Tragický náraz reprezentačního obránce vysílala televize. Jeho úmrtí změnilo hokejová pravidla

Pohled, jak naráží zlínský obránce Luděk Čajka do spodní části mantinelu v plné rychlosti, byl a je jen pro silnější povahy. Snažil se dostat k puku dříve než dotírající Anton Bartánus, ale zřejmě rýha v ledu spojená s únavou na konci utkání způsobila to, že zlínský hokejista narazil hlavou přímo do hrazení. Obránce hostů zůstal po nárazu do bezvládně ležet za brankou. Utkání běželo i v přímém přenosu v Československé televizi (ta ve zprávách o jeho skonu také později informovala).

Čajka měl poškozenou míchu

Z obou střídaček přispěchali jako první týmový lékaři. Další tři zdravotníci se pak přidali z tribuny. Začali s okamžitou resuscitací. V kritickém stavu byl Čajka převezený nemocnice. Hráči, diváci na stadionu, ale i u televizních obrazovek, byli v šoku. Všichni ale doufali, že bude v pořádku a zranění nebudou tak velká. Bohužel se mýlili. Vyšetření ukázalo, že jeho stav je velmi vážný. Měl prasklý první krční obratel, roztříštěný druhý a poškozenou míchu.

Ještě ten den ho podle informací ČTK v Košicích operovali. Z bezvědomí se už neprobral, zemřel 14. února 1990. Nosil dres s číslem 26. Přesně tolik mu bylo tehdy let. Měl před sebou ještě velké cíle. V roce 1987 byl dle rešerše redakce SportyŽivě draftován klubem New York Rangers na 115. místě, což mu po listopadu 1989 dávalo šanci hrát NHL. Bohužel nejlepší ligu světa neokusil. Do Zlína si rodáka z Českého Těšína stáhli ve dvaceti letech z Havířova.

Jak rychle zjistit konec STK, když velké techničáky skončily? Řidiči tápou, ale řešení jsme našli za vás

AUTOZIVE.cz

7 m

Jmenuje se po něm stadion

Kvůli vojenské povinnosti se ale v roce 1985 stěhoval do Jihlavy, kde se mu extrémně dařilo. Díky svým výkonům si tehdy řekl i o reprezentační dres. V roce 1987 dokonce pomohl k bronzu na mistrovství světa ve Vídni. Za Československo sehrál 58 zápasů a vsítil tři góly. V roce 2018 byl Luděk Čajka uveden in memoriam do Síně slávy českého hokeje a ve Zlíně po něm pojmenovali i zimní stadion.

Kvůli této nešťastné události se měnila i pravidla. Mezinárodní federace IIHF změnila posuzování zakázaného uvolnění. Aby se pískalo, musel se kotouče dotknout bránící hráč. Právě tohle pravidlo nutilo hráče, aby za pukem sprintovali až do poslední chvíle. Po úmrtí Čajky se ale začala hra automaticky přerušovat, jakmile puk přejel všechny čáry. To se však brzy ukázalo jako špatná volba. Tato obměna brzdila útočnou hru s dlouhou přihrávkou na najíždějícího útočníka. Nyní se vyhodnocuje, kdo bude u puku dřív.