Jiří Černoch dotlačil puk za čáru, rozhodčí ale hru předtím považovali za přerušenou. Česko tak v zápase proti Švédsku na MS okradli. A bylo toho víc.
Černoch se ve skrumáži před švédskou brankou dostává k volnému kotouči, který vyklouzl brankáři zpod betonu, a dorážkou ho posílá do sítě. Jenže píšťalka už zněla. Nebo přesněji: rozhodčí vyhodnotil puk jako zakrytý a hru považoval za zastavenou ještě dřív, než fyzicky zapískal. Gól neplatí. Černoch nechápavě rozhazuje rukama, česká lavička protestuje. A přesně tady začíná příběh, který se na letošním šampionátu opakuje v různých obměnách: sporný verdikt, pocit křivdy a český tým, který musí odpovědět na ledě.
Co se vlastně stalo u švédské branky
Klíčový moment přišel v situaci, kdy se před brankou Švédska strhla nepřehledná skrumáž. Brankář puk nejprve pokryl, kotouč mu ale unikl. Černoch reagoval nejrychleji a dorážkou ho protlačil za brankovou čáru. Hlavní rozhodčí Riku Brander z Finska však v tu chvíli už považoval hru za přerušenou, protože puk ztratil z dohledu.
TOO QUICK ON THE WHISTLE 😳
Jiří Černoch puts it in the net but the refs had already stopped play 👀 #MensWorlds pic.twitter.com/uK54pdSOgV— TSN (@TSN_Sports) May 18, 2026
Právě tady je háček. Podle IIHF Situation Handbooku může rozhodčí v brankovištní skrumáži vyhodnotit hru za zastavenou ještě před samotným zvukem píšťalky. A pokud to takto posoudí, gól se nepřizná ani při následné videokontrole. Coach’s challenge má omezenou působnost, typicky pokrývá ofsajd, bránění brankáři nebo puk přes mantinel. Situace „předčasně přerušená hra“ mezi standardní kritéria pro vrácení gólu nespadá.
Jinými slovy: i kdyby video jasně ukazovalo puk za čárou, pravidla rozhodčímu kryjí záda.
Přísný, ale ne chybný: Ščotkův trest
Vedle neuznané branky se v českém táboře řešil i pětiminutový trest a konec zápasu pro Jana Ščotku po krosčeku do obličeje soupeře. Na první pohled tvrdý verdikt. Jenže při bližším pohledu, a shodují se na tom jak vysílání České televize, tak analýza iSportu, šlo o přísný, ale pravidlově obhajitelný trest. Kontakt s obličejovou částí je v aktuálním výkladu IIHF posuzován nekompromisně.
České oslabení trvalo pět minut a zásadně změnilo dynamiku třetí třetiny. Tým ale ustál i tento moment. Právě odolnost v dlouhém oslabení patřila k nejsilnějším výkonům večera.
Vzorec, nebo náhoda? Kontext celého turnaje
Zápas se Švédskem nebyl prvním momentem, kdy se na MS 2026 řešilo rozhodování v neprospěch Česka. O dva dny dříve, 16. května proti Slovinsku, vyvolal kontroverzi neodpískaný zákrok na Tomáše Galvase před klíčovým slovinským brejkem. Trenér Radim Rulík v situaci viděl jasný faul. Galvas sám ale byl opatrnější a vinu na rozhodčí nesváděl.
Dva sporné momenty ve dvou zápasech vytvářejí mediálně silný dojem. Z dostupných dat ale nelze doložit systémové zaměření proti českému týmu. IIHF pro letošní šampionát nominovala standardní sestavu šestnácti hlavních a šestnácti čárových rozhodčích a otevřeně přiznává, že kombinuje veterány s nováčky, turnaj slouží i jako příprava další generace na olympijský cyklus. Brander i druhý hlavní rozhodčí Andre Schrader z Německa patří do tohoto poolu.
Český pocit opakované křivdy zesilují hlavně situace u brankoviště a v těsných zápasech, kde je výklad pravidel nejcitlivější a vizuálně nejvděčnější pro sociální sítě i televizní sestřihy.
Co může Česko dělat, a co už udělalo na ledě
Mechanismus, jak se proti verdiktům ohradit, existuje. Rulík už na loňském MS po zápase s Norskem veřejně popsal, že týmy mohou po utkání posílat komisi rozhodčích konkrétní podněty a videoklipy k rozboru. Zda český štáb tuto cestu po zápase se Švédskem využil, veřejně známo není.
Důležitější je ale jiné číslo: 4:3. Česko i přes neuznaný gól, pětiminutové oslabení a emocionální tlak zápas vyhrálo. Dominik Kubalík po první třetině diplomaticky poznamenal, že „spousta situací byla zajímavých.“ Víc říkat nemusel.
