Jako pod lupou. Chuligány Slavie může odhalit díky detailním záběrům každý

Dva dny po derby z 9. května 2026 oznámila Slavia první doživotní zákaz vstupu. Identifikovaný návštěvník napadl sparťanského hráče Jakuba Surovčíka a klub ho dohledal nikoli díky virálnímu videu na sociálních sítích, ale díky vlastnímu záznamu spojenému s údaji o tom, kdo prošel turniketem do konkrétního sektoru. Policie mezitím potvrdila, že vyhodnocuje desítky kamerových záznamů a několik dalších osob už ztotožnila. Případ se tak rozběhl ve dvou paralelních kolejích: trestní a disciplinární. A obě vedou ke stejnému závěru – anonymita davu na Edenu je iluze.

Tři vrstvy obrazu, které se vzájemně doplňují

Veřejně kolující záběry z televizních přenosů a mobilů fanoušků jsou jen špička ledovce. Pod nimi leží interní kamerový systém stadionu a záznamy, které si policie vyžádala od médií nad rámec vlastního materiálu. Dohromady tvoří mozaiku, v níž se jednotlivé úhly překrývají a doplňují.

Rozhodující není ostrost jednoho záběru. Rozhodující je, že Eden provozuje QR turnikety snímající každou vstupenku i permanentku. Klub tak ví, kdo v sobotu prošel na Tribunu Sever. Když k tomu přidá kamerový obraz lidí, kteří zůstali sedět, vznikne vylučovací metoda, kterou popsal předseda představenstva Jaroslav Tvrdík v pořadu TIKI-TAKA: odečtěte ty, kdo prokazatelně nejednali protiprávně, a zbyde vám seznam těch, kteří na trávníku být neměli.

Silačka odhodila stud i zábrany. Fanouškům se ukázala nahoře bez

MMAmag.cz

3 h

Tvrdíkova „presumpce viny“ a její logika

Tvrdík v rozhovoru mluvil o „ostrých záběrech“ a přiznal, že na ploše bylo kolem 1 200 lidí. Zároveň zmínil systém na rozpoznávání obličejů za 16 milionů korun, který má Eden nainstalovaný. Jenže právě tady naráží technologie na právo. Úřad pro ochranu osobních údajů už v roce 2019 konstatoval, že biometrická identifikace na stadionech nemá dostatečný zákonný podklad.

Co ale legálně funguje, je kombinace standardního kamerového dohledu s evidencí vstupů. Kontrola ÚOOÚ u prvoligového klubu potvrdila, že provoz kamer a zpracování údajů o využití permanentek je v souladu s předpisy, pokud klub prokazatelně nevyužívá biometriku. Prakticky to znamená: Eden nemusí automaticky rozpoznat obličej algoritmem, ale může ručně spárovat obraz s konkrétním vstupem. Pomalejší, pracnější, ale právně čisté.

Co hrozí identifikovaným

Tresty přicházejí ze tří směrů najednou:

• Trestní právo – policie zahájila úkony pro výtržnictví (až 2 roky) a poškození cizí věci (až 1 rok). Soud může navíc uložit zákaz vstupu na sportovní akce až na 10 let.
• Disciplinární řád FAČR – zákaz vstupu na stadion až na 5 let.
• Návštěvní řád Edenu – minimálně 5 let za nepovolený vstup na plochu, minimálně 2 roky za pyrotechniku vedoucí k přerušení zápasu, doživotní zákaz za napadení osob.

Klub sám už dostal tvrdý úder. Disciplinární komise LFA rozhodla o čtyřech domácích zápasech bez diváků, pokutě 10 milionů korun a kontumaci derby výsledkem 0:3.

Kde selhal pořadatel

Slavia ve svém oficiálním omluvném textu přiznala konkrétní chybu: nepovolala Policii ČR ve chvíli, kdy se lidé dostali za LED panely u hrací plochy. Zákon o podpoře sportu přitom provozovateli ukládá, že při závažném ohrožení musí bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci policii. Pravidla existovala. Technika existovala. Selhalo rozhodnutí v reálném čase.

Návštěvní řád Edenu zakazoval zakrývání tváře, vstup na plochu i pyrotechniku dávno před sobotním derby. Problém tedy nebyla absence regulí, ale jejich vynucení v momentě, kdy dav překročil hranici.

Proč maskování nefunguje

Dým, světlice, kapuce. Klasická taktika, která má rozbít přehlednost záběrů a dát výhodu mase nad jednotlivcem. Na stadionu s jedním kamerovým úhlem by mohla fungovat. Na Edenu, kde se kříží desítky záznamů z různých pozic a kde každý divák prošel turniketem s konkrétním QR kódem, je to sázka na štěstí. A jak ukazuje první doživotní ban udělený do 24 hodin od incidentu, ta sázka nevyšla.

Policie vyzvala veřejnost, aby se lidé s poznatky hlásili na lince 158. Slavia doplnila, že přihlédne k okolnostem u těch, kdo se nechali strhnout davem, ale ničeho protiprávního se nedopustili a vrátili se na místa. Rozdíl mezi svědkem a pachatelem se v tomto případě měří na metry, metry od tribuny k trávníku, které zachytily kamery.

Eden není všemocná lupa. Ale je to systém, který dokáže spojit obraz s identitou. A právě to z něj dělá prostředí, kde se anonymita davu rozpadá na jednotlivé tváře s číslem vstupenky.