Co vás napadne, když slyšíte jméno Jan Šimák? Určitě fotbalista od pánaboha. Ale většina si představí hráče, který totálně promrhal svůj talent. „Slýchávám to opravdu často,“ přiznal pětačtyřicetiletý fotbalista, který nyní pracuje na půl úvazku jako skladník a k tomu začal trénovat. V táborském béčku dělá od loňska asistenta trenérovi Lukáši Zemanovi.

Šimák: Fotbalu rozumím

Fotbal pořád miluje, a hlavně mu rozumí, takže pustit se do trénování byla logická věc. „Hrál jsem fotbal celý život a věřím, že mu určitě alespoň trošku rozumím. Cítím se při něm nejlépe. Za nabídku jsem byl moc rád, je to pro mě výzva, i když zároveň nový svět. Tým už jsem jednou vedl, když byl hlavní trenér na dovolené. No a je to zajímavé,“ řekl s úsměvem pro iDnes bývalý reprezentant.

Varování hvězdy Sparty. V české lize je spousta zadlužených fotbalistů

Že by se po kariéře stal trenérem, přitom nikdy neplánoval. Možná čekal, že si našetří tolik, že už nebude muset nic dělat. To se ale přepočítal. „Úspory jsou dávno pryč. Rozfrcal jsem to, tak se musím otáčet. Dělal jsem svářeče plastů, pak ve strojírnách, chvíli jsem pracoval s rybami, v líhni amerických sumečků. Za den jsem jich nabíral stovky kilo, pěkně mi narostla ramena,“ prozradil dvojnásobný mistr ligy se Spartou.

Dva góly ve třech zápasech

O tom, co udělal ve své kariéře špatně, přemýšlel Šimák nespočetněkrát. Podle něj přišel největší zlom v Německu. „Šel jsem z druholigového Hannoveru do Leverkusenu, který hrál finále Ligy mistrů, skončil druhý v lize, patřil k evropské špičce. Začal jsem dobře, dva góly ve třech zápasech. Ale pak přišla krize. Stalo se mi něco, na co jsem nebyl zvyklý. Nevynikal jsem. Ať se dělo, co se dělo, do té doby mi to vždycky na hřišti šlo,“ vzpomíná Šimák.

Šéf Sparty se obul do trenéra Slavie Trpišovského. Derby bude vyhrocené

V Leverkusenu se to prostě zadrhlo. „Do toho jsem vydělával šílené peníze. Strašně mě to změnilo. Myslel jsem si, že mi patří svět. Fotbal mě přestal zajímat a přestal jsem ho mít rád. V Hannoveru jsme byli všichni kamarádi, v Leverkusenu kamarádství vymizelo. Byli jsme jen mašiny, které mají čísla na zádech. Začalo mi vadit vlastně všechno. Nebyl jsem profík, fotbal přebily jiné zájmy. Bydlel jsem v obrovském třípatrovém baráku, nastěhoval si tam kumpány. Všechno mi stouplo do hlavy a začal jsem dost pít,“ popsal Šimák.

Na SportechŽivě jsme také psali o ponížení českého reprezentanta v ligovém klubu.