Lindsey Vonnová udělala 4. května 2026 na schodech Met Gala první kroky bez berlí – necelé tři měsíce poté, co lékaři zvažovali amputaci nohy.
Třináct sekund. Tolik trvala její olympijská jízda v Cortině, než kontakt s brankou poslal jednu z nejlepších sjezdařek historie do sítí, na nosítka a do vrtulníku. Z italské nemocnice v Trevisu odlétala po sérii operací, s kovem v levé tibii, zlomeným pravým kotníkem a diagnózou kompartment syndromu, stavu, při němž narůstající tlak v tkáni ohrožuje prokrvení končetiny natolik, že amputace není dramatizace, ale reálná varianta na operačním stole. O osmdesát pět dní později stála Vonnová na červeném koberci Metropolitního muzea v New Yorku. V šatech, na jejichž výrobu padlo čtyři tisíce hodin ruční práce.
Od vrtulníku k osmi operacím
Pád přišel 8. února 2026 při olympijském sjezdu. Vonnová do něj nastoupila jako lídryně sjezdařského pořadí Světového poháru, ve 41 letech, po comebacku, který celý sport považoval za nemožný. Částečná náhrada kolene jí v roce 2024 vrátila lyžování bez bolesti a Cortina, trať, na níž historicky vyhrávala, byla od začátku „mrkev před nosem“, jak sama řekla AP.
Místo medaile přišla série diagnóz:
- komplikovaná zlomenina levé tibie
- kompartment syndrom s rizikem amputace
- zlomený pravý kotník
- masivní krevní ztráta vyžadující transfuzi
- přetržený ACL v levém koleni (existoval už před pádem, ale zůstal neoperovaný)
K 30. dubnu 2026 měla za sebou osm operací. Minimálně jedna další, vyjmutí kovu a rekonstrukce ACL, ji teprve čeká.
Čtyři dny, které změnily berle za hůl
Paparazzi snímky z newyorských ulic datované 30. dubna zachycují Vonnovou v červeném kostýmu a na berlích. Ještě ten den řekla v rozhovoru pro AP, že „není emočně v pozici“ rozhodnout o budoucnosti závodní kariéry, že žije v survival modu a že bolest překonala cokoli, co za dvacet let ve Světovém poháru zažila.
O čtyři dny později, v hotelovém pokoji těsně před odjezdem na Met Gala, už berle chyběly. Na instagramovém backstage videu se Vonnová pohybuje v bílém županu s plným glam stylingem a opírá se o designovou hůl, zakázkový kus od Thom Browne, který sloužil jako přechodová opora. Na schodech muzea ji odložila. „Pondělní Met Gala budou moje první kroky a první schody bez berlí,“ řekla předem Vogue. Nešlo o plné zotavení. Šlo o kontrolovaný milník, veřejný test toho, kam se za 85 dní dostala.
Šaty jako socha těla, které málem přišlo o nohu
Thom Browne pro ni nenavrhoval večerní róbu. Navrhoval manifest. Tělově přiléhavé šaty s asymetrickým výstřihem pokrývá korálkový trompe-l’oeil efekt imitující mramor a vápenec, odkaz na klasické sochařství a sekci „classical body“ výstavy Costume Art, které Met Gala otevíralo. Sukně přechází v lehkou drapovanou vlečku zakončenou tulem.
Údaj o 4 000 hodinách práce pochází z živého vysílání E! přímo z červeného koberce. Přepočtem: při nepřetržitém běhu to odpovídá zhruba 166,7 dne. Symbolika je zřejmá, šaty vznikaly déle, než trvala Vonnové cesta z nemocničního lůžka na schody Met. A právě v tom spočívá jejich skutečná hodnota: ne v ceně materiálu, ale v tom, že je oblékla žena, která ještě před měsícem nemohla stát bez opory.
Co bude dál
Návrat na lyže Vonnová nevyloučila, ale sama odhadla, že plná zátěž nepřijde dřív než za rok a půl. Sezona 2026/27 je prakticky vyloučená. „Můžu znovu závodit, ale taky už nikdy nezávodit,“ shrnula stav mysli, ve kterém se nachází. Před olympiádou mluvila o tom, že po závodní kariéře chce jezdit prašan a hrát tenis. Teď mluví o tom, že zvládla první schody.
Met Gala 2026 nebylo pro Vonnovou módní odbočkou. Bylo to první veřejné předvedení těla, o které málem přišla, zabalené do 4 000 hodin ruční práce, nesené na noze, která před třemi měsíci visela na vlásku.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 11032
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5294
