Mikkel Gaarde Pedersen se stal nejmladším jezdcem v historii European Le Mans Series. Teď řeší problém, který rychlost za volantem nevyřeší, peníze.
Sedmnáctiletý Dán z Egernsundu u dánsko-německé hranice má za sebou sezonu, jakou by mu záviděli jezdci o deset let starší. V prototypu třídy LMP3 projížděl zatáčkami na okruzích v Barceloně, Imole, Spa i Silverstonu, v kvalifikaci na Paul Ricard přesáhl 253 km/h a sám popisuje maximální rychlost svého vozu přes 270 km/h. Sezonu 2025 zakončil pódiovým třetím místem v Portimãu. Jenže v motorsportu se kariéra neláme na desetinách sekundy v cíli, ale na tom, kdo dokáže sehnat desítky partnerů a stabilní rozpočet. Pedersen teď potřebuje přibližně 65 milionů korun, aby se posunul tam, kam míří, na 24 hodin Le Mans.
Od motokár k prototypům za čtyři roky
Pedersenova cesta nezačala v garážích bohatého sponzora. V roce 2021 ho přijal dánský program Team Danmark, určený pro talentované sportovce. O rok později skončil druhý v německém i beneluxském kartingovém šampionátu, dostal se do top 10 na mistrovství Evropy a přivezl bronz z FIA Motorsport Games. V roce 2023 ovládl dánskou Formuli 4, čtyři výhry ze šesti závodů. A v roce 2025, v šestnácti letech, usedl do kokpitu prototypu Ginetta G61-LT-P325-EVO Toyota týmu DKR Engineering a zapsal se jako nejmladší jezdec v historii ELMS.
V konečném pořadí sezony obsadil dělené 10. místo se 41 body. Šampioni Closmenil, Lanchere a Jensen nasbírali 130. Čísla ukazují, že na absolutní špičku zatím nedosáhl, ale jeho bodová křivka stoupala: po úvodním odstoupení v Barceloně přišlo páté místo na Paul Ricard, osmá místa v Imole a Spa, šesté na Silverstonu a třetí v Portimãu. Pro rookieho, který závodil proti posádkám s mnohaletou zkušeností, slušný oblouk.
Le Mans už okusil. Ale ne tu hlavní čtyřiadvacetihodinovku
Když se řekne „Le Mans“, většina lidí si vybaví legendární čtyřiadvacetihodinový maraton na okruhu Circuit de la Sarthe, závod, který se jede od roku 1923 na trati dlouhé 13,626 km. Pedersen tam letos skutečně závodil, ale v doprovodném klání Road to Le Mans, oficiální vstupní bráně pro vozy LMP3 a GT3. Za Rinaldi Racing zajel nejrychlejší kolo své posádky v čase 3:49.691 s průměrem 213,6 km/h. Slavnou trať tedy zná. Hlavní závod je ale jiná liga.
Cesta k němu vede přes vytrvalostní pyramidu: ELMS v třídě LMP3, pak posun do vyšší kategorie LMP2 a teprve odtud na start čtyřiadvacetihodinovky. Systém má dokonce vestavěnou zkratku: vítěz LMP3 v ELMS získává automatickou pozvánku do LMP2 pro 24 hodin Le Mans. Pedersen tedy nehoní vzdušný zámek. Honí konkrétní sportovní cestu s jasně definovanými kroky.
Talent nestačí, když soupeříte s peněženkami
Tady příběh přestává být čistě sportovní a začíná být obchodní. Pedersen sám popsal, jak probíhalo jednání o jeho sedadle u DKR: tým testoval více jezdců, porovnával rychlost i chybovost, ale nakonec rozhodoval rozpočet. Volba stála mezi „rychlým jezdcem a jezdcem s plným budgetem“. To není anomálie, v juniorských a nižších prototypových kategoriích je model pay-to-drive standardem. Jezdec nepřichází do týmu jako placený zaměstnanec, ale jako nositel sponzorů a obchodních kontaktů.
Kolem Pedersena proto vznikla celá podpůrná infrastruktura. Sportovní management zajišťuje portugalská agentura Synergy Driver Performance, kterou založili Duarte Félix da Costa a Gonçalo Gomes. Nabízí career management, koučink, rozvoj výkonnosti i networking s týmy a značkami. Právě Synergy zařídila Pedersenovi klíčový test v Portimãu a vyjednávala sedadlo u DKR, přestože, jak sama přiznala, „nemají obrovský rozpočet“.
Druhou nohou je dánská partnerská síť Business and Racing, vybudovaná přímo kolem Pedersenova projektu. Firmy si mohou koupit partnerské balíčky, od večeří s přednáškou a VIP vstupů na závody přes branding na eventových vozech až po zapůjčení formule na firemní výstavu. Nejde o charitu, ale o obchodní produkt: firma dostane networking, zážitky pro klienty a reklamní plochy, jezdec dostane rozpočet. Desítky firem už se zapojily. Kontaktní osobou je mimo jiné Mikkelův otec Tom, který syna vozil na testy do Portugalska a aktivně buduje partnerskou základnu.
Sedmnáctiletý podnikatel za volantem
Pedersen podřídil studium kariéře v motorsportu. Přesná podoba odkladu není veřejně zdokumentovaná, ale logika je zřejmá: zahraniční závody na šesti okruzích za sezonu, testy, jednání o sedadlech, budování sponzorské sítě a příprava na rok 2026, kdy má nový program u Rinaldi Racing v ELMS a znovu Road to Le Mans. Na běžnou školní docházku v tom zbývá málo prostoru.
Částka kolem 65 milionů korun, kterou potřebuje na další kroky směrem k plnému Le Mans, odpovídá realitě vytrvalostního motorsportu, kde sezónní rozpočet v LMP2 snadno přesáhne milion eur a samotný vstup na Le Mans je ještě dražší. Přesný rozpad nákladů není veřejně dostupný, ale struktura je jasná: pronájem sedadla, testovací dny, cestovní a logistické náklady, management a rozvoj partnerské sítě.
V motorsportu se o sedmnáctiletých mluví jako o „budoucnosti“. Pedersen je spíš přítomnost, závodník, který už projel slavnou Sarthe průměrem přes 213 km/h, a zároveň obchodník, který prodává sponzorské balíčky za deset tisíc dánských korun. Jestli se jednou postaví na start čtyřiadvacetihodinovky, nerozhodnou stopky. Rozhodne faktura.
