Ostravským Baníkem prošla v uplynulé dekádě řada zahraničních hráčů, nejzvučnější životopis však za sebou měl estonský reprezentant. Co jej na Bazalech trápilo?
Prošel si bulharským CSKA Sofia, norským Tromsø a vedle francouzského kanonýra Thierryho Henryho nastupoval také v americkém New Yorku Red Bulls. Estonský reprezentant Joel Lindpere měl být důležitým stavebním kamenem nové éry ostravského Baníku, který v zimě 2014 bojoval o udržení mezi tuzemskou elitou. „O Baníku vím, že je to klub s velkou historií, který však teď bojuje o udržení v první lize. Je blízko sestupu, ale zároveň blízko cestě výše,“ přiznal po podepsání smlouvy v lednu téhož roku.
„Možnost zahrát si za Baník v české lize je pro mě pochopitelně velká výzva, které chci jít naproti. Jinak to ve fotbale nejde,“ uvedl Lindpere, který si přesto na úvodní vystoupení musel počkat. Vinou vleklých problémů s třísly poprvé nastoupil za slezský klub až v polovině dubna, přesto na hřišti prokazoval své schopnosti. O necelý měsíc později jej však postihlo další zranění a kvůli zlomeninám v obličeji opět musel absentovat.
„Po operaci se cítím lépe, ale nervy jsou stále poškozeny. Léčení ještě nějaký čas potrvá,“ prohlásil tehdy Lindpere po zotavení ze zlomenin nosu, jařmového oblouku a čelisti. „V obličeji jsem měl dvě zlomeniny, a to už je opravdu nebezpečné. Dokonce doteď nemůžu normálně jíst. Je to můj nejhorší půlrok v kariéře,“ dodal zkušený středopolař, který tak musel předčasně ukončit sezónu.
Rozpačitý půlrok a odchod
Na jejím konci se Baník dokázal zachránit a Estonec se tak mohl těšit na nový ročník. V první polovině nového ročníku odehrál Lindpere patnáct utkání, jenže fotbalově se mu příliš nedařilo. Zaznamenal jedinou asistenci a po pouhém roce se tak rozhodl ostravský celek opustit a věnovat se rodině. Kariéru ukončil v mateřském Nõmme Kalju, posléze zvolil manažerskou dráhu. Dnes působí stonásobný reprezentant jako sportovní ředitel prvoligové Tallinny Kalev.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 15026
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 16870
