. Sezonu 2024 zakončila Sabalenková jako světová jednička WTA. Krátký šok ano. Dlouhodobý kolaps ne.
Fitness trenér Jason Stacy, klíčová postava jejího týmu, v souvislosti s rozhovorem pro Vogue mluví o tom, že jí pomáhal nezaseknout se v emocích, nepopírat ztrátu, ale ani ji donekonečna „nekrmit“. Z impulzivní bojovnice, která po prohře tříská rakety, se postupně stává hráčka s větším sebeuvědoměním. Ne vždy, ne dokonale. Ale posun je viditelný.
Proč o tom mluví právě teď
Rozhovor pro Vogue vznikal v Římě po nečekané porážce se Soranou Cîrsteaovou, tedy ve chvíli, kdy se znovu řešila Sabalenkové psychika a schopnost zvládat tlak. Redakce magazínu postavila profil na tématech vítězství, porážek, truchlení a vývoje osobnosti a Sabalenková se rozhodla být otevřená. Ve 28 letech má pocit, že už zažila „všechno, co si člověk umí představit“.
Na internetu jí chodí nenávistné zprávy kvůli vzhledu, národnosti i soukromému životu. Na kritiku za rychlý návrat po Kolcovově smrti reaguje bez konfrontace, ale jasně: cizí lidé nemají právo určovat, jak má člověk truchlit.
Paříž 2026: jednička s nezhojenou jizvou
Do Roland Garros 2026 vstupuje Sabalenková jako nasazená jednička s úvodní soupeřkou Jessicou Bouzas Maneiro. Antuka zůstává jejím nejslabším povrchem, letos na ní má bilanci 4:2 a brzké konce v Madridu i Římě. Přesto před turnajem tvrdí, že se cítí „na sto procent“.
Pařížský titul jí v kariéře stále chybí. Ale po tom, čím prošla, se otázka „vyhraje Roland Garros?“ jeví skoro banálně vedle otázky, kterou si položila sama: jak žít dál, když vám na tréninkovém kurtu řeknou, že někdo, koho jste milovali, už není.
